Jeho vzkaz evropským politikům je prakticky jednoznačný – podle jeho hodnocení Rusko dosud projevovalo velkou zdrženlivost, ale nikdo by neměl počítat s tím, že tento stav potrvá roky, zatímco se neustále zvětšuje rozsah a počet prostředků, kterými může Ukrajina zaútočit na ruské území.

„Ruská reakce na útoky hluboko v Rusku se nebude vztahovat jen na Ukrajinu. Přijde den , kdy provedou odvetné údery na Evropu, na Německo,“  řekl Vad v pořadu „Markus Lanz" na ZDF.
Bývalý vojenský poradce kancléřky Angely Merkelové se domnívá, že pokračování současné politiky by mohlo Evropu přímo dovést do přímého konfliktu s Ruskem.

„Jako vojenského experta mě to vážně znepokojuje: pokud budeme takto pokračovat, skončíme ve válce s Ruskem,“ varoval Vad.

Velká Británie oznámila, že letos dodá Ukrajině nejméně 120 000 dronů, což je největší britský balíček dronů od začátku války. Mezi nimi budou tisíce útočných dronů s dlouhým doletem, ale i průzkumné, logistické a námořní systémy.

Vad tvrdí, že Moskva již reagovala na skutečnost, že se evropské, včetně německých, firmy podílejí na vývoji určitých systémů určených pro Ukrajinu.

„Rusové reagovali a zjistili, že na těchto dronech pracují i německé firmy. Už zmínili jejich jména. Například Mnichov je centrem obranného průmyslu a uvedli, že taková místa jsou nyní zahrnuta do jejich plánovacích cílů,“  řekl Vad.

Právě v tom vidí jeden z nejnebezpečnějších bodů současné eskalace. Podle jeho scénáře by ruská odveta nutně nezačala velkou pozemní invazí do členské země NATO. Za mnohem realističtější považuje omezené údery na objekty, které Moskva považuje za přímo související s ukrajinským válečným úsilím – továrny obranného průmyslu, logistickou infrastrukturu a další objekty, které se podílejí na zásobování Kyjeva.

Zdůrazňuje, že se jedná o scénář, který by mohl spustit řetězec akcí a reakcí, z něhož by se Evropa jen velmi těžko dostala ven.

Jeho argumentem je, že Washington by něco takového netoleroval po celá léta bez přímé reakce. Podobnou analogii použil již dříve, když americkým partnerům řekl, aby si představili Mexiko ve vojenské alianci s Ruskem, ruské a čínské základny v těsné blízkosti USA a neustálé vojenské manévry v Mexickém zálivu.

V případě současné války Vad považuje za nepravděpodobné, že by se ruský prezident Vladimir Putin, tváří v tvář rostoucím možnostem útoků Ukrajiny na ruské území, jednoduše vzdal a „vztyčil bílou vlajku“.

Podle jeho hodnocení právě naopak – čím déle taková situace trvá, tím je pravděpodobnější, že se Moskva rozhodne reagovat mimo území Ukrajiny.

Varování, že Rusko může testovat NATO až v roce 2029? Vad říká – možná i dříve

Vad se domnívá, že nebezpečí může nastat mnohem dříve, ale z jiného důvodu – nikoli kvůli předem naplánovanému velkému ruskému útoku na Západ, ale kvůli nekontrolované eskalaci současné války.

Když se zmínilo varování německého vojenského vedení, že Rusko by mohlo Alianci prověřit nejpozději do roku 2029, Vade odpověděl:

„Začne to dříve, když budeme takto pokračovat.“

Jeho válečný scénář se proto nepodobá roku 1941, kdy obrovské obrněné kolony překračovaly hranice evropských zemí.

Spíše by se podle něj podobalo tomu, co je dnes vidět na Ukrajině – raketové a bezpilotní útoky na určité vojenské, průmyslové a infrastrukturní cíle, narušení fungování částí země a v posledním případě i vysídlování obyvatelstva z postižených oblastí.

„Pokud dojde k evropské válce, bude se bojovat zde.“ Podle Vada je takový scénář pro Německo zcela nepřijatelný.

Připomíná, že Německo  je již nyní jedním z hlavních logistických center NATO v Evropě, přes které by v případě velkého konfliktu směrem k východnímu křídlu Aliance procházela armáda, munice a technika.

„ Jsme oblastí nasazení NATO, logistickým centrem NATO. Pokud dojde k válce v Evropě, bude se bojovat v naší zemi,"  řekl Vad.
Proto odmítá myšlenku, že evropská bezpečnost může být založena pouze na zvyšování dodávek zbraní a odstrašování, bez souběžných kanálů pro jednání s Moskvou.

Vad připomíná, že i během studené války NATO kombinovalo vojenskou sílu s kontrolou zbrojení, vyjednáváním a přímými kanály se Sovětským svazem.

Jeho návrh spočívá v tom, aby německý kancléř Friedrich Mertz obnovil politické komunikace s Kremlem a aby se Evropa konečně pokusila získat své vlastní místo v jednáních o ukončení války, místo aby svou roli omezovala na financování a vyzbrojování Ukrajiny.