Evropa znovu čelí prudkému růstu cen energií a otázce, zda dokáže ochránit svůj průmysl před dalšími hospodářskými ztrátami. Ve středu 28. října dosáhla cena zemního plynu na nizozemské burze TTF krátce 100 eur za megawatthodinu, tedy přibližně 2 440 korun. Tak vysoko nebyla od prosince 2022. Plyn je nyní zhruba třikrát dražší než před vypuknutím letošní války s Íránem. Evropské zásobníky přitom vstupují do zimního období méně naplněné než před rokem a rostoucí náklady již zasahují energeticky náročné podniky. Ministři energetiky Evropské unie proto ve čtvrtek 29. října jednají o zabezpečení dodávek a možnostech snížení cen. Současný vývoj ale znovu odhaluje zásadní problém evropské energetiky: změna dodavatelů neodstranila závislost na drahém dovozu.

Zatímco energetickou krizi roku 2022 vyvolalo především omezení ruských dodávek, současný růst cen souvisí s válkou na Blízkém východě. Narušení provozu v Hormuzském průlivu, omezení katarského vývozu zkapalněného zemního plynu a rostoucí poptávka po náhradních dodávkách vyvolaly silný tlak na světový trh LNG. Evropa tak musí o dostupné objemy plynu soupeřit s asijskými odběrateli.

Podle nejnovější zprávy evropského energetického regulátora ACER pochází již přibližně 30 procent celkových dodávek plynu do Evropské unie z amerického LNG. Podíl ruského plynu se snížil na zhruba 11 procent. Významnější objemy katarského LNG přitom během letošního léta do Unie nedorazily. Evropa tedy úspěšně omezila závislost na jednom dodavateli, ale stále více spoléhá na světový trh, kde cenu určují také vojenské konflikty, dostupnost tankerů a poptávka ostatních ekonomik.

Finanční důsledky jsou značné. ACER odhaduje, že konflikt na Blízkém východě zvýšil evropské náklady na dovoz stejného množství plynu o 18 až 33 miliard eur, tedy přibližně 439 až 805 miliard korun. Nejde o přímé výdaje evropského rozpočtu, ale o vyšší náklady energetických společností a odběratelů, které se postupně promítají do cen výrobků, služeb a elektřiny.


Nižší zásoby ještě neznamenají bezprostřední nedostatek plynu. Evropská spotřeba je přibližně o pětinu nižší než v době předchozí energetické krize a Unie rozšířila možnosti dovozu LNG. Dlouhá a chladná zima by však mohla zásoby rychleji vyčerpat a vyvolat další cenový růst. Současná cena 100 eur za MWh je navíc stále výrazně pod rekordem z léta 2022, kdy plyn překročil 300 eur. Přesto již představuje vážnou zátěž pro evropské hospodářství.

České továrny platí za drahý plyn. Domácnosti přijdou na řadu

Největší bezprostřední dopady pociťují podniky, které nakupují energie za ceny blízké velkoobchodnímu trhu. Jde především o chemický průmysl, výrobu hnojiv, hutnictví, sklářství a další energeticky náročná odvětví. Podle agentury Reuters již některé evropské podniky kvůli vysokým nákladům omezily výrobu. Drahý plyn zároveň ovlivňuje ceny elektřiny v obdobích, kdy cenu na trhu určují plynové elektrárny.

Pro Českou republiku je situace mimořádně citlivá. Tuzemský průmysl je silně závislý na německých zakázkách a vysoké energetické náklady tak mohou české podniky zasáhnout dvojím způsobem. Jednak prostřednictvím vlastní spotřeby, jednak poklesem konkurenceschopnosti a poptávky u zahraničních odběratelů. Firmy přitom musí současně financovat modernizaci výroby, nové technologie a přizpůsobování evropským průmyslovým pravidlům.


Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v rozhovoru pro Ekonomický deník připustil, že zdražení energií může české spotřebitele výrazněji zasáhnout přibližně v polovině roku 2027. Vláda podle jeho vyjádření připravuje legislativní možnost dočasné cenové regulace elektřiny, kterou by v případě krize mohla aktivovat svým rozhodnutím. Zatím však nejde o schválený cenový strop ani o rozhodnutí přímo regulovat cenu zemního plynu.

Takový postup by navíc vyvolal další otázky. Pokud stát sníží konečné ceny prostřednictvím veřejných kompenzací, zatíží tím rozpočet. Pokud část nákladů přenese na výrobce, může zasáhnout jejich hospodaření a investice. Samotná regulace totiž nedokáže odstranit vysokou cenu dovážené energie, pouze mění rozdělení jejích nákladů.

Brusel znovu jedná. Skutečné zlevnění energií však nezajistil

Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen před čtvrtečním jednáním ministrů upozornil, že téměř 50 milionů obyvatel Unie již nemá možnost dostatečně vytápět své domácnosti. Současně varoval, že energetická situace může být v některých ohledech závažnější než během krize roku 2022, protože nynější konflikt zasahuje nejen zemní plyn, ale také ropu a pohonné hmoty.

Náklady přitom dále rostou. Podle Evropské komise vydaly členské státy Unie během letošního roku přibližně 17,9 miliardy eur, tedy 437 miliard korun, na opatření zmírňující dopady drahé ropy a plynu na domácnosti a podniky. Tyto prostředky představují další zatížení veřejných rozpočtů, které již musí financovat obranu, zdravotnictví, školství i sociální služby.

Současná situace proto není pouze energetickou otázkou. Drahé energie zhoršují podmínky evropského průmyslu, oslabují kupní sílu obyvatel a současně nutí vlády hledat nové prostředky na kompenzace. V období pomalého hospodářského růstu a rostoucích obranných závazků je tak stále obtížnější zajistit všechny veřejné priority bez dalšího zadlužování nebo zvyšování daňové zátěže.

Evropská unie po roce 2022 významně změnila strukturu dovozu plynu, rozšířila infrastrukturu LNG a snížila spotřebu. Tyto kroky posílily její schopnost zvládat výpadky dodávek. Nevyřešily však problém cenové konkurenceschopnosti. Zatímco evropské podniky nakupují značnou část energií za ceny ovlivňované světovým trhem, jejich zahraniční konkurenti mohou mít přístup k levnějším domácím zdrojům.

Návrat ceny plynu ke stu eurům za megawatthodinu tak není jen další nepříjemnou zprávou z energetických burz. Je připomínkou, že evropská energetická bezpečnost a dostupná cena energií nejsou totéž. Unie může mít dostatek plynu pro nadcházející zimu, ale pokud za něj bude dlouhodobě platit násobně více než před současnou krizí, následky pocítí průmysl, veřejné rozpočty i domácnosti. A schopnost zajistit energie za konkurenceschopné ceny bude jedním z rozhodujících předpokladů budoucí prosperity evropského hospodářství.



Zdroje: 1. Reuters – Evropský plyn dosáhl 100 eur za MWh; 2. Reuters – Ministři energetiky EU jednají o vysokých cenách; 3. ACER – Vývoj evropského trhu s plynem a výhled na zimu 2026–2027; 4. Gas Infrastructure Europe – Údaje o naplněnosti zásobníků k 28. říjnu 2026