Na rozdíl od sousedního Polska a Maďarska je Česko spojováno s menší mírou politického rizika a volby zpravidla nepřináší “revoluční” změny s nevratnými dopady na ústavu nebo klíčové instituce. I když v následujícím textu přinášíme několik argumentů, proč může být výsledek parlamentních voleb pro česká aktiva střednědobě lehce pozitivní, bezprostřední reakce trhů bude pravděpodobně nevýrazná.

Prvním střednědobým pozitivem pro českou korunu a česká aktiva je skutečnost, že volby potvrdily směřování země “na západ”. Vítězné koalice (které pravděpodobně časem převezmou moc) se obě jasně vymezují pozitivně vůči Evropské Unii. Naopak za předvolebními průzkumy zaostala proti-evropská SPD a do Parlamentu se dokonce nedostala poprvé v polistopadové historii KSČ. Česko tak v době vrcholícího střetu Polska s EU vysílá poměrně jasný signál, který pravděpodobně udrží rizikové prémie na českých aktivech výrazně níže, než je regionální standard.

Druhým příjemným překvapením pro trhy je, že Poslanecká sněmovna nakonec nebude tak fragmentovaná, jak se zdálo podle předvolebních průzkumů. Sestavování vlády ve finále nemusí být tak složité, jak to vypadalo ještě před pár týdny.

A v neposlední řadě obě koalice, které spolu chtějí vládnout (Spolu a Piráti a Starostové), mají jako vysokou prioritu rychlejší rozpočtovou konsolidaci (než kterou navrhovala dosluhující vláda). Piráti a Starostové chtějí do konce volebního období rozpočtový deficit dostat pod 3 % HDP, zatímco vítězná koalice Spolu dokonce pod 1,5 % HDP. To se časem teoreticky může líbit českým dluhopisům. Má to však jedno velké ale. Především u vítězné koalice Spolu je vidina lepších rozpočtů do značné míry spojená se sázkami na rychlý růst ekonomiky (okolo 4 % ročně), který se nemusí jednoduše dostavovat. Na výdajové straně se budou potom tak výrazné úspory hledat složitě a na vyšších daních nemusí být vůbec jednoduché se v koalicích shodnout. Prvním testem akceschopnosti rýsující se koalice proto bezesporu bude již projednávání nového rozpočtu na rok 2022.