Zdá se, že na vyřešení nové obchodní dohody včetně palčivé otázky hranic mezi Severním Irskem a Irskem bude zapotřebí o poznání více času. Mayová věří, že pokud dostane více času, bude pak Británie schopná dojednat s EU tak “otevřenou” obchodní dohodu, že otázka irských hranic jednoduše zmizí ze stolu, glosuje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Pokud by tomu tak bylo, byla by to pro libru dobrá zpráva. K takové dohodě je ovšem daleko. A co hůře, daleko je (minimálně na britské půdě) i k dohodě na natažení přechodného období po březnu 2019. Pro Mayovou a hlavního evropského vyjednavače Barniera by sice taková rozvodová dohoda byla výhodná - řešení zásadních problémů by odsunula, natáhla přechodné období a zažehnala černý scénář brexitu bez jakékoliv dohody.

Proti jsou ovšem konzervativní britští poslanci volající po co nejrychlejší nové obchodní dohodě umožňující Británii provozovat nezávislou obchodní politiku s třetími zeměmi. Natažení přechodného období by znamenalo, že by až do roku 2021 byla Británie součástí celní unie, jednotného vnitřního trhu a nic by se nezměnilo ani na současných platbách Británie do rozpočtu EU. Británie by musela jednoduše respektovat evropskou legislativu a platit do společného rozpočtu, ale už by neměla možnost evropskou legislativu ovlivňovat.

Britští euroskeptici budou tedy natažení přechodného období chápat jako natažení ponižujícího “vazalského polo-setrvání” Británie v EU. A je otázka, zda taková rozvodová dohoda bude mít v Británii šanci na úspěch. I proto libra nemá zatím mnoho důvodů k velké euforii.