Svátek má: Marcel

Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Nový fenomén esporty

Již téměř 14 miliard let se v celém vesmíru i na naší planetě všechno kolem nás neustále mění.

Neživá příroda, živé organismy, společenské řády, náboženství, přírodní i společenské vědy atd., atd. Přirozený vývoj bývá většinou výrazně pomalejší než ten umělý, ale podstata zůstává stejná – naše okolí nebylo, není a nikdy nebude neměnné a definitivní.  

S rozvojem lidského poznání a vědění je vývoj v některých oblastech mnohem rychlejší než kdykoli předtím. A nejde jen o v posledních desítkách let bouřlivý rozvoj komunikačních technologií či umělé inteligence. Obrovským tempem změn prochází také člověk, celé lidstvo, a tudíž i všechny společenské oblasti. Výjimkou není ani sport. Víme, že sportovní aktivity se staly součástí lidského života už ve starověku, nejdříve sloužily vojenským zájmům, v průběhu výcviku armád se později vyvinuly různé hry a soutěže, založené zejména na bojovém umění a na fyzické kondici (např. starověké olympijské hry). Na americkém kontinentu vnímají historici počátky sportu jako součást obětních či jiných rituálů (např. mayské obřadní míčové hry).

Počátky moderního sportu datujeme do období rozvoje technické revoluce. Kolébkou mnoha sportovních odvětví se stala ve druhé polovině 19. století Anglie. Od té doby prošel sport nepřehlédnutelnými změnami a vývojem. Rodily se, a stále vznikají, nové sportovní disciplíny, kterých bychom dnes napočítali několik stovek.
K novým sportovním odvětvím ovlivněným rozvojem moderních elektronických technologií patří bezesporu také esport (nebo také elektronický sport, e-sport, Esport, E-sport, eSport), který je již uznaným, legitimním sportem a rychle si získává větší a větší popularitu. Je logické, že konzervativní tradicionalisté nepovažují esport za sport v pravém slova smyslu, jelikož vlastní sportovní výkon probíhá bez pohybu. Přiznejme si ale, že při vzniku a následné expanzi všech nových sportovních disciplín vždy existovaly dva tábory: odpůrci a příznivci. A taky víme, že většina nových sportů nezaniká, ale v určité společenské potřebě odpovídající formě a rozsahu se v konkurenčním prostředí mezi dalšími mnoha sporty udrží.  

Nebuďme proto staromilci a podívejme se na některé přínosy esportu nejen pro samotné hráče, ale také pro společnost jako celek. Patří k nim:
•    Rozvoj strategického myšlení a taktického uvažování. Hráči se musí naučit plánovat své kroky dopředu a přemýšlet o svých tazích, což podporuje rozvoj kognitivních a rozhodovacích schopností, což si hráči odnesou i do dalšího, pracovního i osobního života.
•    Zlepšování reakčních časů a koordinace pohybů. Hráči musí být schopni rychle reagovat na různé herní prvky a koordinovat své pohyby s ostatními hráči. Toto umění se může přenést i do civilního působení, např. řízení motorových vozidel nebo manipulace s různými nástroji.
•    Sociální interakce. I když jsou esporty často spojeny s online hraním, mohou hráči stále navazovat nové vztahy a spolupracovat s ostatními hráči, což může vést k novým přátelstvím a společenstvím. To může mít pozitivní vliv na mentální zdraví a prospět celkovému pocitu štěstí a spokojenosti.
•    Kariérní možnosti. Profesionální esportoví hráči mohou vydělávat velké množství peněz a získávat sponzorské smlouvy. To také znamená, že v oblasti esportů se mohou rozvíjet další profese, např. trenéři, manažeři, komentátoři.
•    Vzdělávání a inovace. Esporty mohou sloužit jako zdroj inspirace, přičemž nové technologie a herní prvky mohou být přenášeny do různých oblastí, např. medicíny. Esporty mají potenciál pomoci lékařům a vědcům lépe pochopit, jak funguje lidský mozek a jak mohou být trénovány různé mentální schopnosti. To může přispět k vývoji nových terapií a technik léčby, vhodných pro pacienty s různými zdravotními problémy.
•    Fyzická příprava, odolnost, koncentrace. Elektronický sport není o tom, že si sednete k počítači a když máte čas a chuť, zahrajete si hru, kterou si vyberete. Hráči esportu se dnes neobejdou bez individuálních tréninků, zaměřených na míření a přesnost, společných tréninků s týmem, kdy se piluje strategie a komunikace. V závodní sezóně pak absolvují až pět ligových, několikahodinových zápasů týdně.
•    Zvyšování popularity videoher a digitální kultury. Esportové soutěže jsou stále více sledovány a vysílány v televizi a na internetu, zvětšuje se jejich divácká základna, což přispívá k popularizaci videoher jako zábavy.

To může pomoci odstranit stigmatizaci videoher jako nezáživné aktivity a ukázat, že vhodně volené videohry mohou být nástrojem pro rozvoj dovedností a sociální interakce.

Jestliže esport spontánně i promyšleně využije svůj nemalý rozvojový potenciál, nebude muset mít o svoji existenci obavy.

V posledních letech se dokonce stále častěji diskutuje o tom, zda by se esport měl, či neměl stát olympijským sportem. Olympijští činovníci jsou trochu rozladěni výsledky průzkumů, které ukazují, že mladí lidé ztrácejí zájem o heroické, často až nadlidské sportovní výkony novodobých gladiátorů, a tudíž klesá jejich zájem o sledování olympiád. Případné zařazení esportu na OH by mohlo k olympijskému hnutí přilákat mladou soutěžní i diváckou generaci a udržet krok s nejmodernějšími technologiemi. Také proto byly esporty už v roce 2020 zařazeny jako ukázkový sport do programu Asijských her, letos se uskuteční oficiální turnaj Olympics Esports Series 2023, jehož finalisty bude v červnu hostit Singapur.



Zatím však není shoda v otázce, v jakých esportových disciplínách by se na OH mělo soutěžit. Podskupiny esportu, zaměřené na násilí či strategii jsou do olympiády nezařaditelné, a tak jsou ve hře vlastně jen elektronické verze známých sportů, jako např. lukostřelba, baseball, šachy, cyklistika, plachtění, tenis…, což je ale segment, který z mnoha důvodů nevyhovuje zase hráčům esportu.

Protože si však MOV chce získat ztracenou přízeň mladé generace, dá se předpokládat, že se v budoucnosti esporty na olympiádu přec jen dostanou. Zařadily by se tak mezi skateboarding, kiteboarding či breakdance a další disciplíny, kterým taktéž trvalo dlouhé roky, než si své místo mezi olympijskými sporty vybojovaly. A kdyby k tomu nedošlo, žádná tragédie, jelikož představa, že olympijské sporty jsou automaticky lepší a významnější než ty neolympijské, už dnes patří do starého železa.

Ať tak, či onak, vidím budoucnost eportu v příznivém světle a přeji mu hodně úspěchů, hráčů i diváků.
Zdeněk Ertl, předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Zdeněk Ertl

Trochu o našem vztahu k republice

Trochu o našem vztahu k republice

Zdeněk Ertl 

5. srpna 2024
Už tři roky po sobě se průzkumy agentury Sanep snaží zjistit, jak by se zachovali obyvatelé naší republiky, když by se na území České republiky rozhořel válečný konflikt.

Přežijeme bez energií a potravy?

Přežijeme bez energií a potravy?

Zdeněk Ertl 

1. srpna 2024
Napadlo vás někdy, že už od příštího okamžiku nebude třeba možné svítit, topit, klimatizovat, telefonovat, jezdit autem apod.?

Patří zbraně do dětských rukou?

Patří zbraně do dětských rukou?

Zdeněk Ertl 

25. července 2024
Za mého mládí platilo, že ne, ale… Už i my jsme jako kluci museli mít mezi hračkami nezbytné napodobeniny pušek a pistolí, protože s nimi se z nás lehčeji stávali kovbojové, indiáni, stopaři, zálesáci, vojáci, či banditi a lupiči, no...

Telefon hračkou i učebnicí

Telefon hračkou i učebnicí

Zdeněk Ertl 

17. července 2024
V minulém zamyšlení jsem se dotkl reprezentativními průzkumy ověřených skutečností, které nesvědčí o dobrém stavu připravenosti dětí na úspěšné zvládání krizových situací.

Naučí děti řešit krize telefon?

Naučí děti řešit krize telefon?

Zdeněk Ertl 

12. července 2024
My dospělí nežijeme ve vakuu, tak či onak na sebe necháváme působit okolní realitu a na rozdíl od dětí také máme jisté zkušenosti a schopnosti předpokládat varianty budoucího vývoje.

Kdo naučí děti zvládat krize?

Kdo naučí děti zvládat krize?

Zdeněk Ertl 

4. července 2024
Minule jsme na základě neúprosných dat z relevantních průzkumů museli konstatovat, že podle názorů občanů neumějí děti zvládat a řešit krizové situace (91,3 %).

Měla by podle vás pobírat Eva Pavlová měsíčně takřka 100 tis. Kč jen za to, že je "manželka" prezidenta?