V prvních dnech ledna 2026 se světová geopolitika ocitla na prahu nové kapitoly poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevřeně přiznala, že jejím cílem je vytlačit Čínu a v menší míře i Rusko z Latinské Ameriky, kterou Spojené státy dlouhodobě považují za svůj přirozený geopolitický prostor. Deník Le Monde ve své analýze upozorňuje, že tato snaha se neopírá pouze o diplomatický tlak, ale stále častěji o demonstrativní použití síly a hrozby vůči zemím, které s Pekingem spolupracují. Podle autora Harolda Thibaulta se Washington snaží prosadit logiku sfér vlivu, která má zabránit „nehemisférickým konkurentům“ získávat kontrolu nad strategickými aktivy v regionu, a to i za cenu porušování zavedených norem mezinárodního práva.

Americká administrativa tuto linii kodifikovala ve své bezpečnostní strategii zveřejněné v prosinci 2025, kde otevřeně deklaruje, že chce ostatním zemím nabídnout partnerství, ale zároveň je prostřednictvím různých prostředků odrazovat od spolupráce s konkurenty. Tyto formulace se podle Le Monde rychle proměnily v konkrétní kroky, například v případě Panamy, která byla na jaře 2025 vystavena silnému tlaku kvůli spolupráci s čínskou společností CK Hutchison, jež provozuje přístavy na obou koncích Panamského průplavu. Washington tak dává jasně najevo, že přístup k infrastruktuře považuje za klíčový nástroj geopolitického boje.

Vrchol této strategie však představuje zásah ve Venezuele, který vyvolal silné reakce v celé Latinské Americe i v Evropě. Podle informací zveřejněných v médiích Spojené státy operaci prezentovaly jako součást boje proti drogám a organizovanému zločinu, avšak současně ji rámovaly jako signál Pekingu, že jeho rostoucí vliv v regionu nebude tolerován. Trumpova administrativa navíc nevyloučila dlouhodobou americkou přítomnost v zemi, což naznačuje ambici nejen odstranit nepohodlné vedení, ale také převzít kontrolu nad ropným sektorem a klíčovou infrastrukturou.

Le Monde však upozorňuje, že tato politika vychází z mylného předpokladu, že čínský vliv je možné z regionu jednoduše vytlačit. Peking si za posledních patnáct let vybudoval v Latinské Americe rozsáhlou síť obchodních, finančních a infrastrukturních vazeb, které nelze zrušit několika hrozbami či vojenskými operacemi. Čína se stala jedním z hlavních obchodních partnerů Brazílie, Chile, Peru i Argentiny, investovala do těžby surovin, přístavů, železnic a energetiky a poskytla řadě států úvěry v době, kdy Západ o region ztrácel zájem.

Z tohoto pohledu se americká strategie jeví spíše jako návrat k doktríně devatenáctého století, kdy Spojené státy považovaly západní polokouli za své výlučné pole působnosti. Autor v Le Monde připomíná, že podobná logika dnes rezonuje i v Asii, kde si Čína nárokuje Jihočínské moře a Tchaj-wan jako svou historickou sféru vlivu, zatímco Washington zdůrazňuje svobodu plavby a podporu demokratických spojenců. Představa, že by se svět dal znovu rozdělit na jasně vymezené bloky, je však podle něj iluzorní a potenciálně nebezpečná.

Psali jsme: Zadržení, bití, úplatky. Západní média odkrývají realitu Ukrajiny

Hluboké hospodářské propojení Latinské Ameriky s Čínou vytváří závislosti, které nejsou snadno přerušitelné, aniž by tím místní ekonomiky neutrpěly vážné škody. To platí zejména v oblasti exportu surovin, zemědělských produktů a energetiky, kde Peking nabízí dlouhodobé kontrakty a financování, zatímco Spojené státy se často soustředí spíše na bezpečnostní agendu. Trumpova politika tak může krátkodobě demonstrovat sílu, ale dlouhodobě spíše posiluje obavy, že Washington nahrazuje diplomacii nátlakem, což může v regionu paradoxně otevřít Číně ještě větší prostor.

Výsledkem je situace, v níž Latinská Amerika stojí mezi dvěma velmocemi a snaží se maximalizovat vlastní prospěch z jejich rivality. Zatímco Spojené státy mluví o obraně západní hemisféry, Čína pokračuje v pragmatické ekonomické expanzi. Jak uzavírá Le Monde, hrubá síla a politické výhrůžky nedokážou vymazat realitu dvou desetiletí čínských investic a partnerství. Trumpův tlak tak sice zvyšuje napětí, ale pravděpodobnost, že by Peking z Latinské Ameriky skutečně zmizel, zůstává velmi nízká.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: aiko)

Zdroje: 1. Trump’s brute force will not drive China out of Latin America – Le Monde; 2. US oversight of Venezuela will continue indefinitely, The Guardian; 3. Venezuela crisis and China’s influence tested by US moves, South China Morning Post