„Haleluja! Konečně se miliardy z EU začínají využívat smysluplně. Alespoň některé," otevírá Marková svůj komentář. Připomíná přitom spor, který přípravu dokumentu provázel, a oblast nazvanou „Nedostatečná připravenost ČR na aktuální výzvy, které ohrožují společnost a demokratické hodnoty a procesy". Právě ta podle ní prošla změnou, kterou část neziskového sektoru přijala velmi kriticky. „Samozřejmě je kolem toho hodně řevu a neziskového fňukání, ale povedlo se," píše publicistka a dodává, že původně schválená oblast podle ní prošla pro některé organizace „velmi zásadní a finančně bolestivou změnou".

Jádrem sporu je vypuštění části označované jako demokratická odolnost. V nové verzi zůstává krizová odolnost a mezi prioritami se objevují například schopnost rozpoznávat hybridní hrozby a odolávat jim či podpora digitální gramotnosti. Z původní verze naopak zmizely dva body: „posilování společenské odolnosti vůči vnitřním i vnějším hrozbám, dezinformacím a polarizačním narativům" a „rozvoj občanské společnosti, dobrovolnictví, aktivního občanství – včetně fyzické odolnosti". Ministerstvo pro místní rozvoj změnu vysvětluje zpřesněním celé kapitoly a uvádí, že téma odolnosti nebylo odstraněno, ale soustředěno do přesněji vymezených parametrů.

Marková tento posun popisuje mnohem ostřeji a s nadsázkou, která je pro její komentář charakteristická. „A nejvíc se jim nelíbí to, že vypadla celá oblast takzvané demokratické odolnosti a zůstala tam jenom oblast krizové odolnosti. Což v kostce s trochou nadsázky znamená, že peníze půjdou na hasiče a cihly po povodních, nikoliv na agendu spojenou s tím, že za ty povodně může Putin," píše.


Změna ale neznamená, že by z NRPP zmizela problematika odolnosti jako taková. Současná verze se soustředí zejména na krizové situace, integrovaný záchranný systém, kybernetickou bezpečnost, krizovou infrastrukturu a připravenost na hybridní hrozby. Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Lukášová uvedla, že původní snahou bylo co nejširší pojetí kapitoly, během připomínkového řízení však převážila snaha text zpřesnit. „Téma odolnosti nebylo vyřazeno, ale koncentrováno do exaktně vymezených parametrů, na kterých panuje exekutivní shoda," vysvětlila.

S novým vymezením nesouhlasí předsedkyně Výboru pro EU Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Silvie Pýchová. Podle ní je zásadní právě to, že vypadla oblast demokratické odolnosti a zůstala pouze krizová odolnost. Upozornila také na možné důsledky pro programy, které se věnují mediální a informační gramotnosti nebo schopnosti lidí rozeznávat manipulativní obsah. „Mizí explicitní opora například pro komunitní programy na podporu mediální gramotnosti občanů a odolnosti proti dezinformacím mimo krizové situace," uvedla Pýchová. Takové aktivity sice podle dostupných informací mohou získávat peníze z jiných evropských zdrojů, v českém plánu už ale nemají být samostatnou prioritou.

Na tuto výhradu Marková reaguje jednou z nejostřejších pasáží svého komentáře. „Jako no a? Jde přece o plán právě pro krizové situace, tak ať si paní Silvie pořeší prostředky z jiných evropských zdrojů. Ale já vím, zrna ubývá a slepic je pořád stejně," píše. Kritiku Pýchové tak zasazuje do svého širšího odmítavého postoje k financování části neziskového sektoru z veřejných a evropských prostředků.

Marková následně argumentaci opírá o připomínky Natálie Vachatové, poradkyně premiéra Andreje Babiše pro oblast svobody projevu, která se na vypořádání připomínek k této části dokumentu podílela. Vachatová namítala, že rozvoj občanské společnosti podle ní překračuje rámec kybernetické bezpečnosti a krizového řízení. Podle aktuálně zveřejněných informací se Ministerstvo pro místní rozvoj proti této argumentaci původně stavělo a upozorňovalo, že netechnická opatření jsou součástí problematiky odolnosti také na evropské úrovni. Po dalších jednáních ale sporné body z dokumentu zmizely.

Marková z Vachatové připomínky cituje delší pasáž: „Navrhovat rozvoj občanské společnosti jako nástroj k řešení překračuje rámec kyberbezpečnosti a krizového řízení. Jeho zařazení do této kapitoly, stejně jako zahrnutí boje proti dezinformacím, vyvolává riziko zneužití bezpečnostních nástrojů a prostředků pro agendu, která nemá povahu krize ani katastrofy."


Marková změnu NRPP interpretuje jako vítaný přesun od široce pojaté „demokratické odolnosti" ke konkrétněji vymezené krizové připravenosti. Zatímco kritici upozorňují, že tím z českého plánu mizí explicitní prostor například pro programy mediální gramotnosti a odolnosti proti dezinformacím mimo krizové situace, Marková právě tento posun vítá. Evropské prostředky mají podle jejího pohledu směřovat především tam, kde lze krizové a bezpečnostní potřeby jasně vymezit.