To jenom potvrzuje signál vyslaný podnikatelskými náladami ukazující na odolnost průmyslu vůči třetím a dalším vlnám pandemie COVID 19. Březnové indexy PMI znovu ukázaly v Česku i v eurozóně velmi rychlý růst zakázek a výrobu brzdily spíš zpožďující se a zdražující subdodávky. Dnešní tvrdá čísla o zakázkách nevyznívají tak pozitivně (-5,4% meziročně), svojí roli však hraje zejména u domácích zakázek výrazná srovnávací základna. Daří se zejména výrobcům kovů a chemickému průmyslu, na druhou stranu v defenzivě zůstávají výrobci potravin, zejména pak nápojů. I přes pozitivní výkon průmyslu, však ekonomiku budou i nadále na začátku roku dusit slabé služby a mallobchod...těžce zkoušený třetí a čtvrtou vlnou pandemie. Se skutečným startem oživení proto počítáme až ke konci druhého kvartálu.

Velice opatrná v sázkách na blížící se oživení také nadále zůstává i Evropská centrální banka. I když včera Christine Lagardeová mluvila o vyšší inflaci, nenechala nikoho na pochybách, že se jedná jen o tento rok a na vině jsou vyšší ceny energií a ne ekonomikou tažená jádrová inflace. I proto ji znervóznil poslední růst výnosů na dluhopisových trzích, který je podle ECB předčasný a nežádoucí. A i proto se Christine Lagardeová zavázala zrychlit nákup vládních dluhopisů v rámci pandemického programu PEPP, kde ECB může nakupovat dluhopisy všech členských zemí včetně Řecka.

Nákupy by podle Lagardeové měly být “výrazně vyšší” než v prvních měsících roku 2021. Eurové dluhopisy v reakci okamžitě posílily a jejich výnosy poklesly - na -0,34 % u německého desetiletého a na 0,6 % u italského desetiletého dluhopisu. I když Česko není součástí eurozóny, výraznější nákupy ECB se mohou pozitivně odrazit i na českém dluhopisovém trhu. Když začne ECB aktivněji “vysávat” dluhopisy z eurového trhu, může ve finále vzrůst poptávka zahraničních investorů po výše úročených českých dluhopisech. To by se české vládě bezesporu hodilo - protože tento rok plánuje hospodařit s jedním z nejvyšších schodků v Evropě (okolo 9 % HDP) a na trzích si bude muset půjčit až 700 miliard korun (přes 12 % HDP). To je na relativně málo likvidním českém dluhopisovém trhu znát a výnosy v posledních týdnech raketově vzrostly - přibližně o 60 bps na 1,83 %, což jsou nejvyšší úrovně od poloviny roku 2019. Vyšší poptávka zahraničních kupců by tak českému ministerstvu financí přišla bezesporu vhod.