Kde se Praha nejvíce přehřívá? Jako ohlédnutí za mimořádně teplým létem připravil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) novou storymapu s názvem Horko v Praze. Ukazuje, jak se data o teplotě v jednotlivých částech města dají modelovat a předvídat. Díky tomu je umí využít při plánování nových čtvrtí.

Změny klimatu v městském prostředí zesiluje efekt tepelného ostrova, který vzniká v zastavěných oblastech. Materiály typické pro zastavěné plochy totiž pohlcují sluneční záření a teplo akumulují. Na rozdíl od stromů a ostatní vegetace ale nestíní, ani neochlazují své okolí prostřednictvím odpařování vody. K celkovému ohřívání města navíc přispívá i běžný obyvatel svou běžnou činností. Teplo vytvářejí motory aut, klimatizace i spotřebiče nahromaděné na malé ploše.

“Zastavění, pokud není dobře promyšlené, navíc zabraňuje proudění vzduchu. Horko tak nemá kudy zmizet a teplota vzduchu tak bývá v první polovině tropické noci třeba na Starém Městě nebo v Holešovicích i o 7 stupňů vyšší než na okraji Prahy, například v Ruzyni,” říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.

Rozdíly v teplotách se nejvíce projevují právě v noci, protože městské prostředí se tolik neochlazuje. Do vzduchu se naopak dostává teplo nakumulované za celý den v budovách a zpevněných površích, jako jsou parkoviště, chodníky nebo silnice. Dané přehřívání je možné sledovat několika způsoby, které se kombinují. Každá metoda poskytuje jiný pohled a detail, nicméně každá z nich má i své limity. Využívají se zpravidla měření z meteorologických stanic, data ze satelitů i digitální model PALM, který propojuje meteorologická data s 3D modelem Prahy a dopočítává teplotu vzduchu i povrchů přímo v ulicích. Právě podrobná data mohou pomoci nejen popsat současný stav, ale také lépe plánovat budoucí podobu města.

“Díky podrobným datům o tepelném ostrově hlavního města můžeme už při plánování nových čtvrtí identifikovat riziková místa a dobře využívat adaptační opatření. Už v návrhu tak můžeme pracovat třeba s orientací budov, vegetací nebo správnými materiály i barvou povrchů. Můžeme také vyhodnotit dopady výšky budov nebo rozložení obytných bloků ve čtvrti na teplotu i proudění vzduchu,” doplňuje Boháč.

Informoval Magistrát hl. m. Prahy.