Svátek má: Květoslava

Komentáře

Chtít spravedlivý mír ještě neznamená mír opravdu chtít

Kromě potvrzení, že „pomoc Ukrajině je nejvyšší zahraničně-politickou prioritou české vlády“, a kromě toho, že „Česká republika bude podporovat Ukrajinu všemi dostupnými prostředky, ….


 …. protože na Ukrajině se bojuje za bezpečnost celé Evropy“, jsme se po nejnovější návštěvě premiéra na Fialy na Ukrajině nic jiného nedozvěděli. Překvapení to není. Tuto plytkou a povrchní argumentaci slýcháme od české vlády pořád dokola a čekat něco jiného je zbytečné. Za povšimnutí tak jedině stojí poznámka ukrajinského premiéra Šmyhala, kterou Petr Fiala po jednání potvrdil: „Na Ukrajině musí být dosažen spravedlivý mír“.

Vložit si podmínku dosažení „spravedlivého míru“ jako předpokladu dalšího vývoje je k řešení ukrajinské válečné tragédie nerealistický přístup. Myslí si Ukrajinci, že se Rusové – protože je to v očích Ukrajinců nespravedlivé – po třech letech krvavé války vzdají Krymu, či  že se nad sebou „nějak“ zamyslí a ustoupí z dobytého pásu země, o které jsou přesvědčeni, že je historickou součástí Ruska? Myslí si Rusové, že se Ukrajinci smíří se ztrátou Donbasu? Nic takového v realitě dneška nelze očekávat a je nebezpečně naivní v to věřit. Otevřeně a přesně to v Kyjevě řekl bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valeryj Zalužnyj: „Nedoufejme v nějaký zázrak, který vrátí Ukrajinu do hranic z roku 1991 nebo 2022“.

Podmínka dosažení „spravedlivého míru“ tak není ničím jiným než orwellovskou přesmyčkou k pokračování války, dalšího umírání, zabíjení a ničení v době, kdy se situace na frontě evidentně nevyvíjí pro Ukrajinu dobře. Rusové postupují, sice pomalu ale jistě, slibované úspěšné ukrajinské protiofenzívy se nekonají, zato se konají hony na další a další mladé ukrajinské muže, kteří jsou jako lovná zvěř vlečeni do válečných zákopů. Ukrajina hospodářsky krvácí a na válku doplácí ti nejobyčejnější, jejichž utrpení západní politikové pokryteckým žvaněním o „spravedlivém“ míru pouze prodlužují.


Osud Ukrajiny a její budoucnost je západoevropským politickým elitám, zdá se, úplně jedno. Je zajímá výhradně jejich vlastní politický osud. Zdravý rozum se vzpírá úvaze, že by si normální člověk přál válku. Macronové, Merzové a Starmerové ano. Čím déle bude válka trvat, tím snadněji se budou prosazovat doma jejich vlastní cíle a tím snadněji se zapomene na katastrofální výsledky jejich vládnutí.

Vytváření atmosféry strachu a vyrábění „ruské hrozby“ usnadňuje Západu zahánět ve svých zemích lidi do jednoho poslušného houfu. To je historií osvědčená metoda, jak „protlačit“ plány, které by politikům za normálních okolností prošly obvykle jen stěží, i jak nechat zapomenout na mizerné výsledky jejich vládnutí. Bez problémů tak padají rozpočtová omezení, z řetězů se utrhlo zbrojení a nikdo se neptá, kdy a jak budou obří dluhy za investice do zbrojení zaplaceny, na legitimní zájmy národních států se snadněji zapomíná, více rozhodovacích pravomocí se svěřuje do rukou několika evropských velmocí a do bruselského centra, chyby každodenního vládnutí jsou omlouvány „výjimečnými okolnostmi“, které prý rusko-ukrajinská války způsobila.

Sousloví „spravedlivý mír“ je v konkurenci s obyčejným slovem „mír“ bez jakýchkoli přívlastků pouze odkladem války v čase. Pro Ukrajinu mezičasem k odpočinku a nadechnutím se k dalším bojům, pro „nás v unii“ skrze pokračování války vítaným oknem příležitosti uskutečnit to, co by v normálních mírových dobách šlo uskutečnit proti vůli občanů jen stěží.

Chtít „spravedlivý“ mír ještě vůbec neznamená mír opravdu chtít. A už je to vidět čím dál víc.

Ivo Strejček

Zemřel Dick Cheney: Samolibý architekt světa válek

Zemřel Dick Cheney: Samolibý architekt světa válek

Ivo Strejček 

12. listopadu 2025
Téměř na den přesně rok poté, co v posledních amerických prezidentských volbách vyhrál Donald Trump, zemřel bývalý viceprezident Dick Cheney.

Třicet pět let od sjednocení Německa: Potvrdily se obavy Thatcherové?

Třicet pět let od sjednocení Německa: Potvrdily se obavy Thatcherové?

Ivo Strejček 

6. listopadu 2025
České parlamentní volby, které se konaly na začátku letošního října, byly přirozeně hlavní domácí politickou událostí roku.

Bude mít vznikající vláda odvahu zlepšit české školství?

Bude mít vznikající vláda odvahu zlepšit české školství?

Ivo Strejček 

22. října 2025
ANO, SPD a Motoristé, tedy politické strany, které jednají o vytvoření budoucí české vlády, začínají v těchto dnech hledat shodu svých programových priorit.

České parlamentní volby 2025: Pár mých drobností

České parlamentní volby 2025: Pár mých drobností

Ivo Strejček 

8. října 2025
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky skončily. Výsledky jsou jasné, známe vítěze i poražené, jak se bude tvořit budoucí vláda teprve uvidíme. Mnohé již bylo řečeno, napadá mě už jen několik drobnějších poznámek.

Tereziánské školské reformy: posmívat se, nebo děkovat?

Tereziánské školské reformy: posmívat se, nebo děkovat?

Ivo Strejček 

18. září 2025
Letošní předvolební debaty si stavu českého vzdělání sice všímají, jejich zájem se ovšem soustřeďuje na problémy povrchní nebo jen zdánlivě podstatné.

Kdybych šel znovu do školy…

Kdybych šel znovu do školy…

Ivo Strejček 

3. září 2025
S přibývajícími léty je to čím dál horší. Mnohé, na co si z minulosti vzpomínám, jeví se mi milé, příjemné, klidné, hezké a vlídné. Věk maže vše nepříjemné, zlé a nehezké. Jen to jedno mi nemaže docela a dokonale –...