V běhu času projde mnoha mystifikacemi s pomocí lidské zbabělosti, prodejnosti, někdy s pomocí nějakých samozvaných foltýnů a jim podobných, až z ní vzejde ohlodané torzo, z něhož ani nelze přesně určit čeho. Pravda o čemkoli už to není. 

Petr Sak si ve své knize Člověk a realita svými slovy autenticky klestí cestu. Je těžké mluvit o pravdě, protože na tom, co je pravda, krom teoretických pouček, se neshodneme. Je však možné mluvit o pravdivosti, o snaze vidět a bez příkras něco sdělit tak, jak může a umí jenom duše. Pokud je dezinformace informací, která se nelíbí vrchnosti, pak je jeho kniha plná takovýchto dezinformací. Petr Sak mluví tak, jak učil Ježíš: „Ano, ano, ne, ne.“ Nezkresluje, neupravuje, jen svědčí o době, jak šla před jeho pozornýma očima. Jako prorok Ozeáš, který varoval Izrael před soudem věků a odpadnutím lidí od víry, před morálním úpadkem. 

Petr Sak taky stojí na hradbách a varuje před tím, kam nás služba nečestným pánům a zlatému teleti může dovést. Kam nás může dovést neautentické a sobě lhavé vidění světa. Jeho svědectví doby je mnohovrstevnaté. Petr Sak neslouží a nezpovídá se nikomu, jen té pravdě, která tryská z jeho autentického a nezávislého vidění světa. A mohu-li užít spíše termín z teoretické fyziky, jeho knížka je teorií všeho. 

Petr Sak je neřízená střela. Je mu jedno, koho zasáhne, je mu jedno, že může zasáhnou i sám sebe. Opravdu je neohrožený a nezávislý. Píše o tom, co viděl, slyšel a promyslel. Sundal všechny škrabošky proběhlému času, dějinám a hlavně lidem, kteří za svými škraboškami tak rádi skrývají své tváře a myšlenky, malost a nečestnost, protože je to výhodné a pohodlné. Kniha Petra Saka Člověk a realita je živoucí neskrytost doby. Petr Sak křičí: „Už žádné nalhávání. Císař je nahý.“ Je to kniha podle dnešních pokřivených měřítek politicky nekorektní. Díky bohu.