Před několika dny jsme na Prvních zprávách informovali o neobvyklém politickém fenoménu v Indii, kde během několika dnů získala miliony příznivců satirická „Švábí lidová strana“. Hnutí vzniklo jako recese a protest proti výrokům představitele justice, ale velmi rychle se proměnilo v symbol nespokojenosti části mladé generace. Přestože se odehrává tisíce kilometrů od České republiky, nabízí zajímavou otázku: mohlo by něco podobného vzniknout i u nás?

Příběh indické „Švábí lidové strany“ totiž není jen kuriózní zprávou z exotické země. Ukazuje, jak rychle mohou sociální sítě proměnit humor v politické téma a jak snadno se může recese stát hlasem lidí, kteří mají pocit, že je nikdo neposlouchá.

Otázka proto nezní, zda by podobné hnutí mohlo vzniknout v České republice. Mnohem zajímavější je otázka, proč už vlastně nevzniklo.

Česká politická scéna se dnes nachází ve zvláštní situaci. Vedle několika větších stran existuje dlouhá řada menších subjektů, které se pohybují mezi jedním a pěti procenty podpory. Některé z nich bojují o samotné přežití. Další se pohybují kolem deseti procent. Nad nimi pak stojí dominantní hnutí ANO, které podle většiny průzkumů dlouhodobě překračuje hranici třiceti procent. Právě v takovém prostředí vzniká prostor pro protestní a recesistické projekty.

Politika jako terč humoru

Představme si, že by skupina vysokoškolských studentů nebo mladých influencerů založila „Švábí stranu České republiky“.

Program by byl záměrně absurdní. Předsedou by se stal virtuální šváb vytvořený umělou inteligencí. Volební slogan by mohl znít například: „Když už vás politici berou jako hmyz, zvolte si hmyz.“


Generace do třiceti let dnes čelí situaci, kterou jejich rodiče v podobném rozsahu nezažili. Ceny nemovitostí patří mezi nejvyšší v Evropě vzhledem k příjmům. Nájemní bydlení se stává stále dražším. Mladí lidé často slyší, že mají více pracovat, více šetřit nebo mít větší trpělivost. Současně však vidí politiky, kteří slibují řešení už mnoho let. Právě tento rozpor je živnou půdou pro satiru. Humor totiž často dokáže pojmenovat problém přesněji než vážný politický projev.

Mohla by strana překročit pět procent?

To je otázka, která by děsila zejména malé politické strany. V minulosti jsme už viděli řadu protestních subjektů, které byly zpočátku považovány za recesi. Některé z nich se postupně proměnily ve významné hráče.

Sociální sítě navíc změnily pravidla hry. Dříve bylo potřeba budovat stranické organizace, kanceláře a regionální struktury. Dnes může během několika týdnů vzniknout hnutí s dosahem milionů zhlédnutí.


Největší problém by však neměla nejsilnější strana. Dominantní subjekty obvykle disponují stabilním elektorátem. Mnohem více by utrpěly malé strany balancující kolem pětiprocentní hranice. Každý procentní bod by mohl rozhodovat o jejich vstupu do Poslanecké sněmovny.

Pokud by satirická strana získala například tři až pět procent hlasů mladších voličů, mohla by změnit rozložení sil v celém parlamentu, aniž by sama získala jediný mandát.

Protest budoucnosti nemusí mít vážnou tvář

Nejzajímavější na indickém příběhu není samotný šváb. Je jím forma protestu. Mladší generace vyrůstala v prostředí sociálních sítí, internetových vtipů a virální komunikace. To, co starší generace považují za recesi, může být pro mladé velmi vážným politickým sdělením.

Politické strany často předpokládají, že voliči chtějí odborné debaty, dlouhé programy a složité analýzy. Jenže internetová generace stále častěji reaguje na symboly, emoce a jednoduché příběhy.

Pokud by proto v České republice vznikla satirická „Švábí strana“, pravděpodobně by nebyla nebezpečná kvůli svému programu. Nebezpečná by byla proto, že by nastavovala zrcadlo celému politickému systému.

A právě toho se zavedené politické strany obvykle obávají nejvíce. Protože proti politickému soupeři lze vést kampaň. Proti dobře mířenému vtipu se bojuje mnohem hůře.



Zdroj: https://www.cbsnews.com/news/cockroach-janta-party-india-online-protest/