Svátek má: Markéta

Komentáře

Jan Campbell

analytik, publicista

Covid-19 - past a jak se z ní osvobodit

Celý svět se zabývá otázkou, kterou obsahuje jedna moravská písnička: Bílá holubičko, poletuj nad náma, pověz ty nám všeckým, lidom obyčejným, bude-li vojna, pověz ty nám všeckým, lidom obyčejným, bude-li vojna…


Už sem obletěla dokola celý svět: lidé vojny nechcú, zabíjat nebudú, chcú se rádi mět, lidé vojny nechcú, zabíjat nebudú, chcú se rádi mět…

Celý svět se v podstatě a středoasijský region specificky, se stále potýká s následky pandemie strachu COVID-19, následky slepé víry ve vědu, etiku moderního lékaře a nekritického přístupu k očkování. Zmíněné a mnohé další má na země nejenom v regionu vážný zdravotní a socioekonomický dopad. Zatímco se teprve začínáme vzpamatovávat z pandemie strachu z Covid-19, odborníci již varují, že výskyt nových infekčních onemocnění prudce vzrůstá. To indikuje, že další pandemie by se mohla objevit dříve, než předpokládáme.

V kontextu geopolitiky a hygieny jako takové Střední Asie je obzvláště zranitelná vůči novým ohniskům infekčních nemocí. Proč? Zeměpisná poloha na křižovatce světových výrobních a obchodních cest, mnoho migračních tras lidí a zvířat, přenašečů moru a dalších infekcí komplikuje situaci, kterou charakterizuje nedostatečná připravenost zdravotnických systémů v jednotlivých zemích regionu na boj s těmito nemocemi, nedostatek zdrojů, školeného personálu a slabá infrastruktura.

Uvedených nedostatků a mnoha dalších specifik regionu využil politický, finanční a vojenský hegemon, Spojené státy americké. Pod záminkou spolupráce, které se dnes žádný stát nemůže tak jednoduše zříci, a která je i na regionální úrovni, tj. mezi středoasijskými zeměmi v oblasti hygienické a epidemiologické kontroly důležitější než kdy jindy, bylo vybudováno velké množství biologických laboratoří financovaných především americkými vojenskými organizacemi. Jejich cíle nelze v době novodobých ozbrojených konfliktů, jinak charakterizovat než víceúrovňové, národními vládami nekontrolovatelné a proto patřící do kategorie plánování a řízení extrémních situací.

Jednou z nejnebezpečnějších infekcí, které mohou ohrozit region, je navzdory zdánlivě "středověkému" charakteru mor. Jedná se o jedno z nejnebezpečnějších onemocnění, s jakým se kdy člověk setkal. Stačí nahlédnout do historie a bude jasné, o čem píši. Problém není pouze znalost historie, ale dvě hlavní skutečnosti:
  1. Možnost účinného očkování, nejmodernějších antibiotik, zmenšení většiny přírodních ohnisek moru a celkový pokles celosvětové nemocnosti vedly k uklidnění, pasivitě a nepozornosti obyvatelstva, lékařů a epidemiologických pracovníků, především co se týče této nebezpečné infekce.
  2. Dodnes nemají vědci, tím i politici a vojenská velení žádné spolehlivé informace o tom, co mohlo způsobit tři strašlivé morové pandemie, které si vyžádaly obrovské ztráty na lidských životech a na dlouhou dobu ochromily ekonomiky mnoha zemí. Proto se mnoho spekuluje, vytváří strach a tím i ovlivňuje politika na všech úrovních.
Jedna ze spekulací podpořená mnoha tzv. uznávanými vědci indikuje, že počátek těchto pandemií souvisí se Střední Asií. Proč? Protože právě v této oblasti se (prý) poprvé objevil mikrob moru. K tomuto závěru dospěli v loňském roce vědci – jak jinak by to mohlo být - z univerzity ve skotském Stirlingu a německé univerzity v Tübingenu a Institutu Maxe Plancka. Analyzovali zuby z pohřbů poblíž jezera Issyk-Kul. Jezero znám osobně z mnoha pobytů a dokumentů, týkajících se i jiných výzkumů. Vědci zjistili, že k prvnímu výskytu moru došlo na území dnešního Kyrgyzstánu ve 30. letech 13. století.

Kyrgyzské úřady z mnoha důvodů studii, o které informovalo BBC, zpochybnily, a kyrgyzské ministerstvo zdravotnictví informaci BBC odmítlo jako "sponzorovanou". Proč Kyrgyzstán nerad mluví o rizicích moru, nebudu popisovat, přestože případ moru v regionu z roku 2013 se ve veřejném prostoru a v politicky korektních médiích nediskutoval a nediskutuje adekvátně a v kontextu hybridních válek. Připomínám jenom, že v roce 2013 zemřel na dýmějový mor patnáctiletý chlapec z Issyk-Kulské oblasti. Situace v oblasti hygienicko-epidemiologické ochrany nejenom v Kyrgyzstánu není jednoduchá ani po 30 letech demokracie, protože existují především korupce a problémy s financováním této sféry, vybavením a personálem.



Protože se jedná nejenom o národní a regionální problém, nabízí se jako řešení spolupráce a budování mostů pro kooperaci v oblasti biologické ochrany s ostatními státy, především regionu a sousedů. Těmi jsou především Rusko a Čína. Dovedu si představit, že spolupráce s nimi by umožnila předávat si postupy, provádět společný výzkum, školit personál, organizovat společnou práci na sledování možných ohnisek nákazy a vytvářet společné protokoly a postupy pro reakci na epidemie způsobené různými viry. Problém ale představuje geopolitika zájmy USA a Velké Británie.

Pohlédnu-li na Kazachstán a do archivu znalostí a vlastních zkušeností, tak mohu konstatovat, že Kazachstán představuje území, z něhož více než 40 % je přirozeným ohniskem moru. Díky velkému úsilí na prevenci nákazy morem, které bylo v posledních deseti letech vynaloženo vládou Kazachstánu, nebyl registrován ani jeden případ onemocnění.

Jednu složku zmíněného úsilí v prevenci představuje samostatná proti-morová služba a národní vědecké centrum vysoce nebezpečných nákaz. Proti-morovou službu a vědecké centrum má doplnit nová laboratoř podle nejnovějších mezinárodních standardů. Má být vybudována na jihu země, hned za hranicemi se sousedy. Chci věřit, že se bude jednat o transparentní a suverénní projekt Kazachstánu, bez kontroly spojenců a řízení ze zámoří.

Díky vlastnímu zabezpečenému financování a profesionálnímu přístupu k prevenci a biologické bezpečnosti Kazachstán představuje vzor. Proč? Protože je jedinou zemí ve střední Asii, které se podařilo vyvinout vlastní vakcínu proti koronaviru.

Vakcína s názvem QazVac byla vyvinuta kazašským vědeckým ústavem a úspěšně prošla klinickými zkouškami. To, že se nedostala do Evropy a prakticky nikdo o ní v Evropě neví, neznamená mnoho, ale potvrzuje aroganci Západu. Dokazují to skutečnosti, že QazVac umožnil Kazachstánu získat větší nezávislost na dovozu vakcín, přispěl k rozvoji inovační základny a následky z očkování jsou minimální ve srovnání s mnoha tzv. vyspělými zeměmi.

Příklad z Kazachstánu proto představuje možnost pro spolupráci minimálně v rámci regionu. Pokud vlády států v regionu by spojily své síly, mohly by společně dosáhnout vyšší kvality připravenosti na případné a představitelné propuknutí dalších infekčních onemocnění a snížit tak rizika pro veřejné zdraví a socioekonomickou stabilitu nejenom v regionu. Nemoci totiž neznají hranice, politici je nemohou ničím zastavit. Pandemie koronaviru dokázala, že v době globalizace a také de-globalizace se viry a infekce mohou šířit neuvěřitelnou rychlostí. Proto je iniciativa vlády Kazachstánu více spolupracovat a kooperovat i v oblasti zdravotnictví nejen žádoucí, ale i nezbytná. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell

Mír je stav nouze

Mír je stav nouze

Jan Campbell 

8. července 2024
Využívám příležitosti po zakončení korektury jedné diplomové práce na aktuální téma veřejné správy a připomínám třetího spolkového prezidenta, Gustava Heinemanna (1899-1976).

ŠOS, válka, korupce a sex

ŠOS, válka, korupce a sex

Jan Campbell 

4. července 2024
Prezident Si Ťin-pching v úterý přiletěl do Kazachstánu na státní návštěvu a aby se zúčastnil 24.zasedání Rady hlav států Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS).

Panča šíla

Panča šíla

Jan Campbell 

1. července 2024
Panča šíla jsou zásady vzájemných vztahů mezi Indií a Čínou formující dohodu, která byla podepsána mezi Indií a Čínou 29. dubna 1954.

Jak národ ztrácí rozum

Jak národ ztrácí rozum

Jan Campbell 

29. června 2024
27. června ve studiu CNN v Atlantě ve státě Georgia se uskutečnila první předvolební debata mezi uchazeči o prezidentský úřad USA z Demokratické a Republikánské strany, Joem Bidenem a Donaldem Trumpem.

Není návštěva, jako návštěva

Není návštěva, jako návštěva

Jan Campbell 

20. června 2024
Zatím co se na světlo boží dostávají zprávy MZV Švýcarska, že závěrečný summitový dokument z Bürgenstocku a podpisy těch, co podepsali a těch, co poté odvolali (Ruanda, Jordánsko a Irák) nemají fyzickou podobu.

(Ne) Blýská se na lepší časy

(Ne) Blýská se na lepší časy

Jan Campbell 

15. června 2024
Bývalý ukrajinský prezident (Pedro nebo Petro, kdo ví?) Porošenko řekl novinářům, že situace v energetickém sektoru země je téměř katastrofální.

Je podle Vás vysílání České televize objektivní a vyvážené?