Štefan Harabín byl dlouholetým soudcem v trestní agendě, předsedou Nejvyššího soudu (1998-2003 a opět 2009-2014), ministrem spravedlnosti a místopředsedou vlády (2006-2009). Policie jednala na základě trestního oznámení poslanců Kristiána Čekovského, Andreje Stančíka (oba OĽaNO) a Juraje Šeligy (Za lidí). Tato jména si zapamatujme. Podrobnosti zatím policie nesdělila, ale skutek měl spočívat ve schvalování ruské vojenské operace na Ukrajině.

V minulých dnech zveřejnil internetový portál Standard výsledek průzkumu zahraniční agentury YouGov, jak hodnotí obyvatelé Evropy odpovědnost za válku na Ukrajině. Výzkum uskutečnili v 15-ti zemích EU a ve Velké Británii. Slovensko se umístilo na třetím místě v (relativní) příznivosti hodnocení ve prospěch Ruska. Předběhlo nás jen Bulharsko a Řecko. Podle průzkumu 31% respondentů si myslí, že výlučnou nebo převážnou odpovědnost za ozbrojený konflikt nesou USA a NATO.

Pokud 31% vzorku Slováků z rozpoutání války viní výlučně nebo převážně Západ, poté co podle těchto Slováků zůstávalo Rusku než se bránit? Čili Štefan Harabín jen vyjádřil názor cca půldruhého milionu Slováků.

Použít v obvinění mezinárodní události má ještě další úskalí. Pro definici pojmů se používá v právu srovnání událostí s jinými podobnými událostmi. Podle médií se Harabinovi klade za vinu, že ruskou operaci na Ukrajině měl vyhodnotit kladně.

Pojďme ke srovnání. Jak hodnotit americký útok na Irák v roce 2003? Američané zaútočili na základě vědomě klamné informace tehdejšího ministra zahraničních věcí Colina Powella, že Irák má zbraně hromadného ničení. Powellovo třesení ampule s údajně biologickou zbraní Iráku na zasedání Rady bezpečnosti OSN se ukazuje v televizích dodnes. Pak Američané přiznali, že to byla lež. Ale přítomnost laboratoří na výrobu nebezpečných biologických prostředků na Ukrajině potvrdila Američanka Victoria Nulandová v americkém Kongresu. Rusové mohli mít informace o laboratořích už před zásahem, ledaže tehdy ještě neměli důkazy. Souhlas s americkou operací proti Iráku v roce 2003 sahá až do vysokých kruhů NAKA. V Iráku zahynulo v důsledku amerického zásahu asi 2,4 milionu vojáků i civilistů (údaje z internetu). Jak dopadá srovnání?

Americký zásah v Libyi v roce 2011 rozvrátil stát a zahynulo tam podle údajů (opět z internetu) 250 tisíc osob. Obhájce Štěpána Harabína by mohl dát prozkoumat slovenský tisk a učinit seznam veřejně známých osob, které schválily americký zásah v Libyi.

V Úmluvě zní: Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti i odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci. V čem ohrožuje případné příznivé vyjádření o ruské operaci na Ukrajině naši národní bezpečnost, územní celistvost, veřejnou bezpečnost, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochranu zdraví nebo morálky, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci?

Obvinění Štěpána Harabína je absurdní. Poznamenávám, že jako ministr spravedlnosti jsem se Štefanem Harabinem jako předsedou Nejvyššího soudu neměl nejlepší vztahy. Ale na jeho obvinění se dívám jako „suchý“ právník.

Za takové věci obviňují občany režimy, které slábnou, dodává Ján Čarnogurský