Zelenskyj ultimativně vyzval prezidenta Putina, aby se dostavil k jednání o míru do Istanbulu tento čtvrtek. Samozřejmě, že tito v Kyjevě sešlí politici chtěli přebrat strategickou iniciativu a vnutit prezidentu Putinovi také jednací agendu (okamžité třicetidenní příměří) a  de facto i složení delegací.

Vzhledem k tomu, že předchozí jednání mezi Američany, Rusy a Ukrajinci zřejmě nepokročilo ke konkrétním výsledkům, eventuální setkání Putin – Zelenskyj, by mělo jen propagandistickou hodnotu. A prezident Putin chce zvolit jiný postup. Nechat vyjednávat kompetentní vyjednávače obou stran a až se doberou ke konkrétním výsledkům jednání, o čemž bez účasti Američanů při jednáních silně pochybuji, pak v závěru jednání se mohou zapojit i prezidenti obou zemí.

To bych považoval za logický postup, protože setkání prezidentů na počátku by nic konstruktivního, kromě vzájemného obviňování z nechuti skutečně jednat o míru, k ničemu nevedlo.

Pro Rusy pochopitelně není výhodné a tedy ani přijatelné zahájit jednání o míru třicetidenním příměřím. To by přerušilo úspěšně se vyvíjející operace ruské armády prakticky po celé délce 1100 km dlouhé fronty. Je to tak trošku „minská“ podoba návrhu ze strany západoevropských lídrů na oblafnutí Putina, na což Rusové nepůjdou.

Jim pochopitelně jde o to, zakotvit územní zábory do mírové smlouvy, protože eventuální příměří velmi pravděpodobně pak prodlužované na delší dobu, by znamenalo korejský scénář. Tedy stanovení linie zastavení palby jako nové hranice mezi oběma státy, což by ani západoevropské lídry, ani Ukrajinu následně nenutilo k uzavření mírové smlouvy s Ruskem. A otevíralo by cestu k novému vojenskému konfliktu za několik let, ve kterém by se znovu válčilo o nově Ruskem zabraná převážně ruskojazyčná území na jihu a východě Ukrajiny, včetně Krymu.

A rozumný politik, ale ani běžný český občan si nemůže opakování války na Ukrajině přát.