Svátek má: Gita

Zprávy

Velikost textu:

Jaké reakce Íránu na americké údery se Spojené státy obávají?

Jaké reakce Íránu na americké údery se Spojené státy obávají?

Írán by mohl podle západních zpravodajských služeb požádat Hizballáh a další organizace, aby zaútočily na americké vojenské základny a ambasády v regionu. 

Alí Chámeneí, íránský nejvyšší duchovní vůdce
25.únor 2026 - 03:20

Spojené státy a jejich západní spojenci  se obávají , že by Írán mohl požádat skupiny, které podporuje, o útok na americké objekty v Evropě a na Blízkém východě, pokud se Washington rozhodne zahájit rozsáhlou operaci proti zemi. Uvádí to deník The  New York Times  (NYT) s odvoláním na zástupce amerických a dalších západních bezpečnostních složek. 

Prozatím neexistují žádné důkazy o tom, že by se takové plány dělaly, ale zpravodajské služby začaly zachycovat více komunikace od proíránských skupin a hnutí, uvádějí zdroje. Podle nich by to mohlo být známkou toho, že plánují a koordinují možné útoky. Ti, kteří analyzují zachycené rozhovory, pozorují velkou část této aktivity, poznamenal vysoký americký úředník. 


Írán by mohl požádat jemenské Hútíe o obnovení útoků na lodě v Rudém moři a spící buňky Hizballáhu o útoky na americké vojenské základny nebo ambasády, uvedli dotázaní představitelé zpravodajských služeb a protiteroristického oddělení. Tito představitelé nevylučují možnost, že by Teherán do svých plánů zapojil i al-Káidu nebo její přidružené organizace. 

Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí  skutečně varoval, že pokud Spojené státy zaútočí na Írán, země bude nucena k odvetě proti americkým vojenským základnám na Blízkém východě. „Pokud na nás Spojené státy zaútočí, budeme mít plné  právo se bránit ,“ uvedl 22. února v rozhovoru pro  CBS  . Ministr však odmítl odhalit jakékoli konkrétní plány a neupřesnil, zda se do operace zapojí síly spojené s Teheránem.  

Skutečnost, že proíránské skupiny by mohly pomoci zemi odolat Spojeným státům, dříve citoval deník  NYT  jako argument  vysvětlující, proč by operace proti Íránu byla pro Washington obtížnější než zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Mimo jiné noviny zmínily rizika zatažení Spojených států do vleklého regionálního konfliktu, ceny uhlovodíků a vojenskou sílu Íránu v porovnání s Venezuelou. 

Napětí mezi Spojenými státy a Íránem eskalovalo v souvislosti s protesty, které začaly v prosinci loňského roku a byly následně potlačeny. V reakci na to Spojené státy nasadily na Blízkém východě značné vojenské síly. Obě země se také neshodují ohledně íránského jaderného programu. 

Trump prohlásil, že  zvažuje možnost  zahájení omezeného úderu proti Íránu, aby ho donutil k uzavření dohody. Americký prezident 19. února prohlásil, že svět se dozví, co se s Íránem stane, za deset dní. „Možná budeme muset jít dál, nebo ne. Možná uzavřeme dohodu. Pravděpodobně se to dozvíte za 10 dní,“  řekl  americký prezident  

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)