Vyjádření Vladimira Zelenského, že Ukrajina nenapadá lodě s ruskou naftou mířící do Spojených států, vystihuje nerovnováhu mezi Kyjevem a Washingtonem. Rusko proti Ukrajině vede válku, jeho palivo však získává zvláštní postavení, pokud směřuje k americkým zákazníkům. Ukrajinský prezident tuto zdrženlivost vysvětlil vazbou plavidel na USA. Současně uvedl, že ukrajinské síly nemají obecný zákaz úderů na ruské rafinerie.

Trumpovo „Amerika především“ dostává konkrétní podobu. Washington neposuzuje válku pouze podle bezpečnostních potřeb napadené země. Zohledňuje také vlastní zásobování, ceny a domácí politiku. Ukrajina tak musí při obraně počítat nejen s možnostmi Ruska, ale i s hranicemi americké podpory.

Trumpovu administrativu tlačí ceny paliv před volbami do Kongresu, které se konají 3. listopadu. Volí se Sněmovna reprezentantů i část Senátu. Reuters popisuje snahu zlevnit naftu jako významné předvolební téma. Dohoda s Moskvou proto slouží také americké domácí politice, přestože ji Washington představuje jako pobídku k ukončení války. Pro Kyjev vzniká zásadní rozpor: Útoky na rafinerie mají oslabovat hospodářské a zásobovací možnosti protivníka. Americký prezident požaduje jejich utlumení a umožňuje obchod s ruským palivem. Ukrajinský vojenský zájem se tak střetává s americkým hospodářským zájmem.


Podporu lze omezit i bez zastavení pomoci

Říjnové omezení služby Starshield ukázalo, jak citlivá tato závislost je. Podle zdrojů Reuters přišel pokyn z Bílého domu. Zásah omezil spojení prostředků pohybujících se vysokou rychlostí a zkomplikoval také obranné operace. Konkrétní rozhodující osoba nebyla veřejně doložena; americký představitel odmítl, že příkaz osobně vydal Trump.

Ukrajina 24. října oznámila obnovení potřebné funkčnosti satelitních služeb. Zelenskij následně potvrdil také plné obnovení amerických varování před balistickými útoky. Nelze tedy tvrdit, že všechna omezení pokračují. Zkušenost však zůstává: dostupnost schopností důležitých pro ukrajinskou obranu se může změnit během několika hodin.

Omezení provázelo americký tlak kvůli útokům na rafinerie. Úplný řetězec rozhodování ani všechny jeho motivy veřejně prokázány nejsou. Politické poučení je přesto vážné. Washington nemusí zastavit veškerou pomoc, aby výrazně ovlivnil ukrajinské možnosti. Ani evropské financování tento problém neřeší: spojenci mohou americké rakety zaplatit, jejich dodání však nadále podléhá americkému schvalování.

Evropa musí připravit i konec války

Nadcházející zima prověří ukrajinskou energetiku, protivzdušnou obranu i ochotu spojenců pokračovat v podpoře. Americkou pozornost současně zaměstnává Blízký východ. Po volbách může Washington získat větší prostor pro další kroky, jejich směr však nelze předem považovat za rozhodnutý.


Evropské vlády proto potřebují plán nejen pro pokračování války, ale také pro příměří, zamrzlý konflikt či mírovou dohodu. Obnova, bezpečnostní záruky a dlouhodobé financování podpisem dokumentu nezmizí. Pokud Evropa neurčí vlastní cíle a prostředky k jejich prosazení, může jí zůstat účet za výsledek, jehož hlavní podmínky stanoví jiní.



Zdroje: 1. Ukrinform – Zelenského vyjádření k tankerům s ruskou naftou; 2. Reuters – pokyn k omezení Starshieldu podle zdrojů agentury; 3. Financial Times – evropský podíl na financování Ukrajiny⁠; 4. FEC – termín amerických voleb⁠