Svátek má: Jeroným

Zprávy

Velikost textu:

Západ dělá velkou chybu když posílá zbraně do Moldavska

Západ  dělá velkou chybu když posílá zbraně do Moldavska

Zdá se, že ve východní Evropě začíná nová eskalace napětí. Moldavské úřady nedávno uvedly, že země je ochotna přijmout smrtící zbraně od Západu, aby zvýšila svůj „obranný potenciál“.

Maia Sandu, prezidentka Moldavské republiky
25. června 2022 - 04:20

V současném kontextu konfliktu tento čin vyznívá jako skutečná provokace proti Rusku podporovaná Západem.

V úterý 21. června moldavská prezidentka Maia Sanduová prohlásila, že země je připravena jednat s Francií o přijetí evropských smrtících zbraní. Projev byl pozitivní reakcí na dřívější slib francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že Paříž požádá o zaslání balíčku Evropského obranného fondu v hodnotě 40 milionů eur na pomoc Moldavsku vyzbrojit se.

Podle Sanduové Moldavsko nemá v úmyslu se zapojit do současného konfliktu na Ukrajině a nechce bojovat s žádnou zemí, ale musí být připraveno na nejhorší možný scénář, kdy se možná válečná situace stane realitou. Takže s ohledem na to země plánuje přijímat evropskou vojenskou pomoc v různých fázích, prostřednictvím menších balíčků, nejprve nesmrtících zdrojů a později smrtících zbraní.

„Tato pomoc nepřijde hned, částka pokrývá delší období. V rámci této pomoci dostaneme neletální vybavení, které se používá např. pro armádní lékařskou péči... Můžeme se bavit i o smrtícím vybavení nebo zbraních, pokud je to možné, v případě, že se nám podaří tuto pomoc získat, především zadarmo (…) Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom nečelili konfliktu, ale všichni očekáváme, že nás armáda ochrání v případě agrese... Armáda musí být vybavena všemi prostředky, aby nás ochránila. Vláda proto musí prosazovat tento cíl k zajištění základních potřeb armády,“ uvedla.

Přestože se poslední Sanduové projev zaměřil na pomoc Evropské unie, nebyl to jen Macron, kdo slíbil poslat peníze a zbraně do Moldávie. V květnu ministryně zahraničí Spojeného království Liz Trussová uvedla, že celé NATO diskutuje o možnosti zahájení procesu dodávek zbraní do Kišiněva. Pro tajemníka by to bylo nutné jako preventivní opatření tváří v tvář existenci domnělé „hrozby ruské invaze“. Ve stejném duchu američtí představitelé již dříve zdůrazňovali takovou „potřebu“ poslat zbraně a peníze do Moldávie.

Ve skutečnosti USA, EU a Spojené království jen opakují starý příběh, že Moskva plánuje „invazi“ do jiných zemí a že by to údajně mohla udělat „kdykoli“. Po léta byl tento projev hlavním západním ospravedlněním pro posílání zbraní a peněz protiruským vládám ve východní Evropě a prosazování zbytečné militarizace regionu. Byl to stejný projev, který povzbudil Kyjev k prohloubení své protiruské politiky a akceptování účasti na cvičeních NATO na ruských hranicích, čímž se reakce Moskvy stala nevyhnutelnou s aktuální speciální vojenskou operací.




Zdá se, že Moldavsko jde přesně stejnou cestou jako Kyjev, pokud jde o přijetí mylného příběhu o „ruské invazi“ a ospravedlňování protimoskevské politiky. Sandu před pár dny, 19. června, schválil zákon zakazující ruská média na moldavském území. Vládní mluvčí informovali, že ruská média budou nyní klasifikována jako „dezinformace“ a „zahraniční propaganda“, což ukazuje, že země je otevřeně oddána prozápadním narativům, bez ochoty naslouchat ruskému pohledu na nedávné události.

V praxi tyto postoje výrazně zhoršují bezpečnostní krizi. Západ podporuje situace nestability propagací falešných narativů s cílem reagovat na neexistující hrozby. Neexistuje žádný důkaz, že Rusko zaútočí na Moldavsko, vzhledem k tomu, že současná operace na Ukrajině má velmi jasný cíl vojensky neutralizovat Kyjev, nejedná se o projekt regionální vojenské rozpínavosti ze strany Moskvy. Hrozbou pro regionální bezpečnost se tedy stává Moldavsko, nikoli Rusko, přijetím zbraní, aby se údajně „chránilo proti Rusku“, protože se rozhodlo fungovat jako prozápadní vojenská základna.

Navíc Západ zcela ignoruje hrozbu, kterou by rozsáhlá militarizace Moldavska mohla představovat pro obyvatele Podněstří. V konfliktu v letech 1990–1992 porušování lidských práv a válečné zločiny spáchané moldavskými agenty v městských bojích proti podněsterským silám šokovaly celý svět a od té doby, přestože šlo o „zamrzlý konflikt“, moldavská vláda při několika příležitostech projevila zájem o znovuzískání plnou kontrolu nad regionem. S novými zbraněmi se zvyšuje riziko eskalace tohoto již tak paralyzovaného konfliktu, což se samozřejmě Ruska týká, vzhledem k tomu, že Moskva udržuje mírové jednotky v Podněstří.

Nejlepší, co může Moldavsko udělat, je odmítnout protiruský alarmismus NATO a respektovat jeho státní neutralitu, institucionalizovanou v ústavě země, vyhýbat se zatahování do zbytečných konfliktů ve jménu cizích zájmů.

(rp,prvnizpravy.cz,southfront,foto:arch.)






Myslíte si, že by měl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) rezignovat?

Ano
transparent.gif transparent.gif
66%
Ne
transparent.gif transparent.gif
17%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
17%