Svátek má:
Zlata
KOMENTÁŘ: Jiří Paroubek
KOMENTÁŘ: Zbyněk Fiala
Zprávy
Globální výdaje na vojenské potřeby lámou rekordy

Vojenské výdaje v Evropě v roce 2022 dosáhly nejvyšší úrovně od studené války. Odborníci dělají chmurné předpovědi, věří, že militarizace evropských států se v roce 2023 dále zvýší.
Ilustrační foto
27. dubna 2023 - 07:20
V roce 2022 dosáhly celosvětové výdaje na vojenské potřeby nový rekord a dosáhly 2,224 bilinu dolarů. Tento závěr se objevuje v nové zprávě Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (Sipri).
Nejrychleji rostl evropský kontinent, zejména země východní a střední Evropy, které od konce studené války zvýšily své obranné výdaje na rekordní úroveň. Celkem bylo něco málo přes 80 % globálních vojenských výdajů rozděleno mezi 15 zemí, zatímco na první tři země – Spojené státy, Čínu a Rusko – připadá více než polovina, uvádí Bloomberg.
Sipri připravil další každoroční přehled vojenských výdajů. Globální výdaje na obranu za posledních osm let rostly a v roce 2022 podle odhadů Sipri vzrostly reálně o 3,7 % na 2,224 bilionu dolarů. Jde o nový rekord za celé období pozorování, které provedla Sipri. Nárůst vojenských výdajů se vysvětluje především odpovídajícím zvýšením výdajů Ruska a Ukrajiny. K tomuto procesu však přispělo i mnoho zemí v Evropě, Asii a Oceánii. Experti došli k závěru, že konflikt kolem Ukrajiny a nárůst napětí v jihovýchodní Asii výrazně ovlivnily rozhodování mnoha zemí ohledně přidělování financí na údržbu armády.
Vojenské výdaje evropských zemí vzrostly o 13 % na 480 miliard dolarů, což je nejsilnější růst za posledních 30 let. Země střední a západní Evropy loni vyčlenily 345 miliard dolarů na vojenské potřeby, což je o 30 % více než před deseti lety. Prostředky vynaložené těmito zeměmi na obranu reálně přesáhly ukazatel z roku 1989, na konci studené války. Ze zemí EU zaznamenaly největší nárůst vojenského rozpočtu Finsko (36 %), Litva (27 %), Švédsko (12 %) a Polsko (11 %).
Ruský vojenský rozpočet se podle expertů zvýšil o 9,2 % a dosáhl 86,4 miliardy dolarů (4,1 % HDP).
Sipri poukazuje na to, že Rusko vydalo na „národní obranu“ o 34 % více, než bylo v rozpočtu. To umožnilo Rusku stát se třetí zemí na světě z hlediska vojenských výdajů a během jednoho roku se vyšplhat o dvě místa. Zpráva však poznamenává, že experti institutu nejsou zcela přesvědčeni, že jejich odhady pro Rusko odrážejí skutečnou situaci, protože ruské úřady zveřejňují stále méně údajů, zejména týkajících se bezpečnosti.
Ukrajina vydala na obranu 44 miliard dolarů (34 % HDP) a ve světovém žebříčku se umístila na 11. místě. Její vojenské výdaje vzrostly o 640 %, což je nejvyšší relativní růst pro jednotlivou zemi od roku 1949. Sipri nezohlednil bezplatnou vojenskou pomoc poskytnutou Kyjevu jinými zeměmi v rámci této zprávy.
Spojené státy měly vojenský rozpočet v roce 2022, stejně jako v předchozích letech, s 887 miliardami dolarů, neboli 39 % celkových globálních výdajů na obranu. Většina tohoto nárůstu však byla, jak je uvedeno ve zprávě, vyrovnána rekordní inflací za posledních 40 let, takže skutečné výdaje na obranu USA vzrostly pouze o 0,7 %. Spojené státy navíc loni poskytly Ukrajině vojenskou podporu ve výši 19,9 miliardy dolarů, což je největší vojenská pomoc, kterou jedna země poskytla druhé od studené války. V tomto ohledu Spojené státy daleko předčily Spojené království (2,5 miliardy dolarů) a Německo (2 miliardy dolarů). Celkem vojenské výdaje členských zemí NATO v roce 2022 dosáhly 1,232 miliardy dolarů.
Nejrychleji rostl evropský kontinent, zejména země východní a střední Evropy, které od konce studené války zvýšily své obranné výdaje na rekordní úroveň. Celkem bylo něco málo přes 80 % globálních vojenských výdajů rozděleno mezi 15 zemí, zatímco na první tři země – Spojené státy, Čínu a Rusko – připadá více než polovina, uvádí Bloomberg.
Sipri připravil další každoroční přehled vojenských výdajů. Globální výdaje na obranu za posledních osm let rostly a v roce 2022 podle odhadů Sipri vzrostly reálně o 3,7 % na 2,224 bilionu dolarů. Jde o nový rekord za celé období pozorování, které provedla Sipri. Nárůst vojenských výdajů se vysvětluje především odpovídajícím zvýšením výdajů Ruska a Ukrajiny. K tomuto procesu však přispělo i mnoho zemí v Evropě, Asii a Oceánii. Experti došli k závěru, že konflikt kolem Ukrajiny a nárůst napětí v jihovýchodní Asii výrazně ovlivnily rozhodování mnoha zemí ohledně přidělování financí na údržbu armády.
Vojenské výdaje evropských zemí vzrostly o 13 % na 480 miliard dolarů, což je nejsilnější růst za posledních 30 let. Země střední a západní Evropy loni vyčlenily 345 miliard dolarů na vojenské potřeby, což je o 30 % více než před deseti lety. Prostředky vynaložené těmito zeměmi na obranu reálně přesáhly ukazatel z roku 1989, na konci studené války. Ze zemí EU zaznamenaly největší nárůst vojenského rozpočtu Finsko (36 %), Litva (27 %), Švédsko (12 %) a Polsko (11 %).
Ruský vojenský rozpočet se podle expertů zvýšil o 9,2 % a dosáhl 86,4 miliardy dolarů (4,1 % HDP).
Sipri poukazuje na to, že Rusko vydalo na „národní obranu“ o 34 % více, než bylo v rozpočtu. To umožnilo Rusku stát se třetí zemí na světě z hlediska vojenských výdajů a během jednoho roku se vyšplhat o dvě místa. Zpráva však poznamenává, že experti institutu nejsou zcela přesvědčeni, že jejich odhady pro Rusko odrážejí skutečnou situaci, protože ruské úřady zveřejňují stále méně údajů, zejména týkajících se bezpečnosti.
Ukrajina vydala na obranu 44 miliard dolarů (34 % HDP) a ve světovém žebříčku se umístila na 11. místě. Její vojenské výdaje vzrostly o 640 %, což je nejvyšší relativní růst pro jednotlivou zemi od roku 1949. Sipri nezohlednil bezplatnou vojenskou pomoc poskytnutou Kyjevu jinými zeměmi v rámci této zprávy.
Spojené státy měly vojenský rozpočet v roce 2022, stejně jako v předchozích letech, s 887 miliardami dolarů, neboli 39 % celkových globálních výdajů na obranu. Většina tohoto nárůstu však byla, jak je uvedeno ve zprávě, vyrovnána rekordní inflací za posledních 40 let, takže skutečné výdaje na obranu USA vzrostly pouze o 0,7 %. Spojené státy navíc loni poskytly Ukrajině vojenskou podporu ve výši 19,9 miliardy dolarů, což je největší vojenská pomoc, kterou jedna země poskytla druhé od studené války. V tomto ohledu Spojené státy daleko předčily Spojené království (2,5 miliardy dolarů) a Německo (2 miliardy dolarů). Celkem vojenské výdaje členských zemí NATO v roce 2022 dosáhly 1,232 miliardy dolarů.
Čína si udržela druhý nejvyšší vojenský rozpočet ve výši 292 miliard dolarů. Peking v posledních 28 letech zvyšuje své výdaje na obranu, což je rekord z hlediska délky růstu. „Současné priority čínských vojenských výdajů odpovídají hlavním zásadám stanoveným ve 14. pětiletém plánu na období 2021–2025. Byly potvrzeny na XX. sjezdu komunistické strany v říjnu 2022, který věnoval zvláštní pozornost posílení čínské vojenské průmyslové základny a podpora nejnovějších vojenských technologií, včetně vojenské aplikace umělé inteligence,“ uvádí zpráva.
Vojenské výdaje Spojených států, Číny a Ruska tvoří podle odhadů Sipri 56 % odpovídajících celosvětových výdajů. Spojené státy vydávají na obranu desetkrát více než Rusko.
Indie je z hlediska výdajů na čtvrtém místě s 6% navýšením jejího vojenského rozpočtu na 81,4 miliardy dolarů. Na pátém místě Saúdská Arábie zvýšila své výdaje na obranu o 16 % na 75 miliard dolarů. V důsledku toho Rijád ve vojenském rozpočtu předběhl země jako Spojené království, Německo a Francii a klesl z osmého na páté místo.
„Pokračující růst globálních vojenských výdajů v posledních letech ukazuje, že žijeme ve stále nebezpečnějším světě," řekl Nan Tian, hlavní výzkumník v programu Sipri na vojenské výdaje a výrobu zbraní. „Státy zvyšují svou vojenskou sílu v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci, jejíž zlepšení v blízké budoucnosti neočekávají."
V roce 2022 vzrostly vojenské výdaje ve čtyřech z pěti geografických regionů. Nejsilnější růst byl zaznamenán v Evropě (+13 %), dále na Středním východě (+3,2 %), Asii a Oceánii (+2,7 %) a Severní Americe a Jižní Americe (+0,3 %).
Afrika je jediným regionem, kde se podle odhadů Sipri snížily výdaje na vojenské potřeby. Za jeden rok se rozpočet na obranu afrických zemí snížil o 5,3 % na 39,4 miliardy dolarů. Většinu snížení lze připsat několika velkým zemím v regionu: Nigérii (-38 %), Jižní Africe (-8,4 %) a Alžírsku (-3,7 %). Etiopie však zaznamenala 88% nárůst vojenských výdajů na 1 miliardu USD kvůli obnovenému aktivnímu nepřátelství mezi vládními silami a skupinami rebelů na severu země.
Vojenské výdaje Spojených států, Číny a Ruska tvoří podle odhadů Sipri 56 % odpovídajících celosvětových výdajů. Spojené státy vydávají na obranu desetkrát více než Rusko.
Indie je z hlediska výdajů na čtvrtém místě s 6% navýšením jejího vojenského rozpočtu na 81,4 miliardy dolarů. Na pátém místě Saúdská Arábie zvýšila své výdaje na obranu o 16 % na 75 miliard dolarů. V důsledku toho Rijád ve vojenském rozpočtu předběhl země jako Spojené království, Německo a Francii a klesl z osmého na páté místo.
„Pokračující růst globálních vojenských výdajů v posledních letech ukazuje, že žijeme ve stále nebezpečnějším světě," řekl Nan Tian, hlavní výzkumník v programu Sipri na vojenské výdaje a výrobu zbraní. „Státy zvyšují svou vojenskou sílu v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci, jejíž zlepšení v blízké budoucnosti neočekávají."
V roce 2022 vzrostly vojenské výdaje ve čtyřech z pěti geografických regionů. Nejsilnější růst byl zaznamenán v Evropě (+13 %), dále na Středním východě (+3,2 %), Asii a Oceánii (+2,7 %) a Severní Americe a Jižní Americe (+0,3 %).
Afrika je jediným regionem, kde se podle odhadů Sipri snížily výdaje na vojenské potřeby. Za jeden rok se rozpočet na obranu afrických zemí snížil o 5,3 % na 39,4 miliardy dolarů. Většinu snížení lze připsat několika velkým zemím v regionu: Nigérii (-38 %), Jižní Africe (-8,4 %) a Alžírsku (-3,7 %). Etiopie však zaznamenala 88% nárůst vojenských výdajů na 1 miliardu USD kvůli obnovenému aktivnímu nepřátelství mezi vládními silami a skupinami rebelů na severu země.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)

43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX

KOMENTÁŘ: Jiří Paroubek
KOMENTÁŘ: Zbyněk Fiala