Komentáře

Zdeněk Ertl

předseda Sdružení sportovních svazů České republiky

Zapojili by se naši občané do války v ČR?

Tento týden jsem představil první fakta z exkluzivního průzkumu na téma Bezpečnostní situace v ČR, dnes Vám předložím pouze jeden, ale velmi zajímavý, graf.

Také u této otázky máme totiž porovnání s rokem 2017, které není pro současnost zrovna lichotivé.

V případě vzniku krizové bezpečnostní situace nebo válečného konfliktu v ČR byste byli:

Všimněme si hned první, celkem početné skupiny občanů, kteří jsou ochotni pomáhat, ale nevědí, zda a jak je to možné. A sami si odpovězte, zda z této nevědomosti máme vinit je samotné, nebo někoho jiného…

Při srovnávání současných výsledků s těmi před pěti lety dojdeme k překvapivým a podle mého názoru smutným a alarmujícím zjištěním.

Počet občanů, kteří by byli ochotní a schopní se aktivně zapojit do obrany republiky, se výrazně snížil (dnes 44 %, 2017 51,1 %).

Skupina dospělých, kteří nejsou ochotni či odmítají se do řešení potenciálního nebezpečí zapojit, se naopak zásadně rozrostla (dnes 27,1 %, 2017 - 17,6 %).

Skupina lidí, kteří nejsou ze zdravotních (či jiných) důvodů schopni se do řešení nebezpečí zapojit, se sice zvětšila pouze o hodnotu v oblasti možné statistické odchylky, tvoří ale téměř třetinu naší populace (dnes 31,8, 2017 – 30,5). Je zdravotní stav našich spoluobčanů doopravdy tak špatný?

Dáme-li dohromady ty, kteří se nechtějí (27,1 %) nebo jsou neschopni (31,8 %) se aktivně na obraně republiky podílet, zjistíme, že jde o téměř 60 % dospělých občanů.

O tom, co se skrývá za těmito fakty, můžeme jen spekulovat. Kosmopolitismus, globalismus, ztráta pocitu zodpovědnosti k širšímu společenství, sobectví a individualismus, ignorace politiky a společenského dění, spoléhání na pomoc „odjinud“, vyprázdnění pojmu vlast…? Vyberte si, nebo doplňte!

Jistě existuje skupina lidí, kterým je výše popsaný trend buď lhostejný nebo dokonce příjemný, jen chci doufat, že k nim nepatří současné vedení naší republiky. Pro občany, a věřím, že i představitele státu, kteří se nehodlají s tímto trendem smířit, by bylo prospěšné analyzovat a zjistit PROČ! Jinak totiž nelze zastavení a postupné obrácení trendu aktivně, cíleně a účelně ovlivňovat. A stát by měl co nejdříve představit konkrétní, systémová opatření, která opět zvýší sounáležitost lidí s jejich vlastí. Snad není už pozdě!

Průzkumu společnosti SANEP na téma Bezpečnostní situace v ČR se aktivně účastnilo 3235 respondentů ve věku nad 18 let, metodologie (pohlaví, věkové skupiny, příjmové oblasti, vzdělání, velikosti místa bydliště) korespondovala s demografickým složením obyvatelstva České republiky, statistická odchylka zjištěných dat je ±1,5 %.

Zdeněk Ertl