Díky internetu také mainstreamová propaganda ztratila monopol na informace, jako tomu bylo v minulých válkách a kdo je schopen a ochoten kriticky pracovat s informacemi, dokáže se osvobodit od po staletí indoktrinovaní mysli.  V obskurních křečích se snaží mocenská elita zadupat odlišující se informace a jejich zdroje pomocí justice, zastrašování, cenzury, strategické komunikace a plukovníka Foltýna. 

Ani nechci zacházet do nedávné minulosti roku 2014, pouze se vrátím k posledním prezidentským volbám na Ukrajině. Dosavadní prezident Petr Porošenko, dříve ministr ve vládě Viktora Janukovyče, uprchlého před majdanskými teroristy, se již natolik znelíbil Ukrajincům, že byl pro prezidentské volby vybrán Vladimír Zelenskij. 

Naši epochu charakterizuje mimo jiné nastolování zcela jiných politiků, zcela jinými způsoby než v minulosti. Je běžné, že do funkcí jsou vybíráni lidé, kteří nikdy ve veřejných a politických funkcích nepůsobili (Čaputová, Pavel, Nerudová) a v přirozeném spontánním politickém životě a politickém systému by se do těchto funkcí nikdy nedostali. Skutečná moc je skrytá nad politickým systémem, který ovládá a pro jejich cíle je vhodné obsadit funkce lidmi ne příliš kompetentními, vzdělanými a inteligentními. Je žádoucí, aby byli zcela závislí na skryté moci. Někdy však tato závislost a nekompetentnost překročí únosnou mez. Dementní Biden, Matovič s psychiatrickou diagnózou, hloupá Nerudová, Trusová a Harrisová. 

Tyto mechanizmy pomáhají pochopit osobu Vladimíra Zelenského a jeho roli v ukrajinské, evropské a světové politice. Životní a profesní dráha Vladimíra Zelenského byla omezena herectvím.  Jeho přidanou hodnotou estrádního umělce bylo hraní na klavír penisem. Tyto předpoklady stály za jeho výběrem do prezidentských voleb. I laikovi je jasné, že se jedná o psychicky narušenou osobnost. Kdo považuje hraní penisem na veřejnosti za normální? Při výběru do politické funkce mají jedinci s hendikepem přednost, např. feťáci či alkoholici (Havel, Landsbergis, Jelcin, Juncker, Walesa).  

V druhém sledu války na Ukrajině jsou západoevropské státy, USA a NATO. A protože základními kategoriemi politiky jsou zájmy a moc k jejich prosazování, k pochopení války na Ukrajině je nezbytné rozplétat nejen zájmy Ukrajiny a Ruska, ale také zájmy kolektivního západu.

Útoku Ruska na Ukrajinu předcházela jednání a manifestace zájmu Ukrajiny vstoupit do NATA a vstřícný postoj NATO k tomuto přání. Přání Ukrajiny a ochota NATO ho splnit nevstupovala do zájmového vakua, nýbrž zásadním způsobem narušovala bezpečnostní doktrínu Ruska. Argumentační konflikt kolektivního západu a Ukrajiny na jedné straně a Ruska na straně druhé je vyvolán odlišnou interpretací dohody, kterou velmoci garantovaly hranice a suverenitu Ukrajiny, pokud se vzdá jaderných zbraní. Rusko ovšem zdůrazňuje další článek dohody a sice, že Ukrajina bude neutrální a také až do nedávna byla neutralita součástí ukrajinské ústavy. 

Situace před zahájením války na Ukrajině a v jejím průběhu je třeba vnímat také v dalším, širším kontextu. Při jednáních M. Gorbačova s představiteli USA dostal Sovětský svaz příslib, že se NATO neposune ani o centimetr na západ. Pro mne naprosto nepochopitelně tato zásadní dohoda nebyla v písemné podobě stvrzena podpisem.  Sovětský svaz také umožnil sjednocení Německa a odsunul z NDR sovětskou armádu. Sjednocení NDR a západního Německa Sovětský svaz prosazoval dokonce proti vůli Francie a Velké Británie, které si sjednocení Německa nepřály. Kdyby se Sovětský svaz zachoval jako USA, jehož okupační armáda od 2. světové války je stále v Německu, situace na Ukrajině a v Evropě by dnes vypadala jinak. Nyní se nemohu ubránit pocitům určité reminiscence z chování potomků nacistů třetí říše. 

Navzdory slibům, NATO se novými členy přibližovalo ruským hranicím a postupně Rusko obepínalo. A USA, ke svým přibližně 800 vojenským základnám po světě, buduje nové základny v blízkosti Ruska. Příslušníci mé generace si těžko odepřou vzpomínku a srovnání s karibskou krizí, kdy lidstvo žilo několik dnů v hrozbě jaderného armageddonu. Nešlo o vojenské spojence SSSR na hranicích USA, ale pouze o rakety, které vezly sovětské lodě a několik dnů se nepohnuly a čekaly na výsledek jednání F. J. Kennedyho a M. S. Chruščova. Zdá se, že tehdy si vůdci obou světových velmocí důvěřovali, a tak mohli katastrofu odvrátit. 

Důvěra Ruska v USA a v NATO byla narušena nejen nedodržením slibu M. S. Gorbačovovi, ale také přístupem k Minským dohodám, které byly mírovou variantou řešení krizové situace na východní Ukrajině po Majdanském puči. Jak zveřejnila německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande, nikdy ve skutečnosti nechtěli Minské dohody naplňovat, pouze předstíráním získávali čas k vyzbrojování ukrajinské armády.  Vedle vyzbrojování, Viktorie Nulandová v senátu USA přiznala na Ukrajině existenci amerických biologických laboratoří. 

Po tom, co byl vybrán V. Zelenskij jako kandidát do prezidentských voleb, profesionálové v pozadí postavili kampaň na heslu, že pokud bude zvolen, vyřeší mírově situaci na východě Ukrajiny a vztah s Ruskem. Tento slib vyhrál V. Zelenskému volby. Ukrajinští voliči na slib naletěli. Ostatně jako naletěli voliči na sliby v jiných zemích. Podvedení voličů sliby, které po volbách přestávají platit, je standardní chování politiků v „západní demokracii“. Copak čeští voliči nenaletěli na sliby pětikoalice? A místo zodpovídání z nedodržení minulých slibů, premiér Petr Fiala obluzuje voliče novými sliby: „Pokud mne zvolíte na další volební období, budete mít platy jako v Německu“. U nás dokonce v minulosti poněkud prostoduchý Mirek Topolánek prohlásil: „Kdybychom voličům řekli, co budeme po volbách dělat, tak by nás nezvolili.“ Ovšem k největšímu podvodu na občanech došlo v listopadovém převratu a po něm. Nic z toho, co politici slibovali občanům v listopadu 1989 se neuskutečnilo, a to co se stalo po listopadu, o tom politici v listopadu nehovořili. 

Kruciální pro rozpoutání války na Ukrajině (speciální vojenská operace) bylo nastolení vstupu Ukrajiny do NATO. Jaký byl a je zájem Ukrajiny spojený se vstupem do NATO? Jakému státu za existence NATO bylo aliancí NATO pomoženo? Jak pomohlo Řecku, že je členem NATO? Článek 5 Charty NATO, kterým se politici a generálové ohánějí, vůbec nemluví o vojenské či jiné pomoci při napadení člena NATO.  Pouze každý stát dle svého uvážení zareaguje. V čem je NATO spolehlivé, je zajišťování kšeftů zbrojařským koncernům, především americkým. Vyprázdněnost proklamací vůči realitě byla vidět na agresi vůči Afghanistánu. Velký podporovatel této války Miloš Zeman pronášel vznosnou větu: „V Afghanistánu se bojuje za Prahu“. Po velkém úprku armád NATO z Afghanistánu, když generálům došlo, že moderní západní armády nemají na to, aby porazily primitivní mudžahedíny, jsem v Praze nezaznamenal sebemenší dopad tohoto útěku z Afganistánu na život v Praze. Po našem vstupu do NATO se naše armáda změnila v expediční sbor, který zasahoval po světě k podpoře amerických zájmů, ale v rozporu s Chartou NATO a v rozporu se zájmy České republiky. O bezpečnosti státu rozhoduje především zahraniční politika a česká zahraniční politika je bohužel pro český stát bezpečnostní hrozbou. 

Co by Ukrajina vstupem do NATO získala? Přestala by platit garance velmocí suverenity a hranic Ukrajiny. Také dokud nezačala masivní mediální kampaň, většina Ukrajinců byla proti vstupu do NATO.  Je tedy evidentní, že požadavkem na vstup do NATO se bezpečnost Ukrajiny nezvýšila, ale klesla a vstup do NATO nebyl v zájmu Ukrajiny. Jaké a čí zájmy tedy nastolení členství Ukrajiny v NATO sledovalo? Odpověď je skryta za minskými dohodami a za nahrazením jejich naplňování předstíráním v zájmu vyzbrojování ukrajinské armády. Vyzbrojování se dělo v zájmu sil, které stály za tímto vyzbrojováním. Tyto síly připravovaly situaci k rozpoutání války na Ukrajině. Ukrajinská armáda a její vyzbrojování bylo jednou dimenzí formátování budoucnosti.

Odpovědnost za vývoj, který došel až k vypuknutí války, mají dvě entity.

1. Vladimír Zelenskij má formální odpovědnost, on vyhlašuje všechna rozhodnutí. On je odpovědný za statisíce mrtvých a zraněných Ukrajinců, za rozvracenou ekonomiku a zadlužený stát, za miliony Ukrajinců v emigraci, především emigrovaných do Ruska a do států Evropské unie. Stále více expertů, odborníků, publicistů a politiků hovoří o neodvratné porážce Ukrajiny a jejích důsledcích. Varieta vizí Ukrajiny po prohrané válce je široká. Mluví se o územích, které připadnou Rusku, ale i Maďarsku, Moldavsku, Maďarsku a Polsku a objevují se dokonce i úvahy o zániku Ukrajiny jako státu. Za to vše je Vladimír Zelenskyj odpovědný.   

Obhájce, který by se zastával V. Zelenského, by pravděpodobně postupoval ve dvou liniích.

V první linii by tvrdil, že ve skutečnosti nerozhodoval, protože byl jen loutka, rozhodovaly skryté západní entity a on musel tato rozhodnutí realizovat. Příkladem je  připravená mírová smlouva, kterou musela Ukrajina pod tlakem B. Johnsona a KoZa odmítnout. Tento argument slýcháme často při hájení nemorálního chování, „on musel“. Na to je třeba říci, že musíme jen umřít, jinak je vše jen otázka volby a ochoty nést za rozhodnutí odpovědnost. V. Zelenskyj na prezidenta kandidovat nemusel. Skutečnou motivaci jeho rozhodování a chování bychom asi zjistili porovnáním jeho majetku před tím, než se stal prezidentem a stavem jeho majetku a jeho blízkých v současnosti. 

V druhé linii by obhájce tvrdil, že nemohl vědět kam snaha o vstup do NATO povede. V současnosti se za hlavní kompetenci politika považuje jeho dovednost vystupovat v médiích. Ve skutečnosti je to jen jedna z mnoha, a to ještě ne ta nejdůležitější dovednost. Politik by měl předstupovat před občany s vizí, která vychází z analýzy stavu společnosti a řeší základní problémy společností a cíle jejího pozitivního vývoje v mezinárodním kontextu. Při výkonu své funkce neustále analyzuje vývoj společnosti a flexibilně reaguje na tento vývoj. Takové působení politika vyžaduje inteligenci, vzdělanost (komplex kognitivních schopností), kreativitu, volní vlastnosti a mravní integritu. 

Mohl a může V. Zelenskij naplňovat tyto předpoklady? I na většině našich herců můžeme pozorovat, že příprava na jejich profesi neklade zrovna důraz na myšlení, a také výkon jejich profese nevede k rozvoji myšlení. Naopak se rozvíjí jejich mluvený projev a paměť. Ovšem u jejich mluveného projevu se jedná o texty napsané jinými, a tedy o myšlenky jiných. 

A to se v plné míře týká V. Zelenského. Využívá každé příležitosti, aby všude a ke komukoliv mluvil.  Mluví více než ostatní evropští politici dohromady. Nemohu potvrdit, co se v médiích tvrdí, že svůj projev vylepšuje drogami. Jako herec ví, že u role má svůj význam kostým, a proto si zvolil kostým, který naznačuje jeho nasazení na frontě. Tímto kostýmem „zahanbuje“ civilně oblečené politiky.  

Čím méně je V. Zelenskij schopen vhledu do společenských procesů, o to více nastoluje nedemokratické zásahy do společnosti. Zakázal působení pravoslavné církve a umožnil zákaz činnosti dalších náboženských organizací. Zakázal také činnost politických stran Opoziční platforma-Za život, Strana Šarija, Naši, Opoziční blok, Levá opozice, Svaz levicových sil, Stát, Pokroková socialistická strana Ukrajiny, Socialistická strana Ukrajiny, Socialisté a Blok Volodymyra Salda a zakázal média, která neprovádějí jeho propagandu. S demokratickou tváří Ukrajiny také neladí oslavování a oživování banderovských nacistů páchajících za 2. světové války po boku wehrmachtu a jednotek SS holokaust na Židech a Polácích.  

Tak jako je odpovědný za vypuknutí války, ve stejném duchu se jeho politika omezuje na udržení a pokračování války. Vedle agresivity zaměřenou na ukrajinské občany, zařazuje na své sankční seznamy také západní občany, např. nominantku Donalda Trumpa na šéfku zpravodajských služeb Tulsi Gabbardovou, která v minulosti zastávala názor, že Ukrajina má být neutrální. 

Legitimitu V. Zelenského popírá vypršení jeho prezidentského mandátu, na což reagoval zablokováním prezidentských voleb. 

2. Síly, které stály za zvolením V. Zelenského a za skrytým řízením společenských a politických procesů na Ukrajině. Tyto síly však mají především zájem na pokračování války na Ukrajině. Robert F. Kennedy tvrdí, že, zájem o válku na Ukrajině má především vojensko-průmyslový komplex v USA, který má zásadní vliv na americkou politiku. Americký zemědělský průmysl levně skupuje zemi a stavební průmysl USA po válce obnoví Ukrajinu. Na tom všem vydělává především BLackRock. Robert F. Kennedy potvrzuje, že ve válce na Ukrajině jde především o kšefty nejen amerických, ale nadnárodních korporací. 

Jak jsem uvedl, tak V. Zelenskij nemá předpoklady k vyhodnocení politické situace a k prognóze dalšího vývoje. Co však zahraniční síly, které stojí za V. Zelenským?  Z čeho vycházely, jakou měly vizi:

1. po uplatnění sankcí se ruská ekonomika zhroutí;
2. po zhroucení ekonomiky se propadne životní úroveň Rusů, Putin a jeho režim ztratí podporu společnosti a k moci se dostane prozápadní opozice;
3. Rusko se dostane do mezinárodně politické izolace;
4. Ukrajinská armáda vyzbrojená západními zbraněmi porazí ruskou armádu;
5. Po porážce a převzetí moci v Rusku prozápadní opozicí bude na pořadu dne rozdělení Ruska na menší útvary a nastavení mechanizmů k exploataci nerostného bohatství Ruska.

Jaká je však současná situace v Rusku a ve válce po 1000 dnech války. HDP je v Rusku výrazně vyšší než v kterémkoliv státě Evropské unie. Ruská ekonomika se stala největší v Evropě a 4.-5. ekonomikou světa.

Vladimír Putin suverénně vyhrál volby a má v ruské společnosti větší podporu než před válkou (85 %). Kontinuálně dochází k vytěsňování prozápadně orientovaných politiků-páté kolony a podnikatelů z významných pozic. Urychlila se modernizace ruské armády a vývoj nových zbraňových systémů. 

Ač západní média a politici často používají při kritice Ruska pojem světová veřejnost, ve skutečnosti se jedná pouze o Kolektivní Západ. Více než polovina světové populace a států zachovává neutrální či mírně proruský postoj. Zvláště obchod Ruska s Jihem a Východem se zintenzivnil. Došlo také ke zvýšení dynamiky a zesílení pozice BRICS, který v době války na Ukrajině se stal významnou silou světové politiky a ekonomiky. Také došlo k posílení pozice Ruska na africkém kontinentu a k prohloubení spojenectví s jinými státy (Čína, Irán, KLDR).
        

Proč není schopen analýzy reality a prognózy vývoje V. Zelenský, jsem již uvedl, proč jsou však tolik vzdáleni od reality CIA, MI6 a další spolupracující služby? U české zpravodajské služby BIS jsme si již zvykly na publikování hloupostí a banalit, proč však CIA s desetitisíci zaměstnanci a desítkami miliard dolarů je mimo realitu? Ukazuje se, že kvalita zpravodajské činnosti není úměrná finančním a lidským zdrojům. U CIA se to potvrzuje v nedávné historii opakovaně. 

Před první válkou v zálivu byla před zahájením agrese spuštěna mediální propagandistická kampaň, jejímž těžištěm bylo tvrzení kuvajtské zdravotní sestry Nayirah al-Sabah, že iráčtí vojáci vyhazují děti z inkubátoru. Následně se ukázalo, že nešlo o zdravotní sestru, ale o dceru kuvajtského velvyslance v USA a kampaň provedenou za peníze profesionální firmou.

Při druhé válce v zálivu byla příčinou americké agrese údajná přítomnost chemických zbraní v Iráku. Ministr zahraničí USA Colin Powell v Radě bezpečnosti OSN s lahvičkou v ruce přesvědčoval přítomné o zbraních hromadného ničení v rukách iráckého režimu Saddama Husajna. Později tento svůj výstup označoval za nejtrapnější den svého života a za svou fatální lež se omlouval. Vojenská intervence v Iráku stála na tvrzení Rafída Džaanábího, agenta s krycím jménem Curvelball, iráckého emigranta žijícího ve Velké Británii, který později listu The Guardian otevřeně přiznal, že si svá tvrzení o biologických zbraních v Iráku vymyslel.  

Opakovaně se ukazuje, že hlavním problémem lidské civilizace je kvalita lidí, kteří se dostávají do pozic, z nichž řídí a ovlivňují státy a globální svět a systém, který umožňuje těmto psychopatů a deprivantům se do těchto pozic dostat a vyvolávat války. Civilizace, v které mohou vůdci pro svůj zisk vyvolávat války, v nichž zemřou statisíce lidí, je nemocnou civilizací, která se vymkla evolučnímu směřování a Božímu řádu. 

Vzkaz pro ulehčení nálepkování plukovníku Foltýnovi, generálu Koudelkovi a bývalému komunistickému vojenskému prokurátorovi, nyní Nejvyššímu státnímu zástupci Střížovi. Jsem proruský troll. Stejně jako Vladimír Putin si myslím, že 1+1= 2