Celkový index podnikatelské nálady PMI v květnu vzrostl v eurozóně na 56,9 bodu – o více než 3 body a výrazně více než očekával trh.

Je to zejména díky vylepšení situace ve Francii a v menších zemích eurozóny, kde probíhá rozvolňování opatření o něco rychleji, a to častokrát i přesto, že je očkování pomalejší a pandemická situace objektivně horší. Celkově se i proto vylepšila zejména nálada v sektoru služeb. Naopak nálada v průmyslu kosmeticky poklesla – na úrovni 62,8 bodu však i tak zůstala z historického pohledu na extrémně vysokých úrovních.

O něco méně příjemné ovšem zůstávají pohledy pod pokličku, zejména v případě německého indexu PMI. Nálada v průmyslu se zde zhoršovala již druhý měsíc v řadě a je cítit, že klíčové německé odvětví zápolí s výpadky subdodávek a s inflačními tlaky. Německé průmyslové podniky hlásily jak rekordní zpoždění v subdodávkách, tak i historicky nejrychlejší růst cen vstupů. Těžkosti se vstupy i s nabíráním nových zaměstnanců kontrastují s optimismem ohledně nových zakázek a jsou hlavní brzdou růstu produkce.



To Ve Francii se čekání na subdodávky v květnu již lehce vylepšilo, a i ceny vstupů zdaleka nerostou tak rychle jako v Německu. I zde si ovšem firmy stěžují v dotaznících nejen na dražší vstupy, ale problémy se sháněním nových zaměstnanců.

Na rozdíl od Spojených států nečekáme, že by výpadky v dodávkách (nejčastěji polovodičů), dražší suroviny a doprava měly v eurozóně zadělat na trvale vyšší inflaci. Spíše sázíme na to, že inflace bude s koncem pandemie v nejbližších měsících přechodně vyšší a volatilnější. Současně tak nevěříme, že by pro ve velké části eurozóny (včetně Francie a Itálie) měl být v dohledné době trvalým problémem nedostatek pracovní síly a přirozené tlaky z domácích trhů práce. Na rozdíl od USA Evropu také nečekají v nejbližších 16-18 měsících zdaleka tak velké fiskální impulsy. I proto vyšší volatilita inflace nebude pro ECB zdaleka takové téma jako pro americký Fed.