Spojené státy a Evropská unie se stále výrazněji rozcházejí v tom, jak chtějí kontrolovat umělou inteligenci. Americký prezident Donald Trump se 29. září v Bílém domě sešel s představiteli největších technologických společností a oznámil dobrovolnou dohodu o bezpečnostních standardech AI. Jednání se účastnili představitelé OpenAI, Anthropic, Meta, Google, Nvidia a dalších technologických firem.

Společnosti se zavázaly vytvořit robustnější interní kontroly a spolupracovat s nezávislými auditory, kteří mají posuzovat, zda se AI systémy chovají tak, jak jejich vývojáři zamýšleli. Součástí dohody je také závazek pracovat na tom, aby AI nástroje bez oprávnění nepronikaly do cizích technických systémů. Trump dohodu přirovnal k jakési „ústavě“ pro odvětví a zdůraznil, že spoléhá především na schopnost technologických firem kontrolovat samy sebe.

Washington nechává hlavní odpovědnost firmám

Americká dohoda není zákon a nevytváří klasický systém státních sankcí. Trump zároveň oznámil, že zvažuje vznik přibližně desetihlavého orgánu pro dohled nad bezpečností AI a chce jmenovat nového představitele Bílého domu odpovědného za tuto oblast. Pravomoci případného orgánu ale zatím zveřejněny nebyly.


Trump ale současně považuje umělou inteligenci za strategický závod, především s Čínou. Podporuje rychlou výstavbu datových center a další investice technologických gigantů. Příliš tvrdá regulace je proto ve Washingtonu vnímána také jako možné oslabení americké konkurenceschopnosti.

Evropa dává přednost zákonu

Evropská unie postupuje výrazně jinak. AI Act vytváří právně závazná pravidla podle rizikovosti jednotlivých systémů a od srpna 2025 platí také konkrétní povinnosti pro poskytovatele univerzálních modelů umělé inteligence.

Firmy musí připravovat technickou dokumentaci, dodržovat pravidla týkající se autorských práv a zveřejňovat souhrn obsahu používaného při trénování modelů. U nejvýkonnějších modelů označených za systémy se systémovým rizikem přibývá povinnost rizika vyhodnocovat a zmírňovat, hlásit závažné incidenty Evropské komisi a zajišťovat odpovídající kybernetickou ochranu.


Přísnější evropská pravidla mohou firmám zvýšit náklady a zpomalovat zavádění některých produktů. Současně ale předem stanovují, kdo odpovídá za hodnocení rizik a jaké povinnosti mají vývojáři nejvýkonnějších modelů.


Rozdílné režimy mohou postupně ovlivnit, kde budou vznikat nové firmy, kde se budou stavět datová centra a kam budou směřovat investice. Pokud budou náklady na splnění evropských pravidel výrazně vyšší než v USA, může část vývoje a kapitálu mířit za Atlantik. Pokud se naopak ukáže, že nedostatečně regulované systémy způsobují závažné bezpečnostní problémy, může americký model čelit tlaku na dodatečné zákony.

Nejde proto jen o spor, zda je lepší regulace nebo samoregulace. Spojené státy sázejí na rychlost a odpovědnost technologických společností, zatímco Evropská unie na zákonná pravidla a státní dohled. Výsledek tohoto rozdílu může rozhodnout nejen o bezpečnosti AI, ale také o tom, kde se bude v příštím desetiletí soustřeďovat technologická moc, kapitál a inovace.



Zdroje: 1. Reuters – Trump a šéfové AI firem podepsali dobrovolnou bezpečnostní dohodu⁠; 2. Reuters – AI industry signed accord on technology standards⁠; 3. Evropská komise – Povinnosti pro univerzální modely podle AI Actu⁠; 4. Evropská komise – AI Act, článek 53⁠