Ve srovnání s ním totiž HDP mezikvartálně rostl dvojnásobným tempem (o 0,6 %), což v časech nouzového stavu a téměř nepřetržitého lockdownu bylo docela překvapivé. Hlavní zásluhu na tom měl export, respektive exportně orientovaný průmysl, který se vezl na vlně rostoucí poptávky nejenom po autech, ale i výrobcích chemického a elektrotechnického průmyslu. Zatímco zahraniční poptávka rostla, ta domácí opět zejména v důsledku restrikcí klesala. Vidět to bylo především na spotřebě domácností, které výrazně omezily především výdaje za služby. Jen v tomto jednom čtvrtletí za ně utratily nominálně o 46 mld. korun méně než před rokem. Za celý rok pak služby přišly v případě spotřebitelů celkem o 116 mld. korun. Když k tomu připočteme i výrazně nižší útraty nerezidentů (-50 % ve srovnání s rokem 2019), které primárně zasahují služby, tak už se pohybujeme téměř na hranici dvou set miliard, jen v této jedné části ekonomiky. Naproti tomu až překvapivě dobře si vedly investice, které se tentokrát snížily jen o 0,3 % (mezikvartálně). Výrazně tomu napomohla stabilizace ve výstavbě, nikoliv však bytů.
Pokles ekonomiky v čase lockdownu v podstatě odvrátil především průmysl. Tomu se dařilo po celé druhé pololetí bez ohledu na rozběh další vlny pandemie. Pozitivní čísla však přišla i z většiny odvětví služeb, jako třeba financí, IT, realit, nicméně to největší – obchod, doprava plus HORECA – postihl opět výrazný pád. A tak vlastně ani nepřekvapí, že právě tato část ekonomiky se nejvíce podílela na loňském propadu HDP. Tak výrazný pokles jako loni ovšem tyto služby nezažily poprvé. O více než 11 % na přidané hodnotě přišly už v roce 2009, kdy česká ekonomika dostala zásah z titulu světové finanční krize. Příčiny i důsledky tenkrát sice byly jiné, avšak k návratu na úroveň roku 2008 celé odvětví tenkrát potřebovalo téměř šest let.
Česká ekonomika v loňském roce propadla o 5,6 %. Je to největší propad v novodobé historii, nicméně není to tragické číslo ve srovnání s většinou ostatních zemí v EU. Dopadlo to nakonec lépe, než to vypadalo na začátku první vlny loni na jaře. Zásluhu na lepším výsledku měl především průmysl, ve druhé polovině roku i jen stagnující nezaměstnanost, příklon k e-commerci a v neposlední řadě i flexibilita tuzemských firem, které dokázaly, že fungovat a inovovat se často dá i v těžkých časech.
Petr Dufek