Svátek má: Ilja

Komentáře

Zbyněk Fiala

žurnalista

Souboj na vidle

Komunitní energetika se probouzí v parlamentu v podmínkách jaderného náletu vlády i opozice. Velcí hráči si nechtějí připustit ztrátu energetického monopolu a prostředí stamiliardových investic.

Do sněmovny se konečně dostaly návrhy na vznik energetických společenství a komunitních energetik, které česká vláda podpořila už před pěti lety při vzniku několika evropských směrnic. Jenže pak se ukázalo, že dobré podmínky pro decentralizovanou energetiku mohou způsobit, že to bude opravdu fungovat, a pokud se ke sdílení obnovitelných zdrojů přidá i akumulace, agregace a řízení spotřeby, nemluvě o kombinované výrobě elektřiny a tepla v malých biomasových obecních elektrárnách, velké energetice ubydou zákazníci. To se musí zatrhnout. Najednou bylo zřejmé, kdo tady vládne.

Když došlo v úterý odpoledne konečně na projednávání tohoto návrhu ve sněmovně, vládní i opoziční poslanci dávali najevo, že si jsou vědomi toho, jak velkou změnu může přinést komunitní energetika a další formy sdílení elektřiny z obnovitelných zdrojů a energetické decentralizace.

„Stávající situace kolem cen energie motivuje mnoho lidí k hledání individuálních řešení zajištění si dodávek energie nepocházející z fosilních paliv, které nejsou vázány na obchodování na burzách. Legislativní ukotvení energetických společenství a základních principů jejich působení na trhu s energií usnadní realizaci komunitních energetických projektů,“ pravil ministr průmyslu Józef Síkela (nestraník za STAN). Jednu chvíli dokonce návrh označil za revoluční. Stejně se pak vyjádřil i Síkelův předchůdce Karel Havlíček z ANO.

https://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/073schuz/s073010.htm#r1

Revolučnost návrhu však pro oba znamená, že je to třeba po všech stránkách brzdit. Musíme to zavádět „postupně“, moudře radí Síkela a navrhuje odklad do roku 2026 pod záminkou chybějícího datového centra. V kalendáři má přípravu prvních kroků k výběru dodavatele nových jaderných bloků, které mají proběhnout už v listopadu. Je jasné, že do té doby musí jádro vydržet v roli naprosto nevyhnutelné součásti našeho energetického mixu.

Jenže jádro je zcela nekompatibilní s decentralizovanou energetikou Přijde mamut a mravence rozšlape. Ale tak je to prý v pořádku. Podmínky musí být nastaveny tak, aby obnovitelné zdroje byly „pouhým doplňkem“, jak zdůraznil poslanecký zpravodaj této zákonné předlohy Ivan Adamec z ODS. 

Pestrý výběr vidlí

Teď jsme tedy svědky přeborů v házení vidlí do decentralizované výroby elektřiny a sdílení v komunitní energetice. Některé vidle mají světovou úroveň. „Česká republika je raritní výjimkou, kdy je uplatňován systém tzv. fázového měření, na rozdíl od měření součtového, proti kterému jsou tuzemští distributoři. Vyúčtování po fázích je pro majitele fotovoltaických systémů nevýhodné a mimo jiné nahrává určitým technologiím, především asymetrickým střídačům, které se dnes vyrábějí výhradně v Číně. Nyní je Česká republika jedinou zemí v Evropské unii, kde se používá fázové měření,“ připomněl poslanec za ANO ze Zlínského kraje a starosta z Valašského Meziříčí Robert Stržínek.

Celé první čtení Vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) představovalo jednu velkou slavnostní přehlídku českých vidlí. Lišilo se jen v tom, že jedni je vrhají a jiní se je snaží odvrátit.

Jde například o principy „statického měření“ elektřiny ze střešní elektrárny v bytových domech, kde už byla energetická společenství umožněna vyhláškou Energetického regulačního úřadu. Jenže je to bez možnosti změřit, kolik kdo z nájemníků ze společné elektřiny spotřebuje. Když nevyčerpáte svůj podíl, musíte to lacino prodat distributorům, a kdo naopak potřebuje víc, musí to od těch distributorů zase draho koupit, připomíná Stržínek.

Jsou tu také překážky v propojování těch, kdo v obcích v létě elektřinu na střeše vyrábějí, ale nespotřebovávají, jako třeba školy o prázdninách, a těch, kdo by ji naopak v létě potřebovali, jako obecní hospody, prodejny nebo sportoviště. Těm však zatím stávající návrh zákona přístup do komunity nedovoluje.

Ale ani řádná komunita si nemusí vrznout, pokud ji distributor nepustí do sítě. Před lety sice byl přijat vládní akční plán budování inteligentních sítí, ale ten hnije někde v šuplíku.

Elegantní odkop celého problému předvedl ministr průmyslu Józef Síkela, když hned na začátku - jak už jsme uvedli - ohlásil záměr odložit platnost zákona až na rok 2026, přestože jde o převzetí evropských směrnic z let 2019 a 2018. Máme zpoždění a hrozí tam pokuty.

Ministra se pokoušel chránit poslanec Robert Teleky za KDU-ČSL ze Zlínského kraje, když připomněl, že směrnici 2018/2001, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, uplynula implementační lhůta už 30. června 2021 a směrnici 2019/944, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, uplynula implementační lhůta dokonce už 31. prosince 2020. Kdože tenkrát vládl? Ano, tenkrát vládlo ANO.

Ve skutečnosti to však jen potvrzuje, že vláda i vedení opozice si mohou podat ruku, v tomhle jsou zajedno. Dlouze o tom žvaníme, ale dodnes nemáme chytré sítě a oboustranná měřidla, která sledují, co jde domů a co jde ven, není agregace výroby, která by vyrovnávala výkyvy obnovitelných zdrojů, komunity a sdružení nemnohou nabízet akumulaci a řízení poptávky. Nic z toho, co je kolem nás běžné, není připraveno. Podle Síkely vlastně přesně nevíme, co to sdílení je, musí se to ještě legislativně doladit.

Ale proč vynalézáme trakař? „Když jsem se díval do těch odborných podkladů k zákonu, které jsme si zpracovali, našel jsem vynikající inspiraci z Rakouska, kde jsou mnohem lépe definovány skupiny těch jednotlivých spotřebitelů s těmi typy energetických společenství. Nebudu teď zbytečně zdržovat a číst je. Rakušané mají podle mého názoru i mnohem lépe a mnohem vstřícněji odpracovány a vypracovány už od roku 2021 modely odpuštění daně z elektřiny a DPH,“ uvedl věcně poslanec Martin Kolovratník z ANO. „A není to jenom Rakousko…“

Připomněl také studii „expertní organizace EGÚ Brno, která jasně konstatovala, a teď pozor, v souladu s programovým prohlášením vaší vlády, že pokud to myslíme vážně s odklonem Česka a vůbec Evropy od dovozu ruských fosilních paliv, tak že právě tato komunitní energetika by s tím měla být a musí být spojená. EGÚ spočítala, že jsme schopni touto formou u nás generovat až 4 GW elektrické energie, což je pro zajímavost dvakrát více než ty dosavadní existující fotovoltaické zdroje. A tady mi to prostě rozum nebere a budu rád, když mi na to odpovíte, jestliže tohle, ta komunitní energetika, je v souladu s programovým prohlášením vlády, pane ministře, v souladu s vaší strategií, s vaším deklarovaným bojem proti odklonu, té závislosti na Rusku, tak asi to nebyla taková priorita, když jste loni na podzim mluvil o letošním létě, že bude vše hotovo.“

Další Kolovratníkova citace je od neziskové organizace Frank Bold:

„Ministr Síkela musí s novelou zákona ke komunitní energetice přestat otálet. Neustálé průtahy s novelou zákona jsou nepřípustné, brzdí celkový rozvoj měst a obcí. Ty musí mít jistotu, že mohou budovat lokální obnovitelné zdroje elektrické energie a do energetických společenství zapojovat i občany.“

Cituje v podobném vyjádření také Milana Kazdu, starostu obce Kněžice v roli zástupce Sdružení místních samospráv České republiky. Obec Kněžice – kdo to neví – byla první, která se před dávnými lety pustila do energetické soběstačnosti. Má kombinovanou výrobu tepla a elektřiny z malé biomasové elektrárny. Teplo rozvádí vlastním teplovodem, ale aby dělalo i vlastní elektrické rozvody, protože distribuce ji do svých drátů nepustí, na to už neměla. Jedná se tedy o obec, která dobře ví, co je třeba změnit.

Jenže s tím si Kolovratník naběhl.

„Já se opravdu teď nechci zabývat, kolik se v oblasti komunitní energetiky a v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů udělalo v minulosti a kdo nás v rozvoji obnovitelných zdrojů dostal na chvost Evropy,“ opáčil mu ministr Síkela. A pokračoval: „Pokud se jedná o tu kritiku toho zákona, tak já připouštím, že prostě tady byly snahy, aby ten zákon byl co nejširší, aby tady nevznikla komunitní energetika, ale anarchie v komunitní energetice. Pan poslanec Kolovratník zde opět zmínil dokonce kritiku ze strany konkrétních subjektů. Já musím říct, že pokud reagovaly kriticky některé z nich, tak to neberu jako kritiku, ale spíš jako pochvalu, že jsem nepodlehl jejich tlaku. Jedná se o úzkou skupinu několika subjektů, které si postavily byznys na tom, že za nemalé peníze chtějí pomáhat obcím, firmám a lidem se zakládáním společenství a tak podobně.

A samozřejmě bojují za to, aby těch omezení bylo co nejméně a ony mohly vydělávat co nejvíce.“

Síkelovo vyjádření je krásným obrazem vládní bezradnosti. Mluví o anarchii, ale na rozdíl od advokátů z Frank Bold, Hnutí Duha, Sdružení místních samospráv a další dlouhé řady odborných sdružení, která léta pořádala semináře se zahraniční účastí a výčtem praktických zkušeností z míst, kde už to dlouho funguje, vynalézá trakař bez sebemenší představy o nejlepší praxi. Komická je výhrada, že někdo chce poradenstvím vydělávat peníze. A dokonce, že když bude těch omezení co nejméně, tak poradci vydělají nejvíc. To je opravdu zajímavá logika, jeden by řekl, že to bude přesně opačně. A že nabízené řešení komunitní energetiky přes hlavu, ta motanice, ve které se nikdo nevyzná, se naopak bez poradenských expertů neobejde.

A pak tu jsou ta komická slova o byznysu. V tržní ekonomice se nemá vydělávat? Zákony se mají stavět tak, aby z nich nikdo nic neměl? Obce mohou trochu ušetřit, ale rozhodně by si neměly otvírat nový zdroj příjmů, protože pak by se mohly rozvíjet nezávisle na milostivých a politicky motivovaných přídělech grantů z centra?

Co si budeme nalhávat. Ono se jedná o byznys, ale byznys jiných. Byznys, který se dělá protlačováním centralizované výroby elektřiny přes burzy. A tento byznys si to nenechá zkazit nějakou obecní výrobou.

Síkelovo odmítání byznysu možná taky představuje rozběh do další etapy. Shodou okolností se ve stejný den v Bruselu rozhořel spor o dotace v energetice. Největší spor spočívá v tom, že Francie chce trvale dotovat také své jaderné elektrárny. Na příkladu této země, ve které je jádro dominantním zdrojem, jsou tak jeho úskalí nejlépe viditelná.

Nikoho nepřekvapí, že ani jaderky nejsou věčné, proto se musí občas odstavit a opravit. Ale loni v létě stála většina francouzských jadrných elektráren. A ty, co byly v pořádku, ale měl tu smůlu, že stály na březích řeky Loiry, musely letos znovu přerušovat provoz, protože vlna veder ohřála říční vody natolik, že skoro nechladily. Pokud tam vůbec nějaké byly. Z největšího evropského vývozce se tak stal dovozce elektřiny, dokonce z Německa, které jaderky zavřelo z vlastního rozhodnutí.

A teď má Francie zájem jaderné elektrárny trvale dotovat, informuje list Politico. Tato jaderná velmoc to tvrdě prosazuje při rozhodování Evropské komise o další veřejné podpoře energeticky náročného průmyslu. Je tam prý francouzská snaha, aby předpis byl dostatečně gumový a trvalým státním subvencím jaderné energetiky tak nic nestálo v cestě. Němci jsou samozřejmě proti. I oni mají energeticky náročný průmysl, ale ten francouzský by byl dotován hned dvakrát, jednou přímo, a jednou přes dotovanou elektřinu z jaderek.

Bez dotací energeticky náročného průmyslu jako jsou ocelárny nebo chemie to nepůjde ani podle parlamentního klubu vládnoucí německé SPD. Doporučují zaručit průmyslu v Německu fixní cenu 5 eurocentů za kilowatthodinu elektřiny (aktuálně 1,21 Kč/KWh) na příštích pět let. (To by možná ČEZ taky zvládl, kdyby byl státní.)

Ale ty tuplované francouzské dotace se Němcům příčí. „Jako by nestačilo, že Spojené státy mají podstatně levnější energii,“ stěžoval si listu Politico jeden nejmenovaný účastník uvedených evropských jednání. „Když to však bude mít i bezprostřední soused, tak to úplně mění situaci.“

Nakonec padla i samozřejmá otázka: „Když je jaderná energie tak levná, proč ji Francouzi potřebují dotovat?“

Zbyněk Fiala

vasevec.info

Lepenovci míří k absolutní většině

Lepenovci míří k absolutní většině

Zbyněk Fiala 

2. července 2024
Drtivá výhra Národního sdružení v prvním kole parlamentních voleb a nejistá spolupráce centristických stran s levicí v pokusech lepenovce v druhém kole omezit, naznačuje fiasko Macronových představ o přesunu Francie k „hypercentru“.

Výhybka v podobě obří investice

Výhybka v podobě obří investice

Zbyněk Fiala 

24. června 2024
Americké čipy z beskydského Rožnova a čínské baterky ze slovenských Šuran urychlí překlopení výhybky automobilového průmyslu našeho regionu od spalovací minulosti.

Strhující drama francouzských voleb

Strhující drama francouzských voleb

Zbyněk Fiala 

17. června 2024
Pokus Emmanuela Macrona přebít prohru v evropských volbách novou sázkou v těch parlamentních nemusí vyjít. Aby se teď bál jak vítězství strany Marie Le Penové, tak sjednocené levice.

Konečně se nás někdo zeptá

Konečně se nás někdo zeptá

Zbyněk Fiala 

3. června 2024
Evropské volby jsou jednou z mála příležitostí, kdy se může každý vyjádřit ke směřování Evropy i vlasti, i když jindy by třeba nedostal slovo. Byl by hřích promarnit takovou příležitost.

České pojetí flexicurity? Máte padáka! Ven!

České pojetí flexicurity? Máte padáka! Ven!

Zbyněk Fiala 

27. května 2024
Výpověď bez udání důvodu je znovu na stole, premiér ji chce protlačit na sílu.

Rozzuřené Slunce pomáhá Rusům

Rozzuřené Slunce pomáhá Rusům

Zbyněk Fiala 

23. května 2024
Vysokoenergetické protony ze sluneční skvrny větší než tucet Zeměkoulí vypnuly družice Starlink nad Ukrajinou ve chvíli nástupu ruské ofenzívy, takže oslepená ukrajinská obrana ruský postup neviděla.

Jste spokojeni s tím, že se Urshula Von der Leyenová stala opět šéfkou Evropské komise?

Ano
transparent.gif transparent.gif
6%
Ne
transparent.gif transparent.gif
84%
Je mi to jedno
transparent.gif transparent.gif
10%