Spojené státy čekají 3. listopadu volby, které mohou zásadně změnit druhou polovinu prezidentského mandátu Donalda Trumpa. Američané rozhodnou o všech 435 křeslech Sněmovny reprezentantů a 35 senátorských mandátech. Republikáni nyní ovládají obě komory, ale rostoucí nespokojenost s životními náklady, obchodními cly a válkou s Íránem komplikuje jejich postavení. Prezident, který sliboval hospodářskou prosperitu a omezení nákladných zahraničních konfliktů, nyní čelí jejich rostoucímu účtu. Výsledek voleb může ovlivnit nejen jeho domácí politiku, ale také vztahy USA s Evropou, Ruskem a Čínou.

Válka s Íránem stála Spojené státy podle údajů Pentagonu k 16. říjnu již 47,1 miliardy dolarů, přibližně 1,04 bilionu korun. Samotné doplnění spotřebované munice představuje 29 miliard dolarů. Bílý dům přitom požaduje další rozpočtový balík ve výši 95 miliard dolarů, který má financovat válku i jiné bezpečnostní priority.

Konflikt zahájený koncem února měl podle původních Trumpových prohlášení trvat několik týdnů. Po osmi měsících však pokračuje vojenské napětí a Washington připouští další údery. Současně rostou náklady na ochranu námořní dopravy, energie a obnovu amerických vojenských zásob.


Republikáni zdůrazňují ochranu amerického průmyslu, kontrolu migrace a národní bezpečnost. Demokraté naopak upozorňují na drahotu, náklady války a hospodářské důsledky prezidentských rozhodnutí. Trumpova politika tak naráží na zásadní rozpor. Washington prosazuje vojenskou sílu a obchodní tlak, ale značná část Američanů hodnotí výsledky především podle vlastních životních nákladů. Zahraniční konflikty se tím stávají také domácím volebním problémem.

Republikáni mohou ztratit kontrolu nad Kongresem

Republikáni mají v Senátu většinu 53 ku 47 hlasům. Demokraté potřebují čistý zisk nejméně čtyř mandátů, aby získali většinu 51 křesel. V případě poměru 50 ku 50 by rozhodující hlas připadl republikánskému viceprezidentovi J. D. Vanceovi. Důležité souboje probíhají v Maine, Severní Karolíně, Ohiu, Texasu, Iowě a na Aljašce. Republikáni se současně pokoušejí získat demokratická křesla například v Michiganu a Georgii.

Pozornost přitahují zejména státy, v nichž Trump v prezidentských volbách roku 2024 výrazně zvítězil, ale nynější senátorské průzkumy ukazují mnohem vyrovnanější soupeření. Celostátní náskok demokratů však automaticky neznamená většinu v Senátu. O výsledku rozhodují jednotlivé státy, kandidáti a volební účast.


Ani ztráta Kongresu by však Trumpa nezbavila rozsáhlých prezidentských pravomocí. Nadále by mohl vést zahraniční politiku, vydávat výkonná rozhodnutí a vetovat zákony. Kongres by ovšem získal větší možnost ovlivňovat financování jeho programu. Zde leží skutečný význam voleb. Nerozhoduje se o Trumpově setrvání v Bílém domě, ale o tom, jak silnou zákonodárnou kontrolu bude muset během zbývajících dvou let svého mandátu respektovat.

Evropa může pocítit důsledky amerického politického střetu

Výsledek voleb bude důležitý také pro evropskou bezpečnost a hospodářství. Spojené státy současně financují vojenské operace proti Íránu, řeší vztahy s Ruskem a požadují od evropských spojenců vyšší obranné výdaje. Kongres rozhoduje o federálních rozpočtech, a může tak ovlivňovat financování vojenské pomoci Ukrajině, americké obranné programy i část zahraničních závazků. Prezidentovi však zůstávají významné diplomatické a výkonné pravomoci. Případná demokratická většina proto automaticky neznamená změnu amerického postupu vůči Moskvě.

Pro Evropu je citlivá především dostupnost amerických zbraní. Válka s Íránem spotřebovává značné množství protiraketové munice, kterou potřebují také evropské armády a Ukrajina. Další rozpočtové spory ve Washingtonu mohou komplikovat rozhodování o nových dodávkách a vojenských programech.


Spojené státy tak mohou po volbách vstoupit do období složitějších rozpočtových a legislativních jednání. To by se mohlo projevit také při schvalování obranných výdajů a dalších programů důležitých pro spojence. Pro Evropu je zásadní, že americká zahraniční politika stále výrazněji podléhá domácím hospodářským a politickým tlakům. Spojenecké závazky zůstávají důležité, jejich financování však může být předmětem stále tvrdších sporů ve Washingtonu.

Listopadové volby proto nejsou pouze soubojem republikánů a demokratů o parlamentní většinu. Jsou také testem toho, jak američtí voliči hodnotí cenu Trumpovy hospodářské a zahraniční politiky. Trumpovi zůstane prezidentská moc bez ohledu na výsledek. Pokud však republikáni ztratí kontrolu nad některou z komor Kongresu, může se výrazně zúžit jeho prostor pro prosazování nových zákonů a rozpočtových priorit.

Válka s Íránem, obchodní cla a rostoucí životní náklady tak dostávají společný politický rozměr. Američané budou rozhodovat také o tom, jak důsledně má Kongres kontrolovat prezidentova další rozhodnutí a jejich cenu. V tom spočívá hlavní význam voleb 3. listopadu. Trump může dál rozhodovat o americké zahraniční politice, ale prosazování a financování jejích důsledků se pro něj může stát podstatně obtížnějším.



Zdroje: 1. Reuters – Trumpova popularita před volbami a průzkum Reuters/Ipsos; 2. Reuters – Senátorské souboje rozhodující o většině; 3. Reuters – Možné výsledky voleb a důsledky pro Trumpa