Během posledního půl roku se učitelé pod vedením profesionála učili, jak reagovat v krizových situací. „Cílem akce je, aby učitelé získali znalosti a dovednosti a případný útok tak měl co nejmenší následky. Nejsme naivní, abychom si mysleli, že Praha 8 je imunní vůči takovým událostem, ani že jim dokážeme s jistotu předejít nebo zajistit, že útočník se do školy vůbec nedostane, snažíme se ale udělat maximum pro bezpečnosti žáků a pedagogů," vysvětluje místostarosta pro školství Matěj Fichtner.

Na jeho popud právě vzniká pilotní program Bezpečná škola Praha 8, který má za cíl zmapovat úroveň zabezpečení jednotlivých škol a navrhnout metodiku, jak by se dala bezpečnost zlepšit. Může jít od drobných opatření typu funkčních zámků a dostupnost klíčů pro každou třídu, funkčnost školního rozhlasu, vybavení obrannými spreji pro učitele až po aplikování systému značení učeben sloužící především pro orientaci následně na místo dorážejících a zakročujících policejních složek. Experti také doporučují osazení klíčových míst ve škole tzv. bezpečnostními tlačítky, které výrazně zkracují schopnost dojezdu policejních složek i včasnost zásahu.

Tříhodinový blok školení pro pedagogy vedl v Praze 8 Pavel Černý, bývalý dlouholetý policejní instruktor, který se dnes specializuje na projekty v zabezpečení škol. Jak jsou na tom podle něho školy s úrovní bezpečnosti obecně? „Školy jsou v tomto velmi odlišné. Obvykle spoléhají jen na základně ošetřený vstup. Že se budou cizího člověka ptát "na důvod vstupu". Je ale iluze, že se odhodlaný jedinec, který útok většinou dlouhodobě plánuje, do školy nedostane. Docela naivní představa. Navíc, může to být právě někdo "zevnitř", tedy obvykle někdo ze starších žáků. Zcela zabránit útoku či udělat ze škol nedobytné pevnosti nikdy úplně nepůjde.  Bolavým místem však bývá školní rozhlas, který je pro možnost vyhlášení poplachu v takových případech klíčový - a ten je v nemálo školách nefunkční. A v některých učebnách se nemohou kantoři se žáky ani uzamknout. Tristní. Tady je ale náprava celkem jednoduchá a nijak drahá," podotýká Pavel Černý. 

Detekčních rámy a rentgeny Pavel Černý odmítá. Fronty tvořící se pak před začátkem výuky by byly před každou školou nekonečné a kumulace lidí třeba pak i vítaným cílem pro útočníka. Ten by mohl do dětí pak třeba najet i autem a nemusel hledat někde uvnitř po učebnách.

„Byl jsem překvapen, když jsem viděl, že i drobná učitelka má šanci sebe i žáky ubránit proti útočníkovi, který vtrhne do třídy. Hrozby se mění a my na ně prostě musíme reagovat. Proto jsme obnovili i Branné dny pro děti. Chceme je připravit na realitu a jsem rád, že se školitelům podařilo najít zábavnou formu nácviku reakcí na krizové situace. I postoj rodičů se k těmto aktivitám na základě vývoje v posledních letech mění a takové akce ve školách vítají," dodává místostarosta Radomír Nepil, který si oba bezpečnostní bloky vyzkoušel na vlastní kůži.

Branné dny pro žáky vede Jaroslav Macošek, velitel družstva mechanizované pěchoty roty Aktivní zálohy 41. mechanizovaného praporu 4. brigády rychlého nasazení v Žatci. Koncipoval je do pěti bloků, kde si děti postupně vyzkouší, co dělat, když začne hořet, jak poskytnout první pomoc, jak se zachovat při nálezu zbraně nebo v případě chemického útoku.

Plošné proškolení personálů a dětí a nácvik jednotlivých situací je prvním krokem k tomu, aby byly školy v Praze 8 bezpečnější. Následovat bude vyhodnocení analýzy úrovně zabezpečení jednotlivých škol a projekt zvýšení bezpečnosti v pilotní základní škole.

Prazskenovinky.cz informoval Martin Šalek, Mgr. tiskový mluvčí Úřadu městské části Praha 8.