Jak je známo, prezidentské období Zelenského skončilo vloni na jaře. Od té doby je legitimita Zelenského, coby prezidenta Ukrajiny, mírně řečeno sporná.

První parlamentní volby v Československu v roce 1919 se neuskutečnily na Slovensku, neboť Čs. vláda v roce 1919 musela řešit  revoltu, inspirovanou Maďarskou republikou RAT. Tedy maďarskými komunisty. Volby proběhly v české části Čs. státu a Československo mělo svůj první parlament zvolený většinou voličů. Již další volby proběhly na celém území Čs státu. Zkrátka při dobré vůli Zelenského a jeho lidí, bylo jistě možně uskutečnit volby a zajistit tak legitimitu toho, kdo vládne. Pravidla demokracie jsou někdy nepříjemná, zejména když se to vládnoucí skupině lidí nehodí. Najde se vždy dost dobrých argumentů na to, aby se volby neuskutečnily. Ale tak to není, vláda demokracie, ale nevolené oligarchie, možná že slovo diktátor, které použil americký prezident, je trochu přehnané, neboť v Kyjevě existuje ještě stále zvolený parlament, z kterého ovšem byly eliminovány všechny politické síly, které by snad narušovaly „jednotu státu“.

Ale podívejme se na angažovanost zemí, podle Kielského institutu pro hospodářství, který zpracoval přehled výdajů jednotlivých států ve prospěch Ukrajiny. Institut vyčísluje jednak výši vojenských dodávek v miliardách eur a také náklady na řešení uprchlické krize. Česká republika je mezi zeměmi Západu, které se účastnily pomoci Ukrajině na 8. místě za hospodářsky násobně silnějšími státy, jako jsou USA a Německo (viz přiložená tabulka). A v objemu výdajů na věc Ukrajiny Česká republika i v absolutním vyjádření předstihla třeba Francii. Tedy všechny ostatní země Západu, kromě sedmi v tabulce před Českem uvedených, mají pomoc ve prospěch Ukrajiny podstatně nižší. Abychom vyjádřili pomoc české vlády v korunách, je to zhruba 232 miliard Kč (při použití kurzu euro:koruna 1:25).