...není možné si vybrat peníze z bankomatu ani platit kartami, čerpací stanice pohonných hmot jsou zavřené, nejezdí vlaky, tramvaje, trolejbusy, kolabují dodávky vody, plynu a tepla, signály mobilních operátorů a datové sítě nefungují, lidé uvízli v dopravních zácpách, výtazích, vlacích, není možné se nikomu dovolat, nemocniční péče je velmi omezená nebo žádná, podniky, instituce, úřady, školy jsou zavřené, přestává fungovat zásobování potravinami, léky atd., ve všeobecném sílícím zmatku začínají lidé rabovat…. Scéna z apokalypsy? Nikoli, zatím jen letmo načrtnutý blackout.

Myslíte si, že je potřeba se na tento stav nějak připravovat, nebo je to zbytečné? Podle odpovědí respondentů průzkumu na téma Bezpečnost v ČR bychom mohli usuzovat, že si lidé nebezpečí dlouhodobého a rozsáhlého výpadku energií a s ním spojené nefunkčnosti velké řady moderních civilizačních vymožeností příliš neuvědomují. Nebo je jim to lhostejné a doufají, že se to nikdy nestane, nebo si neumějí představit, jak by mohla taková situace vypadat a co by se pravděpodobně dělo.   

 

Čtyři pětiny lidí přiznávají, že nejsou na blackout připraveni a nevědí, jak by se měly zachovat.

Lhostejnost k tomuto nebezpečí je pro mě nepochopitelná, přitom se dnes většina odborníků shoduje, že blackout určitě nastane, jen se přesně neví kdy. A jestliže na něj nebudou lidé připraveni, nastanou mnohem vážnější a tragičtější situace, než jaké jsem zmínil v úvodu.

 
 
Už v roce 2016 jsem se s Vámi v komentáři Nefunguje navigace – POMOC! podělil o osobní zkušenost, že mladí lidé si vlastně vůbec nepřipouštějí možnost kolapsu chytrých komunikačních přístrojů, protože se to během jejich života ještě nikdy nestalo a bezstarostně nechápou, proč by se to mohlo někdy stát. V předchozím grafu však zjevně neodpovídali jen mladí lidé, ale rovnoměrně zástupci všech věkových skupin dospělých spoluobčanů. Jestliže i přesto téměř 70 % lidí přiznává, že nejsou na déletrvající nefunkčnost moderních elektronických přístrojů připraveni, z čehož logicky vyplývá, že by tuto situaci ani neuměli řešit, není to podle mého názoru v pořádku! Nebo si vážně většinově myslíme, že bezpečí, blahobyt a bezstarostnost nás musí provázet po celý život?  

V následujícím grafu je situace o trochu optimističtější, ale doopravdy jen o malinko.

„Pouhé“ dvě třetiny spoluobčanů přiznávají, že jejich fyzická kondice by jim v případě nutnosti řešit krizovou situaci podobnou blackoutu nebyla dobrým pomocníkem. Přesto si troufnu odhadnout, že je tento stav příliš netrápí a ani nemotivuje k aktivitám, které by jejich tělesnou připravenost vylepšily.

Odpovědi na tři dnes prezentované otázky jsou vzácně vyrovnané, protože shodně ukazují, že naše společnost není připravena, a co víc – asi ani ochotna, řešit krizové situace.

Je současný svět doopravdy tak bezpečný, pohodlný a přátelský, jak by se mohlo při pohledu na grafy zdát? Nebo lidé jen podléhají iluzi, že se jim nic nemůže stát a nechtějí se nechat vyvést z rovnováhy nějakým pofidérním strašením? Můj názor si jednoduše doplníte sami. Jaký je ten Váš?