Svátek má: Květa

Politika

Velikost textu:

Zrušit OSN, nebo raději celé poválečné uspořádání? Co na to Pavel?

Zrušit OSN, nebo raději celé poválečné uspořádání? Co na to Pavel?

<< GLOSA >> V rámci rotačního principu začalo Radě bezpečnosti OSN předsedat Rusko. Tento fakt vedl ukrajinského presidenta Zelenského ke komentáři, že „je to zcela absurdní“, několik tradičních českých politických „rusobijců“ přímo k výzvě „zrušte OSN“.

Ivo Strejček
26. dubna 2023 - 09:35

Rada bezpečnosti OSN jako klíčová součást OSN vznikla v říjnu 1945. OSN byla nástupkyní meziválečné Společnosti národů a byla konstruktem vyjadřujícím poválečné uspořádání světa. Členy RB se staly vítězné mocnosti: USA, Velká Británie, Francie, Sovětský svaz (Rusko) a Čína. V tomto složení „přežila“ obě berlínské krize, invazi Sovětského svazu do Maďarska a Československa, Karibskou krizi, Vietnamskou válku, okupaci Afghánistánu Sovětským svazem, obě invaze Američanů do Iráku, nekonečné spory Izraele se svými sousedy, bombardování Bělehradu silami NATO, invazi a desetiletou okupaci Afghánistánu Američany a jejich spojenci, francouzské bombardování a rozvrat Libye – a ano, Rada bezpečnosti existuje i v době ruské invaze na Ukrajinu, píše Ivo Strejček v glose na webu Institutvk.cz.

Volání po zrušení OSN by proto mělo být voláním s vědomím historického kontextu politických dějin světa posledních téměř osmdesáti let. Nebo alespoň s respektem k poválečnému uspořádání světa. Vkrádá se ovšem i kacířská myšlenka: není dnes Česká republika snad na straně těch, kteří by výsledky Druhé světové války rádi revidovali? I tomu by mohlo krátkozraké volání po zrušení OSN otevřít dveře příležitosti.

President Petr Pavel má za sebou první „kolečko“ zahraničních návštěv. To, co jsme se o jejich obsahu dozvěděli, nám nabízí možnost představit si, jakými idejemi a nápady bude nová česká hlava státu svůj mandát naplňovat.



Na Slovensku si Pavel „kápnul do noty“ s tamní presidentkou Čaputovou natolik, že oba začali snít o společných zahraničních cestách (jak při tom hodlají hájit autentické zájmy vlastních států, není jasné – vlastně je). V Polsku Pavel zesílil českou „proukrajinskou“ tóninu. V Německu se měl na 30 minut setkat s kancléřem Scholzem. Setkání sice proběhlo, trvalo ovšem pouhých 20 minut a Scholz se tiskové konference ani brífinku s Pavlem nezúčastnil. Politika je o symbolech a toto za jistý symbol „odtažení se“ Německa od aktuální ostře proamerické politiky ČR považovat zřejmě musíme. V Mnichově se Pavel setkal s francouzským presidentem Macronem, aby (překvapivě) na brífinku po setkání Pavel řekl, že „i nám jde o co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině“.

V posledních dnech byl Petr Pavel v Bruselu. V centrále NATO oznámil, že „jsme [ČR] otevřeni diskusi o vyšších výdajích na zbrojení [než 2 % HDP]“. V tomto kontextu se nabízí otázka, zda má tato slova, při dramatickém stavu českých veřejných financí, pronášet na svém bývalém pracovišti „neexekutivní“ president, nebo by se k něčemu podobnému měl raději zavazovat „exekutivní“ premiér vlády? Očekával bych to druhé.

Bruselské instituce opustil český president pochvalou Green Dealu, ocenil jeho cíle, kterých „je možné dosáhnout, jen je třeba více čerpat“.

Proč toto moje letmé ohlédnutí za prvními Pavlovými cestami? Jednak nám potvrdil, že jeho myšlenkový svět bude věrnou kopií myšlenkového světa euro-amerických progresivistů z Prahy, kteří jej „stvořili“ a ve veřejnosti prosadili, a současně ukázal, že vlastních, autentických, snad i odvážně nadčasových, ale především českých myšlenek nadbyt zřejmě mít nebude. Evropská unie i USA jej budou mít rády!


(rp,prvnizpravy.cz,institutvk.cz,foto:arch.)