Svátek má: Bořivoj

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Česko-běloruské vztahy mají zajímavou a často kuriózní historii

Zbořil: Česko-běloruské vztahy mají zajímavou a často kuriózní historii

<< VIDEO >> A nyní čin předsedy Senátu, který označil paní Cichanouskou jako skutečnou prezidentku Běloruské republiky, je diplomaticky nebývalý a bude na dlouho zapsán do análů zahraniční politiky České republiky, říká v rozhovoru Zdeněk Zbořil.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
12. června 2021 - 03:20

Tento týden je ve znamení návštěv. Naši republiku navštívila běloruská opoziční politička Cichanouska. Viceprezidentka Spojených států Kamala Harrisová navštívila Mexiko, aby řešila migranty a Joe Biden navštívil Evropu, je zde na návštěvě, která bude trvat asi sedm dní.
 
Co mám k tomu všemu můžete říct pane Zbořile?

„Zdá se mi, že při návštěvě paní Cichanouské nebyly využity všechny možnosti,  která tato příležitost skýtá. Například pan předseda Senátu, jako druhý nejvyšší státní činitel,  ji označil jako skutečnou prezidentku Běloruské republiky, což je jistě čin diplomaticky nebývalý a bude na dlouho zapsán do análů zahraniční politiky České republiky a jejího, jak bych to řekl, aktivistického chápání. Přitom ovšem se mi zdá, že sice paní Cichanouská byla přijata v Senátu, navštívila pana prezidenta, pravděpodobně i předsedu vlády, ale nějak se zapomnělo na to,  že česko-běloruské vztahy mají svoji kuriózní historii velmi zajímavou. Když paní Cichanouská jela do Černínského paláce nebo na Hrad, tak se mohla také alespoň na chvilku zastavit v zatáčce na Praze 6 pod Černínským palácem a položit alespoň kytičku u pomníku Františka Skoriny, který v Praze působil jako zahradník jednoho z významných habsburských císařů a králů českých Ferdinanda I.  Hlavně zde ale tisknul překlady části Bible do běloruštiny, do staré běloruštiny, a vlastně tím předběhl Martina Luthera o nějaký rok tím, že tento překlad zde pořídil a z Prahy distribuoval.

Nevím,  čím to bylo způsobeno, jestli rivalitou mezi Polskem, Běloruskem a Litvou, která překonává,  zdá se, století, ale přece jenom v časech Skorinových byl známý prapor Běloruska, který má velmi podobnou skladbu barev jako dnešní protestní vlajka těch, kteří chtějí svrhnout prezidenta Lukašenka. Nejedná se  ale jenom o Františka Skorinu, kterému jsme v Praze 6 postavili pomník někdy v roce 1988, ale nebyl zde dodnes zapomenut. V Praze se vydávali i stati o dějinách Běloruska včetně popisu složitého vztahu k Polsko-litevskému království,  k Polsku,  k Litvě,   který tak  proměnlivý. A nezapomínalo se ani na úlohu Řádu Německých rytířů, kteří se také určitou dobu podíleli na vývoji Bílé Rusi,“ připomíná v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.

Kamala Harrisová v Mexiku…

„Ta druhá příležitost, která byla úplně opomenuta, a nechci tady upozorňovat na návštěvu paní Cichanouské v soukromí pana senátora Fischera, kde mu údajně předváděli nějaké šatečky, která šije paní Fischerová, to je jen taková marginálie. Spíš by mě zajímalo, zda se náhodou pan Fischer nezmínil o významu filmu filmu Elema Klimova „Jdi a dívej se“,  což je  apokalyptická obrazová freska Běloruska z konce druhé světové války. A to proto, že Klimov byl nejenom běloruský režisér, vystudovaný v Moskvě, ale filmový tvůrce, který ovlivnil generaci, dokonce  bych si troufl říct několik generací českých filmařů. Těch jeho přátel z české filmové vlny 60.let, když sem jako mladý student a graduant jezdil se svoji ženou Šapitkovou a stýkali se s tou plejádou českých filmových režisérů od Miloše Formana přes Pavla Juráčka a dalších a dalších významných osobností české nebo přesněji československé filmové vlny let šedesátých. Navíc, jeho film Jdi a dívej se je parafráze na apokalypsu sdělení svatého Jana a upozorňuje na to, co se v Bělorusku odehrávalo na konci války. Tehdy nešlo jenom o vypálení obce Chatyň, kde  uhořelo tehdy okolo 150 většinou žen, dětí a starců při zásahu Waffen SS divize,  ale o celý průběh apokalyptických dějů druhé světové války. Ona totiž neshořela jenom Chatyň, ale na konci filmu uvádí Klimov, že na území jeho rodného Běloruska shořelo  406 běloruských vesnic často s jejich obyvateli. Tento film dokonce ovlivnil, alespoň podle jeho slov, i Václava Marhoula, když natáčel svůj česko-polský velkofilm „Nabarvené ptáče“ a je alespoň pro milovníky filmového umění považován ve světové kinematografii za příběh vyprávěný obraze a snímaným zcela zvláštním a originálním způsobem.

Když mluvíme o návštěvě viceprezidentky Harrisové v Mexiku, tak bychom si měli všimnout, že to je taková návštěva, která se zdá ještě nepřinášet velké výsledky. A pokud ano,  tak je jakýsi návrat, opatrný návrat k politice Donalda Trumpa, který byl tak pomlouván. Najednou se zjišťuje, že  jde  nejen o problém  migrace z jihu, z Latinské Ameriky, na sever, do Spojených Států, je ale problém celého Mexika je velkým kamenem, žernovem na krku také nové americké administrativy. Aniž si to uvědomujeme,  Mexiko je v krizi, jeho státní instituce ovládány nejen narkobarony, ale i sužováno spoustou vnitřních drobných válek a zdá se, že Spojené státy si budou muset přiznat svůj podíl viny na tomto stavu. Protože se zdá  ten úprk lidí z jihu na sever  být dosavadními způsoby nezadržitelný,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

První návštěva Joe Bidena v Evropě…

„A konečně  setkání Joe Bidena a Vladimíra Putina, pokud k němu dojde, protože zřejmě zpravodajské služby všech stran dělají všechno proto, aby k němu nedošlo. Ale zatím už odstartovala evropská cesta a návštěva amerického prezidenta Velké Británie, kde je pan rezident trochu kritizoval GB kvůli brexitu, ale hlavně se odvážil navštívit, což byl vlastně z jeho hlediska statečný čin,  britskou královnu, která nehledě na svůj pokročilý věk je považována studenty Oxford University za reprezentantku koloniálního režimu a otrokářského systému. A to tak důrazně a intenzivně, že její portrét, jak si odhlasovali studenti, musel být odstraněné z nějakého důležitého společenského, až rituálního prostoru v Oxford University. Nevím, zda to zaznamenal Tomáš Halík, nebo pan Sekera, kteří před nějakou dobou usilovali o svou participaci  na provozu této univerzity.

Ale pravda je, že britská královna, dáma již v pokročilém věku,  byla znevážena tímto rozhodnutím oxfordských studentů a mně se to zdá být pozoruhodnější než odsouzení českého stopera Kudely, protože někomu něco pošeptal do ucha. Nepamatuji v moderních dějinách takové znevážení britské koruny a tradice, kterému zřejmě Joe Biden čelí tím, že  svou návštěvu vykonal alespoň v Buckinghamském paláci,“ hodnotí první výlet Joe Bidena Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)