Advokát a poslanec Jindřich Rajchl (PRO) ve svém pravidelném nedělním vysílání otevřel několik témat, která podle něj zásadně určují další směřování České republiky. Za nejvážnější označil chystaný sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně a vystoupení prezidenta Petra Pavla, které podle Rajchla znamená útok na svrchovanost země. V obou případech mluvil bez obalu. Podle něj nejde o dílčí politické spory, ale o samotnou podstatu české státnosti.

Rajchl hned v úvodu připomněl, že část jeho voličů očekávala po volbách rychlejší a razantnější změny. Řekl, že jejich rozladění chápe, protože sám je přesvědčen, že vláda měla postupovat tvrději a neměla se nechat vydírat tlakem médií, neziskových organizací a části veřejného prostoru. Zdůraznil, že on ani strana PRO podle jeho slov neuhnuli „ani o centimetr“ od toho, co slíbili před volbami.

Velkou část vysílání věnoval ukrajinské migraci. Označil ji za jedno z nejzásadnějších témat současnosti a varoval před tím, co nazval „ukrajinizací české společnosti“. Podle Rajchla už nejde pouze o dočasnou pomoc lidem prchajícím před válkou, ale o stav, kdy se podle něj vytvářejí uzavřené komunity, které se neasimilují, neučí se dostatečně česky a přenášejí do České republiky vlastní kulturní a sociální vzorce.

Rajchl spojil ukrajinskou migraci také s růstem některých typů kriminality. Zvlášť ostře mluvil o telefonických a internetových podvodech mířených na seniory. Tvrdil, že po začátku války na Ukrajině došlo k výraznému nárůstu kyberkriminality a že významná část těchto podvodů podle něj souvisí právě s ukrajinskou komunitou. „Tahle kriminalita je naprosto odporná, protože útočí na ty nejslabší z nás,“ řekl.

Podle Rajchla stát namísto potírání těchto podvodů investoval energii do sledování názorů na internetu. Kritizoval ministra Víta Rakušana a tvrdil, že bezpečnostní složky měly být posíleny právě v oblasti vyšetřování kyberkriminality. Zároveň zopakoval, že každý cizinec, který v České republice spáchá trestný čin, má být automaticky vyhoštěn. Nejen Ukrajinec, ale jakýkoli občan jiné země. „Pokud jste přišli pod naši střechu, budete se chovat podle našich pravidel,“ uvedl.


Rajchl nešetřil ani vlastní vládní tábor. Za chybu označil, že Česká republika nevetovala evropskou půjčku Ukrajině ve výši devadesáti miliard eur. Podle něj nejde fakticky o půjčku, ale o dar, který se nikdy nevrátí a který zaplatí evropští občané. Peníze podle Rajchla mohly jít na zemědělství, silnice, dálnice nebo jiné potřebné věci, ale skončí v ukrajinském systému, který označil za zkorumpovaný.

Bitcoin, Dozimetr a dvojí metr

Další část vysílání věnoval ministryni Evě Decroix a bitcoinové kauze. Rajchl zopakoval, že ji vyzval k odchodu z politiky. Podle něj tlak nezvládá a její veřejná vystoupení i komentáře na sociálních sítích podle něj působí jako známky psychického kolapsu. Současně ji ostře obvinil z politické a právní odpovědnosti v bitcoinové kauze. Upozornil, že podle jeho názoru mohla naplnit skutkovou podstatu trestného činu nadržování, protože podle něj kryla jednání svých stranických kolegů.

Rajchl odmítl argument, že stát na bitcoinech vydělal. Právě tento argument podle něj naopak potvrzuje problém. „Ten, kdo legalizuje výnosy z trestné činnosti a nechá si za to desátek, ten vždycky vydělá,“ řekl. Podle Rajchla stát v kauze sehrál roli pračky špinavých peněz a snaha hájit celou věc tím, že veřejné rozpočty získaly peníze, je podle něj absurdní.

Ostře se pustil také do Víta Rakušana a kauzy Dozimetr. Připomněl, že Poslanecká sněmovna už zřídila vyšetřovací komisi, ale její faktický rozjezd se podle něj oddaluje. Rakušan se podle Rajchla bojí, aby komise začala pracovat. Záminkou pro obstrukce měla být podle něj volba členů Rady České televize a zveřejněná nahrávka týkající se Pavla Matochy a Romana Bradáče. Rajchl zdůraznil, že oba pravost nahrávky popřeli a podnikli právní kroky.

Podle Rajchla je podstatné, že stejný metr se nepoužívá vůči Rakušanovi. Připomněl přepis schůzky špiček STAN, kde měl Rakušan podle Rajchla mluvit o chystaných sděleních obvinění v kauze Dozimetr. Pokud by to byla pravda, znamenalo by to podle Rajchla přístup k informacím z živého policejního spisu, což označil za zásadní ohrožení právního státu. Kritizoval média, že tuto souvislost podle něj nekladou Rakušanovi stejně tvrdě jako jiným.

„Buď to platí pro oba, nebo pro nikoho,“ shrnul Rajchl svůj argument. Pokud podle něj samotná nahrávka diskvalifikuje Matochu a Bradáče, pak by stejný princip musel platit i pro Víta Rakušana. Právě v tom vidí pokřivení veřejné debaty a selhání médií, která podle něj neinformují férově.

Sudetští Němci v Brně jako ponížení republiky

Jedním z nejostřejších momentů vysílání byla část věnovaná sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. Rajchl řekl, že ho tato věc mimořádně rozčiluje, protože ji považuje za ponížení České republiky, českých občanů i českých předků. Odmítl, že by šlo o smíření. Podle něj je smíření jen zástěrkou pro postupné oslabování Benešových dekretů a zpochybňování poválečného majetkového uspořádání.

Rajchl odmítá používat pojem Sudety. Podle něj jde o nacistický konstrukt, který měl legitimizovat nárok Německa na české pohraničí. „Neexistují žádné Sudety. Je to české pohraničí,“ řekl. Připomněl také, že sudetoněmecký landsmanšaft podle něj navazuje na politickou tradici sudetoněmecké strany Konrada Henleina, která sehrála roli při rozbití Československa.


Přesto chce klub SPD předložit usnesení, kterým by Poslanecká sněmovna vyslovila nesouhlas s konáním akce a vyzvala organizátory k jejímu zrušení. Rajchl zdůraznil, že občané mají sledovat, kdo pro takové usnesení zvedne ruku a kdo ne. Zároveň avizoval účast na protestních akcích v Brně a pozval veřejnost na setkání k tomuto tématu na Novotného lávce, kde mají vystoupit mimo jiné Miloš Zeman, Jana Zwyrtek Hamplová a Jiří Weigl.

Petr Pavel a Spojené státy evropské

Za vůbec nejzávažnější téma označil Rajchl výrok prezidenta Petra Pavla o směřování ke Spojeným státům evropským. Podle Rajchla tím prezident zaútočil na svrchovanost České republiky. Tvrdil, že takový projekt by znamenal faktický zánik českého státu, protože rozhodování by se přesunulo do rukou větších zemí a bruselských institucí.

Rajchl připomněl vznik Československa v roce 1918 a jména Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše, Milana Rastislava Štefánika, Karla Kramáře a Aloise Rašína. Podle něj tito lidé riskovali život, aby Češi mohli rozhodovat sami o sobě. Nynější snahy o hlubší evropskou integraci proto označil za popření jejich odkazu.

„Spojené státy evropské by znamenaly zánik České republiky,“ řekl Rajchl. Podle něj by se Česká republika změnila v malé subteritorium velkého evropského superstátu, v němž by rozhodovalo Německo, Francie a další velké země. Použil přirovnání, že bychom vystoupili z vlastního auta, zahodili klíčky a sedli si na zadní sedadlo autobusu jménem Brusel.

Rajchl dokonce uvedl, že Pavlův výrok považuje za jednání na hranici ústavního deliktu velezrady. Citoval článek 65 ústavy, podle něhož je velezradou jednání prezidenta směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky. Pokud by Česká republika přijala model Spojených států evropských, její svrchovanost by podle Rajchla zanikla.

Prezident podle něj nemůže hlásat projekt, který by znamenal rozpuštění České republiky ve větším celku. „Nedovedu si představit horší výrok prezidenta jakékoliv země, než že by se ta země měla stát součástí nějakého většího celku a rezignovat na svoji svrchovanost,“ prohlásil.

Rajchl se zároveň vymezil proti euru, zrušení práva veta, migračnímu paktu, Green Dealu i emisním povolenkám. Tvrdí, že české národní zájmy jsou v těchto otázkách často v rozporu se zájmy Německa, Francie a dalších západoevropských států. Česká republika se podle něj nemá podřizovat evropskému superstátu, ale dělat vlastní suverénní politiku.


Mluvil také o ropě, plynu a naftě. Podle Rajchla je pokrytecké, že Česká republika odmítá přímé nákupy z Ruska, ale ve skutečnosti nakupuje produkty z ruských surovin přes Německo, Slovensko nebo jiné prostředníky, často za vyšší cenu. Tvrdil, že ideologie nahrazuje zdravý rozum a že za takovou politiku platí čeští občané.

Rajchl navrhl, aby stát znovu získal kontrolu nad strategickou energetickou infrastrukturou od výroby přes distribuci až po obchod. Jen tak podle něj může Česká republika dosáhnout levné elektřiny, levného plynu a levné ropy. Podpořil také vznik zákona o strategických prioritách, který by urychlil výstavbu klíčových projektů, například dálnic, Dukovan nebo Temelína.

Financování těchto projektů by podle něj mohlo probíhat přes adresné dluhopisy, do nichž by investovali čeští občané a české firmy. Stát by se podle Rajchla neměl nechávat financovat ze zahraničí, ale měl by zapojit vlastní občany do budování země. „Pojďme znovu začít budovat naši zemi, ne pracovat na blahobytu Němců a Francouzů,“ řekl.

Celé vysílání uzavřel výzvou k podpoře vlastenecké politiky, která podle něj stojí na víře, rodině, ekonomice, suverenitě a zdravém rozumu. Odmítl podporu války, Green Dealu, migrace, LGBT agendy i podřizování Bruselu. Česká republika podle něj nesmí být loutkou v rukou evropských byrokratů, ale sebevědomým státem, který rozhoduje sám o sobě.