Ministerstvo vnitra za vlády Petra Fialy čelí novým otázkám kvůli nákupu vrtulníků pro policii, záchranné složky a letecké hašení. Investigativní publicista Thomas Paukner ve svém rozsáhlém rozboru tvrdí, že stát mohl pořídit část strojů od francouzského Airbusu za 2,52 miliardy korun, místo toho však v kontroverzním tendru uspěla dražší nabídka společnosti Česká letecká servisní ze skupiny Helicopter Alliance podnikatele Jaroslava Strnada. Rozdíl podle Pauknera činí přibližně 660 milionů korun.

Nejde přitom pouze o cenu. Paukner upozorňuje na samotnou konstrukci zakázky. Česká letecká servisní podle něj nevystupovala jako výrobce vrtulníků, ale jako dodavatel a integrátor celého řešení. Právě to považuje za jeden z nejpozoruhodnějších momentů celé soutěže.

„Nikde jinde v Evropské unii nebo rozvinutých západních zemích výrobci civilních či vojenských vrtulníků neprodávají státům stroje skrze překupníky, navíc o 660 milionů dráž, než za jakou cenu je nabízí konkurenční výrobce prověřený dekádami referencí,“ napsal na sociální síti facebook Paukner.

Zakázka má přitom značný rozsah. Ministerstvo vnitra uzavřelo rámcové smlouvy na dodávku hasicích a víceúčelových vrtulníků v hodnotě několika miliard korun. Vítězná společnost Česká letecká servisní patří do holdingu Helicopter Alliance, který je dlouhodobě spojován s podnikatelským okruhem Jaroslava Strnada.


Klade si totiž otázku, proč byl Airbus v jednom případě považován za vhodného dodavatele pro policejní letectvo, zatímco v jiném tendru podle zveřejněných dokumentů nezískal v kvalitativním hodnocení ani jediný bod.

„S výjimkou České republiky bychom asi jen marně hledali zemi, kde získá nejpoužívanější hasicí vrtulník na světě nula bodů za kvalitu,“ uvádí.

Podle jeho interpretace je právě systém hodnocení jedním z nejproblematičtějších aspektů celé soutěže. Tvrdí, že veřejně dostupné technické materiály, zahraniční reference i zkušenosti z jiných evropských zemí naznačují, že Airbus požadované parametry splňoval. Přesto měl v rozhodujících kritériích zcela propadnout.

Další výhrady směřují k referencím vítězné společnosti. Ministerstvo vnitra požadovalo doložení zkušeností s dodávkami nových vrtulníků pro obdobné účely. Paukner tvrdí, že z veřejně dostupných zdrojů, výročních zpráv a tiskových materiálů nevyplývá, že by vítězná firma v minulosti realizovala prodej nových vrtulníků v rozsahu odpovídajícím požadavkům tendru. Právě zde podle něj vznikají další otázky, které dosud nebyly uspokojivě vysvětleny.

Paukner současně upozorňuje, že celý proces podle jeho názoru ztěžuje veřejnou kontrolu. Ministerstvo podle něj nezveřejnilo kompletní nabídku Airbusu ani identitu členů hodnoticí komise. Veřejnost tak podle něj nemá možnost detailně posoudit, proč jednotlivé nabídky dopadly právě tak, jak dopadly.

Ve svém komentáři přidává i politickou rovinu. Kritika míří na postup ministerstva vnitra v době, kdy resort vedl Vít Rakušan ve vládě Petra Fialy. Vítězná společnost je přitom spojována se zbrojařským gigantem Czechoskovak Group českého miliardáře Michala Strnada. Právě proto Paukner hovoří o „Rakušanovi, Strnadovi a 660 milionech pro překupníka“.


Závěr jeho textu míří také na média. Paukner tvrdí, že veřejně dostupné dokumenty byly k dispozici všem redakcím, přesto podle něj nevzbudily větší pozornost.

„Všechny české mediální redakce měly stejné zdroje přímo pod nosem. Nikdo se ale neodhodlal k jakémukoli rozboru tohoto prapodivného tendru,“ poznamenal Paukner.

Kauzu proto nepředkládá jako izolovaný problém jedné zakázky. Naopak naznačuje, že podobné otázky vyvolávají i některé další kontrakty uzavřené ministerstvem vnitra za éry Víta Rakušana a vlády Petra Fialy. Právě těm se chce podle svých slov věnovat v dalších textech.

Podstatou jeho argumentace však není pouze kritika jedné firmy nebo jednoho politika. Hlavní otázka, kterou pokládá, zní jinak: proč stát u zakázky za miliardy korun nevyužil levnější nabídku přímého výrobce, proč uspěla varianta s prostředníkem a zda byly všechny nabídky skutečně posuzovány podle stejných pravidel. Právě na tyto otázky podle něj veřejnost stále nedostala jednoznačnou odpověď.