Současná parlamentní reprezentace státu má tendenci měnit ústavu vždy, když její znění neodpovídá představám a cílům hlavních politických hráčů a když chce zakrýt vlastní bezradnost. To považuji nejen za nemístné, ale i za nebezpečné.
 
Prezident Zeman složil prezidentský slib na platnou Ústavu ČR. Měnit její znění v průběhu mandátu současného prezidenta směrem k jeho zásadním pravomocem tudíž nepovažuji za vhodné. Budeme snad měnit ústavu vždy, když bude zvolen nový prezident?
 
Nepříliš často se v současné diskusi uvádí jako příklad přímo volení prezidenti v okolních státech. V Rakousku i na Slovensku, kde si občané sami volí hlavu státu, má prezident podle ústav těchto zemí daleko menší pravomoci, nežli u nás. A nevadí to ani prezidentům těchto zemí, ani jejich občanům. Nevidím jediný důvod pro to, abychom se u nás vydali jinou cestou, nežli se vydali v zemích nám historicky nejbližších.
 
Pokud bychom měli o něčem vážně přemýšlet, pak tedy o tom, zda je v zájmu státu, aby hlavou výkonné moci v naší zemi byl člověk starší např. sedmdesát let. A zda je vhodné, aby veřejnost nevěděla o zdraví hlavy výkonné moci státu prakticky nic. Například ve Francii či ve Spojených státech je téměř nemyslitelné, aby veřejnost nevěděla o sebemenším zdravotním problému svého prezidenta. A má to jednoduché opodstatnění: zdravotní stav prezidenta úzce souvisí s výkonem jeho víceletého mandátu a s kroky, které mohou mít dlouhodobější dopad.
 
Ačkoliv nepovažuji některé poslední kroky prezidenta Zemana za vhodné a rozhodně neschvaluji jeho postup při jmenování Rusnokovy vlády, musím velmi důrazně odmítnout výroky předsedy TOP 09 a neúspěšného prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga na adresu prezidenta Zemana v rakouském tisku. Režim osobní moci a dále prosazování vlastních osobních ambicí, ke kterému směřuje Miloš Zeman, není shodný s nacismem ani komunismem. Podobnými výroky Karel Schwarzenberg silně poškozuje již tak vládou české pravice silně poškozený obraz země v zahraničí. Měl by se za ně občanům naší republiky omluvit.

Jiří Paroubek