Součástí návrhu je výzva, aby Spojené státy ukončily námořní blokádu. Citlivé téma jaderného programu by však bylo odloženo na později. Právě to je podle amerických představitelů jeden z hlavních důvodů, proč Washington návrh odmítá.

Teherán dlouhodobě odmítá americké požadavky na omezení svého jaderného programu i předání zásob vysoce obohaceného uranu. Prezident Trump přitom opakovaně zdůrazňuje, že Írán nesmí získat jaderné zbraně.

Podle zdrojů z administrativy by přijetí současného návrhu mohlo být vnímáno jako oslabení Trumpovy vyjednávací pozice a popření jeho dosavadních úspěchů.

Bílý dům se k detailům jednání odmítl vyjádřit. Podle jeho mluvčí Olivie Walesové však Spojené státy nehodlají vyjednávat prostřednictvím médií.


Íránský návrh zároveň vyvolal uvnitř americké administrativy debatu o tom, která strana má v konfliktu silnější pozici a kdo lépe snáší ekonomické dopady uzavření strategické námořní trasy.

Trump návrh projednal se svými poradci poté, co jej o víkendu do regionu dopravil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Už minulý týden přitom americký prezident odmítl jiný íránský návrh a zrušil plánované kolo mírových jednání.

Podle amerických představitelů íránské vedení nedalo svým vyjednavačům mandát k zásadním ústupkům v otázce jaderného programu. To výrazně komplikuje snahy o dosažení kompromisu.

Trump svou frustraci z vývoje otevřeně vyjádřil i na sociálních sítích. „Írán má velký problém zjistit, kdo je jejich vůdce. Prostě to nevědí,“ napsal na platformě Truth Social.

Zpoždění jednání může podle analytiků souviset se snahou rychle stabilizovat globální energetické a finanční trhy. Případné pozastavení rozhovorů by však zároveň naznačovalo, že konflikt zatím nesplnil jeden z hlavních cílů, kterým je přimět Teherán k ústupkům v otázce jaderného programu.

Další komplikací jsou samotné podmínky otevření průlivu. Americká blokáda měla omezit íránský export ropy. Teherán však zároveň hrozí útoky na lodě, které by odmítly platit poplatky za průjezd, což výrazně narušilo lodní dopravu v oblasti.

Írán trvá na tom, že by si v rámci dohody ponechal právo vybírat poplatky za průjezd. Spojené státy se dlouhodobě staví proti jakémukoli omezení svobody plavby v mezinárodních vodách, postoj současné administrativy ale podle zdrojů není zcela jednotný.


Ropná infrastruktura totiž podle nich není uzpůsobena k dlouhodobému odstavení a její opětovné spuštění by si vyžádalo nákladné opravy.

Jiní představitelé však varují, že tento odhad je příliš optimistický. Podle nich íránský režim naopak posiluje a vliv Islámské revoluční gardy v zemi roste.

Americké zpravodajské služby navíc dospěly k závěru, že íránští vyjednavači nemají mandát k zásadním ústupkům. Bez dalšího tlaku, včetně případných vojenských kroků, tak nelze očekávat změnu postoje Teheránu.

Ani případné obnovení vojenských operací však podle některých analýz nemusí vést k průlomu v jednáních.

Část administrativy proto zůstává skeptická a upozorňuje, že dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu může být v současnosti nejrealističtější cestou, jak situaci alespoň částečně stabilizovat.



Zdroj: https://www.nytimes.com/2026/04/27/us/trump-iran-proposal.html