Poslanecká sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu na rok 2027. Vláda Andreje Babiše počítá s příjmy 2 198,65 miliardy korun, výdaji 2 584,65 miliardy a schodkem 386 miliard. Proti schválenému rozpočtu roku 2026 vzrostou výdaje o 156,8 miliardy, zatímco příjmy pouze o 80,8 miliardy korun. Rozdíl pokryje další zadlužování.

Schválení základního rámce umožňuje podrobněji posoudit, nakolik návrh odpovídá programovému prohlášení vlády z 5. ledna 2026. První srovnání ukazuje výrazné posílení obrany, dopravy a hospodářství. U dostupného bydlení, vzdělávání, zdravotnictví, sportu a prevence však bude rozhodující nejen výše ministerských rozpočtů, ale také financování konkrétních programů.

Programové prohlášení zavazuje vládu udržovat veřejné finance blízko vyrovnané bilance a bezpečně pod hranicí tříprocentního deficitu HDP. Národní rozpočtová rada (NRR) však ve stanovisku z 8. října upozornila, že Ministerstvo financí pro rok 2027 předpokládá celkový i strukturální deficit sektoru vládních institucí ve výši 3,5 procenta HDP. Jde o rozdíl mezi deklarovaným fiskálním cílem a aktuální prognózou. Schodek samotného státního rozpočtu a deficit celého sektoru vládních institucí přitom nejsou totožné ukazatele. Návrh rozpočtu zatím nedokládá dosažení vládního cíle v roce 2027, ačkoli programové prohlášení počítá s postupným ozdravováním veřejných financí.


Obrana a doprava rostou, bydlení vyžaduje hlubší rozbor

Nejvýraznější zvýšení výdajů zaznamenává Ministerstvo obrany. Jeho rozpočet roste ze 154,8 na 190,9 miliardy korun. Včetně prostředků dalších kapitol mají výdaje na obranu státu dosáhnout 194,6 miliardy. Vláda tím finančně podporuje závazek modernizace armády. Samostatnou otázkou zůstává struktura vojenských investic, účelnost nákupů a zapojení českého průmyslu, které programové prohlášení rovněž zdůrazňuje.

Ministerstvo dopravy získá 162,4 miliardy korun, meziročně o 16,6 miliardy více. Další investice procházejí Státním fondem dopravní infrastruktury, jehož příjmy zahrnují také transfery z ministerstva. Zvýšené prostředky ukazují finanční podporu výstavby dálnic, železnic a dalších dopravních staveb. Skutečné naplňování vládních závazků však bude možné posoudit až podle financování a realizace jednotlivých projektů.

Odlišný obraz nabízí bydlení. Rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj klesá z 31,7 na 21,2 miliardy korun. Dostupné bydlení přitom patří mezi významné vládní priority. Financování však zajišťuje také Státní fond podpory investic a další národní či evropské programy. Samotný pokles ministerské kapitoly proto neprokazuje odpovídající snížení podpory bydlení. Vláda slíbila zvýhodněné úvěry pro mladé rodiny, podporu nájemního a družstevního bydlení i investice do studentských kolejí. Rozhodující bude, jak velké prostředky jsou na jednotlivá opatření skutečně vyčleněny a kolik nových bytů umožní financovat.


Školství, zdravotnictví a sport čeká zkouška financování

Ministerstvo školství má hospodařit s 292,1 miliardy korun, přibližně o 8,1 miliardy více než letos. Ministerstvo financí současně uvádí, že výdaje na školství z národních zdrojů rostou o 16 miliard. Rozdíl souvisí se strukturou financování včetně evropských prostředků. Vládní program přitom slibuje postupné přiblížení výdajů na vzdělávání průměru OECD, vyšší platy učitelů a rozvoj školní infrastruktury. Posoudit plnění těchto závazků bude možné až po rozboru výdajů na mzdy, vysoké školy a investice.

Zdravotnictví představuje další oblast, kde může být pouhé srovnání ministerských kapitol zavádějící. Rozpočet Ministerstva zdravotnictví roste pouze z 12,68 na 13,04 miliardy korun, zatímco očekávané příjmy systému veřejného zdravotního pojištění mají podle Ministerstva financí vzrůst na 605 miliard. Významnou část navýšení tvoří vyšší platby státu za jeho pojištěnce. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že toto opatření současně trvale zvyšuje povinné výdaje státního rozpočtu.


Rozpočet na rok 2027 stále není definitivně schválen. Sněmovna může v dalších čteních upravovat rozdělení prostředků mezi jednotlivé kapitoly, nikoli však běžnými pozměňovacími návrhy změnit již odsouhlasený schodek.

Skutečným měřítkem vládních priorit proto nebude pouze výše jednotlivých rozpočtových kapitol, ale především konkrétní financování slíbených opatření. Tam, kde vláda prostředky skutečně vyčlenila, to rozpočtové dokumenty umožňují doložit. U dalších závazků bude nutné zjistit, zda jsou kryty prostřednictvím státních fondů, připravovaných zákonů nebo teprve budoucích rozhodnutí. Toto srovnání ukáže, nakolik se programové prohlášení promítá do reálné hospodářské politiky.



Zdroje: 1. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády; 2, Ministerstvo financí – Rozpočet 2027 míří do druhého čtení; 3. Národní rozpočtová rada – Vyjádření k návrhu státního rozpočtu na rok 2027⁠; 4. Poslanecká sněmovna – Sněmovní tisk 324, státní rozpočet 2027⁠; 5. Vláda ČR – Výsledky jednání vlády 21. září 2026, schválení rozpočtů státních fondů⁠; 6. Ministerstvo dopravy – Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2027⁠