Svátek má:
Aneta
Politika
Stanislav Křeček: Soumrak demokracie?

Jak dlouho pak bude trvat, než přestanou fungovat „léčebná“ shromáždění Chvilek a Chcíplých psů, na kterých občané vykřičí svá traumata, ovšem bez praktického vlivu na běh věcí a napadne je hledat jiné formy správy věci veřejných? píše Stanislav Křeček na svém blogu.
Stanislav Křeček
2. prosince 2021 - 04:20
„Nebylo by to báječné“ ptá se ironicky na svém blogu známý publicista Roman Joch: „ kdybychom měli stát, který vám do těla vpraví implantát, který bude sledovat hladiny látek ve vaší krvi a bude vám i státu hlásit, co máte a nemáte jíst. Nebylo by to skvělé? Taky by zpětně dohledal vrahy, násilníky a zločince podle toho, kde a kdy byli. Nebylo by to fantastické?“
Pokud by výhody takového státu někoho napadly, pak Roman Joch je, jako většina liberálních intelektuálů, zásadně odmítá: „Si Ťin-pching by měl z takového státu radost. Ne. Raději nedokonalá společnost se svobodou (i pro blbce) než (zdánlivě a falešně) dokonalá společnost bez svobody“. V této chvíli s nimi jistě většina z nás bude souhlasit. Ale víme, co bude zítra?
Často v těchto dnech tváří tvář aktuálním událostem slyšíme a čteme o tom, že lidé nevěří státu. Ale není to spíše ztráta důvěry v samotnou demokracii, v samotný systém, kterým jsme až dosud chtěli řešit společenské problémy? Demokracie je přece založena na vůli většiny, ale v současné době kolem sebe vidíme, že nejsme schopni rozhodující většinu najít. Ale bez jasné vyjádřené vůle většiny demokracie fungovat nemůže.
Svobodné volby k tomu zřejmě nepřispívají: Na jejich základě bude sestavena vláda, která se bude opírat sice o slušnou většinu v parlamentu, ale musí počítat s nesouhlasem nadpolovičním počtem voličů, kteří přišli k volbám a s podporou méně než třetiny všech občanů, tedy i těch, kteří k volbám nepřišli. Současně rozhoduje vláda v demisi, ve které je zastoupena strana, kterou již voliči do parlamentu nevyslali (ČSSD), ale v nové vládě bude naopak zastoupena strana (KDU-ČSL), kterou by, jak ukazuje povolební průzkum veřejného mínění, voliči již do parlamentu nevolili. Mělké zdroje pro demokratickou většinu….
Pokud by výhody takového státu někoho napadly, pak Roman Joch je, jako většina liberálních intelektuálů, zásadně odmítá: „Si Ťin-pching by měl z takového státu radost. Ne. Raději nedokonalá společnost se svobodou (i pro blbce) než (zdánlivě a falešně) dokonalá společnost bez svobody“. V této chvíli s nimi jistě většina z nás bude souhlasit. Ale víme, co bude zítra?
Často v těchto dnech tváří tvář aktuálním událostem slyšíme a čteme o tom, že lidé nevěří státu. Ale není to spíše ztráta důvěry v samotnou demokracii, v samotný systém, kterým jsme až dosud chtěli řešit společenské problémy? Demokracie je přece založena na vůli většiny, ale v současné době kolem sebe vidíme, že nejsme schopni rozhodující většinu najít. Ale bez jasné vyjádřené vůle většiny demokracie fungovat nemůže.
Svobodné volby k tomu zřejmě nepřispívají: Na jejich základě bude sestavena vláda, která se bude opírat sice o slušnou většinu v parlamentu, ale musí počítat s nesouhlasem nadpolovičním počtem voličů, kteří přišli k volbám a s podporou méně než třetiny všech občanů, tedy i těch, kteří k volbám nepřišli. Současně rozhoduje vláda v demisi, ve které je zastoupena strana, kterou již voliči do parlamentu nevyslali (ČSSD), ale v nové vládě bude naopak zastoupena strana (KDU-ČSL), kterou by, jak ukazuje povolební průzkum veřejného mínění, voliči již do parlamentu nevolili. Mělké zdroje pro demokratickou většinu….
Nebude mít velmi podstatná část občanů za této situace v celku asi oprávněný dojem, že rozhodování již není demokratická, neboť nejde o většinová rozhodnutí? A je zcela zřejmé, že již dnes jsme konfrontováni se skupinami, které demokratická rozhodnutí neuznávají a nehodlají je respektovat resp. vydávají to za výraz své svobody a volnosti. Svobody, kterou však zaměnili za neodpovědnost a svévoli. Často se však tomu nelze divit, když politici nám s lehkým srdcem sdělují nehoráznosti, které se již zvolna dotýkají lidské důstojnosti. Např. o tom, že většina občanů již v budoucnu nedosáhne na vlastní byt, že jejich velká část nebude mít z čeho – bez sociálních dávek – zaplatit bydlení světlo a teplo a že auta už budou jen pro opravdu bohaté
A navíc zřetelně vidíme, že v pandemické situaci stát, svoji moc nevykonává. Je-li, jak se obecně soudí pravdou, že právo je to, co je vynutitelné státní mocí, pak toho práva u nás zbývá velmi málo. Na to abychom se mohli chlubit, že jsme právním státem.
Jak dlouho pak bude trvat, než přestanou fungovat „léčebná“ shromáždění Chvilek a Chcíplých psů, na kterých občané vykřičí svá traumata, ovšem bez praktického vlivu na běh věcí a napadne je hledat jiné formy správy věci veřejných? Když sice nechtějí společnost bez své svobody, ale dají přednost pořádku, občanským cnostem, a respektu k lidské důstojnosti?
(rp,prvnizpravy.cz,blog,foto:arch.)