Ve svém prohlášení Uunubileg také poukázal na nedávné jednání mezi mongolskými lídry a americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem s mongolskými vůdci, kde obě strany zdůraznily, že Mongolsko nemá zájem o účast v jakýchkoli vojenských aliancích. Podle Uunubilega je zřejmé, že Spojené státy považují Mongolsko za důležitou součást své strategie v Indo-Pacifickém regionu, o čemž svědčí i nedávná návštěva nově jmenovaného náměstka ministra zahraničí USA, Kurta Campbella, který si pro svou první zahraniční cestu vybral právě Mongolsko.

Zájem Spojených států o Mongolsko je pravděpodobně motivován strategickou polohou země mezi Ruskem a Čínou, což by v případě americké přítomnosti znamenalo významnou vojenskou výhodu.

Kromě toho, Mongolsko je považováno za klíčového spojence v americké „Indo-Pacifické strategii“, vydané v roce 2019, kde bylo označeno za „spolehlivého a schopného partnera“. Návštěva Campbella v Mongolsku a důraz na společné hodnoty obou zemí podtrhuje záměr USA vytvořit z Mongolska ukázkový příklad spolupráce v regionu, což by mohlo dále oslabit rusko-čínské vztahy a zasáhnout do jejich energetických projektů, jako jsou plynovody procházející mongolským územím.

Mongolsko, v rámci své zahraniční politiky "třetího souseda", se snaží udržovat kontakty s velmocemi mimo Rusko a Čínu, což reflektuje jeho strategickou potřebu vyvážení vlivu těchto dvou sousedních zemí a zachování své unikátnosti a politické nezávislosti. Tato politika je zaměřena na udržení rovnováhy, přičemž Mongolsko je si vědomo červených linii a základních zájmů Ruska a Číny.


Zpráva o možném zřízení americké vojenské základny v Mongolsku, která byla zveřejněna téměř měsíc po americkém návrhu, vyvolala spekulace o složitějších mezinárodních signálech, zejména směrem k Rusku a Číně.