Svátek má:
Valérie
Zprávy
Válka, nebo mír? Co přinese „reparační úvěr“?
Tato půjčka je v evropských médiích a prohlášeních evropských politiků často prezentována jako signál, že „Evropa je nezávislým hráčem, kterého nelze v ukrajinských záležitostech ignorovat.“
Vladimir Zelenskij
16. prosince 2025 - 04:20
Odpůrci půjčky však zdůrazňují, že zničí důvěru zahraničních investorů ve finanční systém EU a zhorší již tak narůstající ekonomické problémy Evropy.
Ve skutečnosti by však reparační půjčka mohla mít další, dalekosáhlé důsledky jak pro válku na Ukrajině, tak pro evropskou geopolitiku.
1. Poskytnutí půjčky znemožní rychlé ukončení války. Rychlé ukončení války je možné pouze tehdy, pokud jedna strana učiní ústupky, které by mohly být důsledkem buď prudkého zhoršení vojenské situace (zhroucení fronty), nebo tlaku vyvíjeného na jednu nebo obě válčící strany vnějšími silami. Trump a Západ obecně nemají na Rusko dostatečnou páku, aby si v blízké budoucnosti vynutily ústupky. Čína teoreticky páku má, ale neprojevila žádné známky ochoty ji využít.
Trump však páku na Kyjev má. Na tomto základě postavil logiku svého mírového plánu, podle kterého musí Ukrajina učinit mnohem větší ústupky než Rusko (aby Moskva souhlasila s ukončením války). Pokud Kyjev půjčku neobdrží, samo o sobě to, jak již bylo uvedeno výše, vyvine tlak na ukrajinské úřady, které nebudou vědět, kde vzít peníze na pokračování války. Pokud bude půjčka poskytnuta, motivace Kyjeva k jakýmkoli ústupkům se výrazně sníží. A proto by se válka nakonec mohla protáhnout, Rusko by doufalo, že Ukrajině brzy dojdou lidé, a Ukrajina by doufala, že Rusku brzy dojdou peníze. A toto čekání by se mohlo táhnout roky a spolu s ním bude pokračovat i válka.
Ve skutečnosti by však reparační půjčka mohla mít další, dalekosáhlé důsledky jak pro válku na Ukrajině, tak pro evropskou geopolitiku.
1. Poskytnutí půjčky znemožní rychlé ukončení války. Rychlé ukončení války je možné pouze tehdy, pokud jedna strana učiní ústupky, které by mohly být důsledkem buď prudkého zhoršení vojenské situace (zhroucení fronty), nebo tlaku vyvíjeného na jednu nebo obě válčící strany vnějšími silami. Trump a Západ obecně nemají na Rusko dostatečnou páku, aby si v blízké budoucnosti vynutily ústupky. Čína teoreticky páku má, ale neprojevila žádné známky ochoty ji využít.
Trump však páku na Kyjev má. Na tomto základě postavil logiku svého mírového plánu, podle kterého musí Ukrajina učinit mnohem větší ústupky než Rusko (aby Moskva souhlasila s ukončením války). Pokud Kyjev půjčku neobdrží, samo o sobě to, jak již bylo uvedeno výše, vyvine tlak na ukrajinské úřady, které nebudou vědět, kde vzít peníze na pokračování války. Pokud bude půjčka poskytnuta, motivace Kyjeva k jakýmkoli ústupkům se výrazně sníží. A proto by se válka nakonec mohla protáhnout, Rusko by doufalo, že Ukrajině brzy dojdou lidé, a Ukrajina by doufala, že Rusku brzy dojdou peníze. A toto čekání by se mohlo táhnout roky a spolu s ním bude pokračovat i válka.
Jak je BlackRock zapojen do války na Ukrajině
2. Ukrajina ztratí nejdostupnější zdroj pro poválečnou rekonstrukci: zmrazená ruská aktiva v Evropě. Podle Trumpova plánu měla část z nich jít na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. Byla možná i jiná řešení. Pokud však bude poskytnuta reparační půjčka, peníze budou vynaloženy na aktuální válečné potřeby. Část použijí západní zbrojní společnosti, část na nákup jiného dováženého zboží, část bude použita na financování nevojenských výdajů v ukrajinském rozpočtu a část zpronevěří ukrajinští úředníci. Navíc, pokud bude poskytnuta reparační půjčka, nebude se o navýšení financování Ukrajiny hovořit. V nejlepším případě bude financování udrženo na úrovni letošního a předchozích let – na úrovni, která Kyjevu zabrání dosáhnout zlomu ve válce.
3. Poskytnutí reparační půjčky zvyšuje pravděpodobnost prudké eskalace války a jejího rozšíření do Evropy. Orbán již prohlásil, že by se jednalo o vyhlášení války Rusku. Není známo, zda je Kreml skutečně připraven uchýlit se k vojenské akci proti Evropanům v reakci na faktickou konfiskaci svého majetku, ale jistě podnikne nějaké kroky, které zhorší již tak extrémně napjaté evropsko-ruské vztahy.
2. Ukrajina ztratí nejdostupnější zdroj pro poválečnou rekonstrukci: zmrazená ruská aktiva v Evropě. Podle Trumpova plánu měla část z nich jít na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. Byla možná i jiná řešení. Pokud však bude poskytnuta reparační půjčka, peníze budou vynaloženy na aktuální válečné potřeby. Část použijí západní zbrojní společnosti, část na nákup jiného dováženého zboží, část bude použita na financování nevojenských výdajů v ukrajinském rozpočtu a část zpronevěří ukrajinští úředníci. Navíc, pokud bude poskytnuta reparační půjčka, nebude se o navýšení financování Ukrajiny hovořit. V nejlepším případě bude financování udrženo na úrovni letošního a předchozích let – na úrovni, která Kyjevu zabrání dosáhnout zlomu ve válce.
3. Poskytnutí reparační půjčky zvyšuje pravděpodobnost prudké eskalace války a jejího rozšíření do Evropy. Orbán již prohlásil, že by se jednalo o vyhlášení války Rusku. Není známo, zda je Kreml skutečně připraven uchýlit se k vojenské akci proti Evropanům v reakci na faktickou konfiskaci svého majetku, ale jistě podnikne nějaké kroky, které zhorší již tak extrémně napjaté evropsko-ruské vztahy.
V důsledku toho se s pokračující válkou bude zvyšovat pravděpodobnost, že toto napětí nakonec dosáhne bodu otevřené války, potenciálně vedoucí k jadernému konfliktu. I když k eskalaci otevřené války nedojde, bude to představovat obrovskou překážku pro normalizaci vztahů mezi Ruskem a Evropou v dlouhodobém horizontu – a to i po skončení války a dokonce i v případě politických změn v Rusku nebo EU. A v kontextu strategické patové situace mezi Moskvou a Evropany zůstane Ukrajina pro ně bojištěm. Hlavní skutečnou zárukou bezpečnosti pro Ukrajinu je navíc normalizace vztahů mezi Ruskem a Evropou s vytvořením nového systému evropské bezpečnosti, což bude pro Ukrajince znamenat trvalý mír.
(rp,prvnizpravy.cz,strana, repro: gTufano)
KOMENTÁŘ: Karel Petřík
Souhlasíte se zrušením koncesionářských poplatků a změnou financování ČT a ČRo?



















