Svátek má: Nataša

Zprávy

Velikost textu:

Roček: Oficiální Vietnam roku 2021 má na háku Amíky i Číňany

Roček: Oficiální Vietnam roku 2021 má na háku Amíky i Číňany

Rok 2021 skončil a je čas různého bilancování. Pokud se jukneme na Vietnam, je rok 2021 charakteristický tím, že Vietnam našlapuje opatrně vůči politickým velmocensky se vytahujícím Číně a USA.

Ilustrační foto
1. ledna 2022 - 09:01

Ve vztahu k USA a jejich anglosaským kámošům zvýšená pozornost je letos věnována období od poloviny září 2021. V této době je zajímavé sledovat vývoj politických názorů z hlediska vztahů mezi náhle vytvořeným aliančně – korporačním novotvarem AUKUS a Vietnamem.

AUKUS - Opakování z dějin předvčerejška

15. září 2021 byla oficiálně založena bezpečnostní aliance AUKUS mezi Austrálií, USA a Velkou Británií. Současně s tím došlo ke zrušení programu stavby 12 oceánských konvenčních ponorek třídy Attack francouzské konstrukce, místo kterých mají být pořízeny jaderné útočné jednotky z USA ve spolupráci s Velkou Británií.

Aby náhlé zrušení francouzské výroby ponorek za desítky miliard dolarů vypadalo "úctyhodně", americký prezident Joe Biden, britský premiér Boris Johnson a jeho australský protějšek Scott Morrison oznámili, že k tomu došlo v rámci vzniku obranné aliance AUKUS. Aliance má představovat politický akt spojený s technologickou spoluprací nejen při stavbě ponorek, ale i v oblastech kybernetiky a militarizace vesmíru.

Tato snahy USA (vznik AUKUSu) vedou k rostoucí úzkosti v jihovýchodní Asii z toho, co by (po AUKUSu) mohlo přijít příště. „ASEAN se musí tvrdě vyrovnat s (novou) s realitou," řekl na přelomu září a října 2021 v nedávné diskusi viceprezident Diplomatické akademie Vietnamu Nguyen Sung Son a též řekl: „Centralita (vyvážená centrální pozice) ASEAN je vyryta do kamene a víme, že se ji snaží (USA) obejít."

Dne 23. září 2021 na pravidelné tiskové konferenci se vietnamské ministerstvo zahraničních věcí vyjádřilo ke korporátně aliančnímu AUKUSu.

Zprávu o postoji Vietnamu přinesl např. Hanoi Times. Stojí za přečtení, protože ve zprávě není vůbec žádný názor na AUKUS. Jde o skutečné umění diplomacie neřící na konkrétně otázku vůbec nic:
Vietnamský mluvčí Le Thi Thu Hang v odpovědi na dotazy ohledně postoje Vietnamu k AUKUS potvrdil, že Vietnam vždy sleduje aktuální dění v regionu. „Všechny země usilují o stejný cíl, tedy mír, stabilitu, spolupráci a rozvoj v regionu a na celém světě,“ řekl Hang a dodal, že „za přispění k tomuto cíli jsou zodpovědné národy po celém světě."

K australskému plánu na vybudování flotily jaderných ponorek Hang řekl: „Jaderná energie musí být vyvinuta a využívána pro mírové účely a sloužit socioekonomickému rozvoji a zajišťovat bezpečnost pro lidi a životní prostředí“.

Také uvedl zcela neutrálně a zbytečně již notoricky známou informací: „Spojené království, USA a Austrálie dne 15. září oznámily AUKUS, historický bezpečnostní pakt v Asii a Tichomoří…“


Hlavně si s nikým nezadat

Vietnamští vedoucí úředníci nejsou nadšeni z toho, že Čína kontroluje významnou část Asie a přístupy k Tichému a Indickému oceánu od Japonska přes Filipíny a Vietnam. Ale také nedávají pusu na čelo dojetím těm, kteří podporují americkou přítomnost na Tchaj-wanu. Další sousedé Číny, včetně Japonska a Indie, Vietnam a Jižní Koreje mají spory o ostrovy. Nikomu by nepomohlo, kdyby některý problém eskaloval.

Joseph Camilleri je výkonným ředitelem Alexandria Agenda, emeritním profesorem na Univerzitě La Trobe v Melbourne a členem Australské akademie sociálních věd, čili znalcem problematiky, ne nějakým pročínským aktivistou a přitom uvádí: „Bezpečnostní pakt AUKUS je další provokativní aliance, která může skončit jen krví a slzami. A bez dobrého důvodu, kromě nostalgické závislosti na imperiální moci.“

K situaci Vietnamu a dalších zemí okolo Číny uvedl: „Uznávají sice, že vypořádat se s rostoucí Čínou je náročný úkol, ale nejsou přesvědčeni o moudrosti australského přístupu. Indonésie, Malajsie a dokonce i Jižní Korea a Vietnam silně upřednostňují mnohem jemnější  soubor politik. Pokusy australských ministrů donutit své asijské protějšky zapojit se do bití Číny, padly na hluché uši.,,“

Vietnam je třeba chápat v kontextu se sousedy. Proto neoficiálně nepředstavuje AUKUS problém, vždyť nejde o alianci, ale jenom o projev jedné země – USA.

Japonské tanečky na vietnamském dvorku


Vietnam se proti Číně vymezuje pomocí spolupráce s jinými státy. Např. v polovině září 2021 proběhlo nenápadné setkání japonského ministra obrany Nobua Kishiho a jeho vietnamského protějšku Phan Van Gianga. V Hanoji podepsali oba šéfové obrany „bezprecedentní“ dohodu umožňující prodej vojenského vybavení a sdílení obranné techniky mezi japonskými sebeobranými silami a vietnamskou armádou. Dohoda rovněž umožňuje společná vojenská cvičení a pozvedá bilaterální vztahy na novou úroveň, třeba v oblasti kybernetické bezpečnosti. Očekává se proto brzy i tučný kšeft - nákup japonských námořních plavidel Vietnamem.

V březnu 2020 se Japonsko na schůzce představitelů ministerstva obrany v Hanoji dohodlo, že Vietnamu poskytne technologie pro stavbu vojenských lodí. Zvýšila se četnost oboustranných návštěv lodí a letadel. Jistě byla návštěva spojena s americko – japonskými konzultacemi, protože USA lákají Vietnam na svůj dvoreček.

Japonská cesta navázala na cestu americké viceprezidentky Kamaly Harrisové do Hanoje koncem srpna. Harrisová lákala Vietnam, aby se připojil k USA v tažení proti čínské „šikaně" v Jihočínském moři. Jenže, Hanoj nepřijímá nekriticky japonské a americké předehry k protičínské válečnické souloži, dává si pozor, aby Čínu příliš nezneklidnil – což je politika zdůrazněná v zahraniční politice „čtyř ne", která brání formálním vojenským aliancím a upřednostňuje neutralitu.

Po diplomatickém vábení Harrisově vietnamský premiér Pham Minh Chinh údajně ujistil čínského velvyslance Si-tchung Poa, že „Vietnam se neposune směrem proti Číně".

Vietnamci vědí, že Čínu mají za zády a Japonci, natož USA, jsou daleko. Japonsko oficiálně stále hodně spoléhá na válečnickou mašinérii USA, protože tím Čínu méně provokuje, vystavuje se menšímu tlaku, ale aby Japonsko diverzifikovalo obranné vazby, podepsalo obranné dohody s dalšími regionálními státy, nejen s Vietnamem - včetně Filipín, Austrálie a Indonésie. Zejména dohoda mezi Japonskem a Vietnamem má však podle analytiků a pozorovatelů „široké důsledky pro region“.

Pokud někdo napíše, že má nějaké jednání „široké důsledky pro region“, nejedná se o nic jiného, než že předchozí tendence bude od zítřejšího rána jenom o něco větší. Je to divadelní projev jisté nezávislosti na okolních vlivech.

Pro Japonsko se jedná o posílení možnosti kšeftovat s vojenským materiálem a zajistit tím lidem doma práci, a zvýšit nátlakové šance vůči Číně při neustálých hádkách koho že ty které ostrovy jsou…

Co nejvíce se politicky přitulit k Vietnamu chtějí i USA a Austrálie. Např. australská ministryně zahraničí Marise Payneová 9. listopadu 2021 na návštěvě Vietnamu jednala o všem možném, a oznámila, že Austrálie daruje Vietnamu dalších 2,6 milionu dávek vakcín, celkem 7,8 milionu dávek. Také Austrálie dodala něco zdravotnického materiálu.

Vietnamská obava z čínského vojenského posilování je známá. Hanoj ale upřednostňuje neutralitu a udržení relativního míru v regionu.

Z pohledu roku 2021 nedávná návštěva čínského ministra zahraničí Wanga ve Vietnamu byla jistě i připomenutím Vietnamu, aby nezapomněl na jeho dlouhodobý závazek k neutralitě po skončení studené války. To je pozice, kterou bude stále obtížnější udržet, jakmile v okolních vodách vzroste napětí mezi supervelmocemi, k čemuž vytvoření pseudoaliance AUKUS také přidalo svůj díl.



Vietnamsko – čínská kšeftařská soulož

Hoďme politiku do bidetu nudnosti a připomeňme si, že panuje prastaré pravidlo, že základem života lidské civilizace je kšeft a zisk. Proto obchodování mezi Vietnamem a Čínou je čilé.

Údaje z Generálního ministerstva cel Vietnamu ukázaly, že v prvních 11 měsících letošního roku čínský trh dovezl z Vietnamu zboží v hodnotě 98,5 miliardy dolarů, což je nárůst o 32% oproti stejnému období loňského roku.

Proto Vietnam vydal 30. 12. 2021 prohlášení, že Vietnam a Čína hledají cestu ven z přetížení u hraničních přechodů v důsledků koronavirových opatření.

Náměstek ministra zahraničních věcí Nguyen Minh Vu měl 27. prosince telefonický rozhovor s náměstkem ministra zahraničních věcí Číny Wu Jianghao, aby diskutovali o opatřeních k urychlení celního odbavení u vietnamsko-čínských hraničních přechodů. Více než 4 000 kamionů převážejících ovoce uvízlo na severní hranici Vietnamu poté, co Čína zpřísnila bezpečnostní opatření kvůli Covid-19 (faktor omikron)… Obě strany sdílely obtíže při realizaci dvojího cíle, kterým je potlačení pandemie Covid-19 a podpora hospodářského oživení obchodu…

Zpráva ministerstva průmyslu a obchodu (MOIT) uvedla, že k 25. prosinci zůstává 1 555 nákladních vozidel v Quang Ninh a 4 204 v Lang Son, kde čekají na celní odbavení z čínských stran. „80% těchto kamionů převáží zemědělské produkty a ovoce…," řekl ministr průmyslu a obchodu Nguyen Hong Dien. Tolik informace z hanojského tisku.

Dochází ke zrychlení v odbavování kamionů a bylo doporučeno prodloužení doby celního odbavení z 8 na 12 hodin denně.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)