DLUHOVÁ BRZDA, ZMRAZENÍ PLATŮ A ČEKÁNÍ NA TUHOU ZIMU. Národní rozpočtová rada varuje, že Česko může narazit na dluhovou brzdu už v roce 2034, tedy o tři roky dříve, než dosud předpokládala. Zákonná hranice zadlužení činí 55 procent HDP a její překročení by vládu přinutilo předložit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Rozpočtová rada viní zhoršující se výhled z rozvolnění rozpočtové politiky, ministerstvo financí ale její závěry odmítá a odkazuje na plánované snižování schodků od roku 2028.  

Je varování rozpočtové rady před dluhovou brzdou v roce 2034 důvodem k okamžitým změnám rozpočtové politiky, nebo má vláda ještě dost času na postupné snižování schodků?

Ale o tom to přece vůbec není. Kdyby vláda chtěla, měli bychom přebytkový rozpočet okamžitě. Ale znamenalo by to, že by někomu mocnému šlápla na kuří oko. Proto se schodky vždycky řeší buďto zvýšením daní nebo škrtnutím nějakého sociálna, ale vždycky jen těm, co se nemohou bránit. 

My nemáme deficit proto, že bychom nemohli poplatit vše potřebné, ale prostě proto, že musíme krmit spoustu zbrojních a zelených parazitů. A pokud je vláda krmit nebude, tak ji zničí, svrhnou, zabijou, poštvou na ni prokurátory... vyberte si. Tohle není o dluhové brzdě, ale prostě o tom, že v tomto státě mají určití jedinci větší moc nežz premiér, sněmovna, senát i ústavní soud dohromady. 

Mezinárodní ratingová agentura S&P zlepšila výhled České republiky ze stabilního na pozitivní a potvrdila její vysoký úvěrový rating AA−. Česko tak získalo nejpříznivější hodnocení od této agentury za více než patnáct let, přestože S&P očekává další růst rozpočtových schodků. Podle agentury českou ekonomiku chrání relativně nízké zadlužení, silný bankovní sektor a stabilní hospodářský růst. Jak si vysvětlit, že Česku hrozí dluhová brzda už v roce 2034, zatímco mezinárodní ratingová agentura zlepšuje jeho úvěrový výhled?

Já nevím... dneska se dá uplatit všechno. Možná jsme dostali tenhle rating, aby byl Babiš ochotnější nás vtáhnout do války. Nebo jsme ho dostali proto, aby bylo možné vytáhnout z kapes českých daňových poplatníků ještě víc peněz na válku než doteď. 

Ratingové agentury nejsou žádné božstvo. Jsou ze stejného kadlubu jako všichni ti Sorošovci nebo Bilderbergové. A když taková agentura Českou republiku pochválí, je zapotřebí se zamyslet a pro jistotu se pokřižovat. 

Ministryně financí Alena Schillerová představila mimořádnou daň pro rafinerie, která má státu letos přinést přibližně 5,5 miliardy korun. Vláda chce zdanit 50 procent nárůstu rafinérských marží oproti roku 2025 a zároveň znovu zastropovat marže čerpacích stanic a snížit spotřební daň z nafty. Schillerová přitom kritizuje svého předchůdce Zbyňka Stanjuru za někdejší daň z mimořádných zisků, jejíž tíha podle ní nakonec dopadla především na ČEZ. Dokáže vláda mimořádným zdaněním rafinerií získat slíbené miliardy, aniž by je nakonec zaplatili řidiči u čerpacích stanic?

My už jsme to u čerpacích stanic zaplatili a buďte si jistý, že vláda z toho dostane tu menší půlku... Možná ještě méně. V tomto ohledu se Schillerová nebude lišit od Stanjury. I ona začala tím, že příslušnou daň ohlásila dlouho dopředu, aby se na to milé korporátní rafinérie mohly připravit. 

Mimochodem... když šlo tak snadno zdanit rafinérie, kdy budou zdaněny hytlermarkety? Takový Kaufland u nás na dani z příjmu neplatí nic. 

Sněmovna během jediného týdne posunula dál vládní reformu penzijního spoření a schválila konec automatického zdražování dálničních známek. Jeden z výrazných koaličních slibů ale nabírá zpoždění. Zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas se od ledna 2027 nestihne a ministr kultury Oto Klempíř připouští odklad až o rok. Odkládá vláda zrušení koncesionářských poplatků kvůli náročnosti přípravy nového financování, nebo se chce zatím vyhnout dalšímu politickému a mediálnímu konfliktu?

To nejsou jen koncesionářské poplatky. Babišova vláda jaksi nesplnila ani zákon FARA, nezrušila muniční iniciativu a dál nechává řádit Oganesjanův gang. My, dezoláti, jsme trpěliví lidičkové, ale "zvonku to vyzerá," že Babiš možná ani ty sliby splnit nechce. Prostě na ně jen nalákal voliče Stačilo! a SPD a teď se jim směje do očí. Dokonce to v některých chvílích vypadá, že si Babiš chystá půdu pro vládnutí s ODS a Lidovci. 

Po letech neúspěšných pokusů prosadilo SPD ve Sněmovně první čtení návrhu na pětileté zmrazení platů vrcholných politiků. Návrh podpořila vládní koalice, opozice ale zablokovala jeho zrychlené schválení a požaduje také změny v poslaneckých náhradách. Po skončení pětiletého zmrazení by však podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky mohly platy politiků jednorázově vzrůst až o 30 procent. Je pětileté zmrazení platů politiků skutečným řešením, nebo jen odkládá jejich možné skokové zvýšení až o 30 procent?

Vsaďte se, že to nakonec neprojde. Jak jde o prachy, tak jsou nakonec všichni stejné víry. A i kdyby to prošlo, vsaďte se, že v tom bude ještě nějaký šotek díky kterému platy politiků stejně vzrostou. V tomto ohledu si nedělám žádné iluze. 

Prezident Petr Pavel vystoupil na Valném shromáždění OSN s varováním před ruskou hrozbou a výzvou k dodržování mezinárodních pravidel. Do New Yorku samostatně odletěl také ministr zahraničí Petr Macinka, který se s prezidentem navzdory jejich domácím sporům několikrát setkal. Oba se zapojili do diplomatických jednání na podporu české kandidatury do Rady bezpečnosti OSN. Co České republice skutečně přinesla účast prezidenta Pavla a ministra Macinky na Valném shromáždění OSN a podařilo se jim navzdory domácím sporům prosazovat společné cíle?

Myslím, že na odpověď nebudeme čekat dlouho. Válka na Ukrajině se rozuzluje, vše spěje k velkému finále a pak teprve se uvidí, jestli diplomatické úsilí Petra Macinky nebo úplně jiné diplomatické úsilí Petra Pavla přineslo plody. Diplomacie miluje ticho, takže jsme se z médií dozvěděli to méně důležité. To skutečně zásadní, to drží všichni pod pokličkou. 

Ale jestli chcete alespoň tušit, jak to dopadlo, nedívejte se ani na Prezidentčíka, ani na ministra zahraničí, ale podívejte se, jestli se Hynek Kmoníček usmívá, nebo se tváří ustaraně. 

Americký prezident Donald Trump přijal ve Washingtonu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Obě velmoci jednaly o obchodních vztazích, bezpečnosti a dalších mezinárodních otázkách a dohodly se na pokračování spolupráce v několika oblastech. Setkání přichází v době, kdy Spojené státy a Čína soupeří o hospodářský i technologický vliv, ale zároveň hledají způsob, jak zabránit další eskalaci vzájemných sporů. Co může sbližování Donalda Trumpa se Si Ťin-pchingem znamenat pro Evropu, která je ekonomicky závislá na obou velmocích, ale u jejich jednacího stolu nesedí?

Evropa nejenže nesedí u velmocenského stolu, ale bohužel ona tam není ani lokajem. Ba ani rohožkou přede dveřmi není. Co myslíte, že tam Trump se Sitting Pingem asi řešili? Dělili si Evropu, ne? Co jiného by také bylo na pořadu dne. Možná si vyměnili nějaká nová čísla na naové horké linky, ale velmoci si vždycky především dělí kořist. Prostě kreslí demarkační linii mezi sférami vlivu. 

A nebo (a to je ještě horší) se rozhodly, že Evropu rukou společnou a nerozdílnou řádně vyplundrují, aby toto jablko sváru nedělalo ve vzájemných vztazích problémy. Kde nic není, ani čert nebere. 

Ukrajinský ocelářský průmysl se po sérii ruských raketových útoků ocitl na pokraji kolapsu. Podle zástupce společnosti Metinvest země v září poprvé za sto let zaznamenala celý týden, během něhož nevyrobila ani tunu oceli. Hutnictví přitom ještě loni vytvářelo přibližně sedm procent ukrajinského HDP a zaměstnávalo desítky tisíc lidí. Největší ukrajinská ocelárna ArcelorMittal Kryvyj Rih oznámila, že za současných bezpečnostních podmínek nemůže výrobu obnovit. V jakém stavu je dnes Ukrajina po letech války, jak se jí daří na frontě i v ekonomice a jak dlouho může současnou situaci zvládat?

Ukrajina je na tom stejně jako na začátku války. Je zcela ganz úplně závislá na penězích ze Západu, kterých každý rok potřebuje víc jak sto miliard dolarů. Jestli má o továrnu míň a nebo víc, to je úplně jedno. V tomto ohledu byla Ukrajina v bruseli ještě předtím, než přiletěl první ruský Iskander. 

Psali jsme: Zběsilá jízda a řádění Ukrajinců. Ostrá reakce poslance Rajchla

A že o práci přišly desetitisíce Ukrajinců? Alespoň se jim lehčeji půjde padnout na frontu. A to je také odpověd na utázku, jak dlouho to Ukrajina může ještě zvládat. Dokud budou kyjevští mocipáni dodávat na frontu dostatek jatečného masa, budou od Evropy dostávat peníze nejen na válku, ale i na zlaté hajzly.

Donald Trump podpořil možnost úplného zákazu vývozu motorové nafty ze Spojených států, aby snížil ceny paliv pro americké řidiče. Podle ekonoma Lukáše Kovandy by však takový krok mohl v Česku zdražit naftu o pět až sedm korun za litr, v krajním případě až o deset korun. Nafta se přitom už nyní prodává téměř za 50 korun a případný americký zákaz by mohl převážit i účinek chystaného snížení spotřební daně a regulace cen. Co by americký zákaz vývozu nafty znamenal pro evropskou ekonomiku a jak velký prostor má Česko bránit se zdražování pohonných hmot?

Česko má velký prostor se bránit zdražování. Matně si pamatuju, že je tady taková velká trubka, která vede kamsi na Sibiř. Na jednom konci té trubky je litvínovská rafinérie a na druhém konci jsou ropná pole. Stačí zajet do Moskvy, podepsat tam dvacetiletý kontrakt, omluvit se za muniční iniciativu, dodat tam na stříbrném podnose hlavy několika místních  chciválků, kterých nikomu nebude líto... a je to. Pokud vím, podobně je na tom i druhá trubka s plynem. 

Dál je to jen na Babišovi... může do Moskvy poslat třeba Jindru Rajchla a nebo holt bude sdílet osud s Friedrichem Merzem a Uršulou Leyenovou. Každý je svého štěstí strůjcem...  

Evropě hrozí další energetická krize. Válka na Blízkém východě omezila dodávky zkapalněného plynu z Perského zálivu a jeho evropská cena od začátku roku vzrostla přibližně z 30 na 80 eur za megawatthodinu. EU navíc vstupuje do zimy s mimořádně nízkými zásobami plynu a při dalších výpadcích dodávek může znovu čelit prudkému zdražování i nutnosti omezovat spotřebu. Dokáže Evropa přečkat nadcházející zimu bez další energetické krize, nebo se vrátí drahý plyn a nucené úspory?

Znáte ten vtip... Jestli bude tuhá zima, to nevím, ale indiáni už čtrnáct dní řežou dříví... 

Já bych se raději připravoval. Kamna koupil, polínka nadělal... Tuto zimu si pravděpodobně naostro vyzkoušíme Síkelovu hlášku o tom, že kdyby hrozil nedostatek plynu, Němci vypnou část průmyslu, aby nám pomohli. Tak snad bude zima mírná a krátká. Jestli letos příroda pošle dva měsíce teplot pod nulou, budou příští rok všude předčasné volby nebo předčasné převraty.