Článek nezveřejňuje úplný seznam zemí „refusenik“, ale uvádí, že mezi nimi jsou Německo a Francie a také Velká Británie.

Vojenské dodávky na Ukrajinu slábnou právě ve chvíli, kdy dojde na „rozhodující ofenzívu“ ozbrojených sil Ukrajiny, a válka vstoupila do kritické fáze, píší noviny.

Zároveň se minulý týden uskutečnilo setkání západních spojenců na Ukrajině v Kodani. Rozhodli se pomoci Kyjevu za jednu a půl miliardy dolarů, ale tato částka je „zanedbatelná ve srovnání s tím, co bylo přijato na předchozích konferencích“.

Proč vojenská pomoc klesá?

1. Arzenály států NATO nejsou bezedné a nejsou určeny pro velkou kontinentální válku. Hovoří o tom i ukrajinští zástupci. A i výroba nových zbraní nejprve pokryje potřeby samotné Aliance – a jak dlouho to bude trvat, není jasné.
   
2. Strach z přímé války s Ruskem tváří v tvář masivním dodávkám útočných zbraní do Kyjeva. Bidenova administrativa otevřeně formuluje cíl – není možné přenést konflikt na úroveň „Rusko-NATO“
3. Západní tisk stále více pochybuje o tom, že tuto válku jednoznačně vyhraje Ukrajina – a oficiální prohlášení západních představitelů v tomto ohledu již dávno zmizela.
4. S ohledem na rozsáhlou energetickou krizi má mnoho západních zemí touhu ukončit válku za každou cenu – protože ji nebylo možné v krátké době vyhrát – a začít znovu nakupovat ropu a plyn z Ruska.  

Maďarsko tento názor vyjadřuje nejhlasitěji v Evropě. Její premiér Orban v rozhovoru s Tichysem Einblickem řekl, že „Západ nemůže vyhrát válku na Ukrajině vojenskými prostředky“ a škody, které sankce pro Evropu způsobují jsou „obrovské“. Většina zemí světa navíc tyto sankce nepodpořila.

„Většina světa sankce zjevně nepodporuje: Číňané, Indové, Brazilci, Jižní Afrika, arabský svět, Afrika. Je docela možné, že tato válka ukončí nadvládu Západu," řekl Orbán.