Uplatněním tohoto kroku by podle Evropské komise došlo k tomu, že by si obchodníci v důsledku ušetření pořídili více platebních terminálů a výrazně by se tak rozšířil bezhotovostní styk. Realita však může být mnohem jiná.

Studie, která mimochodem vznikla na VŠE v Praze, uvádí, že podobné regulace nejsou pro systém mezibankovních poplatků vhodné. Podle této studie totiž funguje určitá samoregulace a dalších umělých zásahů není potřeba. Ba naopak. Za druhé pak studie tvrdí, že v dlouhodobém měřítku by připravované regulační opatření na snížení mezibankovních poplatků znamenalo útlum či dokonce zastavení rozvoje trhu bezhotovostních plateb.

Ostatně příklady ze zahraničí ukazují, co by se mohlo stát. Obchodníci by nepochybně ušetřili nemalé částky. Lze ovšem jen stěží věřit tomu, že by například snížili své marže a fakticky tak snížili ceny zboží. Zkrátka, úspory z poplatků by si nechali. Na druhé straně by ovšem banky přišly o podstatnou část svých příjmů a tak by velmi pravděpodobně – a v České republice s tím máme bohaté zkušenosti – zvýšily všemožné bankovní poplatky.

Spotřebitel, účastník bezhotovostního systému, by tak nakonec vlastně pouze přišel o peníze. Zaplatil by více bance, ale stejně v obchodě. Jen by mohl platební kartou platit na více místech. Myslí si snad někdo, že toto spotřebitelé opravdu chtějí? Nic takového bych rozhodně nepodporoval.

Jiří Paroubek