Odmítá zpoplatnění silnic nižších tříd a vymlouvá se přitom na Evropu, na velké náklady, na odliv výnosu z mýtného a na to, že si to vlastně budou moci řešit obce samy. Nemá pravdu, dokazují experti z Dopravní federace nevládek a neziskovek (a nejspíš si tím znovu vyslouží nálepku „ekoteroristů“).

Na stole je další návrh, jak pokračovat s českým mýtným, a zdá se, že krátkodobé okénko příležitosti jak napravit špatné dědictví z minulosti znovu zaplácne další dlouhodobá nepromyšlená smlouva. Pokud nejde o řešení s nějakou skrytou agendou. Občanské iniciativy a neziskovky se brání a vyvrací tvrzení ministerstva. Argumentaci občanských expertů, kteří spolupracují v Dopravní federaci nevládních a neziskových organizací, zveřejnilo Hnutí Duha. Stojí za to ji podrobně pročíst, i s odkazy:

Mýto po roce 2016: Promarní stát opět šanci?

Ministr dopravy připravil pro vládu dlouho očekávaný Koncept řešení mýtného systému po roce 2016. Bez širší diskuse a s použitím nepřesných argumentů v něm ministerstvo odmítá možnost rozšířit zpoplatnění na silnice nižších tříd. Desítky obcí zatížených nákladní dopravou na to přitom čekají.

Ministerstvo dopravy uvádí v Konceptu některé nepřesné a zavádějící argumenty proti možnému rozšiřování mýta na silnice nižších tříd. Dočteme se například, že mýtný systém nemůže sloužit jako nástroj regulace dopravy, protože to nedovolují pravidla pro nastavování mýtných sazeb v rámci EU. Evropská unie však řeší pouze zpoplatňování silnic zahrnutých v síti TEN-T (tedy evropsky významné trasy) a nijak nebrání státům regulovat zpoplatněním dopravu na silnicích nižších tříd.

Jako další argument uvádí ministerstvo ekonomickou nevýhodnost (aniž by uvedlo, z jaké analýzy vychází). Nebere přitom v potaz obrovské náklady, které dnes vznikají objížděním zpoplatněných tras, jako jsou škody na silnicích, znehodnocené nemovitosti, škody na zdraví, ušlé zisky na mýtném aj. Eliminace těchto škod, které dnes nejsou ničím kompenzovány, by byla značným přínosem.

Ministerstvo se zároveň obává, že by muselo část příjmů z mýtného přesměrovat krajům, protože silnice nižších tříd jsou v jejich majetku. Vůbec však neřeší, že krajům dnes vznikají velké škody, avšak z mýtného nedostávají žádné prostředky na opravy silnic poničených kamiony.

Dopravní federace také nesouhlasí s tvrzením, že řešení přinese novela Zákona o pozemních komunikacích, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna. Má údajně posílit možnosti obcí zakázat tranzit těžké dopravy na svém území. Ve skutečnosti návrh, který předložilo ministerstvo, pouze posiluje pravomoci policie, která se dosud významně podílela na tom, že místní úpravy provozu (zákazové značky) se nedařilo prosazovat.

Ale i tam, kde byly zákazové značky umístěny, nejsou v řadě případů dodržovány. Nejsou tedy systémovým řešením problému.

Ministr dopravy v nedávném rozhovoru pro ČT vyjádřil názor, že mýto má být zdrojem financí na opravy silnic, ale současně by mělo výší svých sazeb působit regulatorně a přispět k přesunu dopravy na železnici. Tím by stát šetřil silniční infrastrukturu S tímto tvrzením lze jen souhlasit. Nabízí se však logicky argument, že na prvním místě je třeba odklonit těžkou dopravu ze silnic nižších tříd, které nejsou na takovou zátěž vůbec stavěné a dochází k jejich enormnímu poškozování.

Pokud jde o přípravu výběrového řízení na nového provozovatele mýtného systému, je klíčové, aby ministerstvo skutečně zajistilo zcela transparentní a technologicky neutrální výběrové řízení. Aby nezůstalo pouze u slibů, jako se stalo v první soutěži na mýtný systém v roce 2005. Ta nebyla technologicky neutrální a vyřadila všechny uchazeče, kteří nabízeli jiný než mikrovlnný systém. Nebylo možné cenově porovnat různé technologie. Výsledkem byla smlouvy spolu s postupně přijímanými dodatky, která je pro stát z mnoha důvodů ekonomicky nevýhodná a znemožnila původně plánovaný rozsah zpoplatnění.

Mapa obcí zatížených nákladní dopravou