Patří k nejdramatičtějším příběhům spojeným se Sun-c’em, tradičním autorem Umění války. Král Che-lü ze státu Wu měl chtít zjistit, zda jeho vojenské zásady skutečně fungují. Sun-c’ proto podle pozdějšího historika Simy Qiana dostal k výcviku 180 žen z královského paláce. Rozdělil je do dvou jednotek a jejich velitelkami určil dvě královy oblíbené konkubíny. Když se ženy při vojenských povelech opakovaně smály a rozkazy neplnily, Sun-c’ dospěl k závěru, že odpovědnost už neleží na veliteli, který příkazy vysvětlil, ale na důstojnících. Obě velitelky měl proto nechat popravit.

Podle Zápisků historika Sun-c’ nejprve ženám podrobně vysvětlil, jak mají reagovat na jednotlivé povely. Když zazněl signál bubnu, místo obratu se začaly smát. Sun-c’ připustil, že pokud jsou příkazy nejasné, je to chyba velitele. Pokyny proto zopakoval a ujistil se, že jim ženy rozumějí. Při dalším povelu se však scéna opakovala. Tentokrát označil za odpovědné velitelky obou jednotek, královy oblíbenkyně, a nařídil jejich popravu.


Silná scéna má zásadní historický problém. Sima Qian své Zápisky historika sepisoval na přelomu 2. a 1. století před naším letopočtem. Sun-c’ měl naproti tomu působit na konci 6. století př. n. l. Mezi předpokládanou událostí a nejstarším dochovaným podrobným zápisem tak leží zhruba čtyři století. Neznáme starší pramen, který by popravu králových konkubín nezávisle potvrzoval.


Podstatně pevnější půdu máme pod nohama u samotného Umění války. Významný objev přinesl rok 1972, kdy archeologové v hrobkách v Jin-čchüe-šanu v provincii Šan-tung našli bambusové proužky s částmi tohoto textu. Ve stejném souboru se objevilo také dílo připisované stratégovi Sun Pinovi. Nález pomohl potvrdit, že už v období dynastie Chan existovaly dvě odlišné vojenské tradice spojované se jmény Sun-c’ a Sun Pin. To však stále neznamená, že můžeme rekonstruovat Sun-c’ův život se stejnou jistotou jako jeho textové dědictví.

Příběh 180 žen proto zůstává na pomezí historie a literatury. Možná skutečně vychází ze starší tradice. Možná byl během staletí dramaticky upraven. A možná vznikl především proto, aby v několika větách ukázal základní zásadu velitelské odpovědnosti. Právě tím je působivý i po více než dvou tisících letech. Nejprve musí velitel zajistit, aby jeho rozkazy byly jasné. Jakmile jim ale podřízení rozumějí, nastupuje disciplína a odpovědnost za jejich splnění.



Zdroje: 1. Chinese Text Project – Shiji, životopis Sun-c’a a Wu Čchiho⁠; 2. Cambridge University Press – Three Faces of Sun Tzu⁠; 3. Cambridge Core – Early China a rukopisy z Jin-čchüe-šanu⁠