Celý svět se v podstatě a středoasijský region specificky, se stále potýká s následky pandemie strachu COVID-19, následky slepé víry ve vědu, etiku moderního lékaře a nekritického přístupu k očkování. Zmíněné a mnohé další má na země nejenom v regionu vážný zdravotní a socioekonomický dopad. Zatímco se teprve začínáme vzpamatovávat z pandemie strachu z Covid-19, odborníci již varují, že výskyt nových infekčních onemocnění prudce vzrůstá. To indikuje, že další pandemie by se mohla objevit dříve, než předpokládáme.

Uvedených nedostatků a mnoha dalších specifik regionu využil politický, finanční a vojenský hegemon, Spojené státy americké. Pod záminkou spolupráce, které se dnes žádný stát nemůže tak jednoduše zříci, a která je i na regionální úrovni, tj. mezi středoasijskými zeměmi v oblasti hygienické a epidemiologické kontroly důležitější než kdy jindy, bylo vybudováno velké množství biologických laboratoří financovaných především americkými vojenskými organizacemi. Jejich cíle nelze v době novodobých ozbrojených konfliktů, jinak charakterizovat než víceúrovňové, národními vládami nekontrolovatelné a proto patřící do kategorie plánování a řízení extrémních situací.

Jednou z nejnebezpečnějších infekcí, které mohou ohrozit region, je navzdory zdánlivě "středověkému" charakteru mor. Jedná se o jedno z nejnebezpečnějších onemocnění, s jakým se kdy člověk setkal. Stačí nahlédnout do historie a bude jasné, o čem píši. Problém není pouze znalost historie, ale dvě hlavní skutečnosti:

1. Možnost účinného očkování, nejmodernějších antibiotik, zmenšení většiny přírodních ohnisek moru a celkový pokles celosvětové nemocnosti vedly k uklidnění, pasivitě a nepozornosti obyvatelstva, lékařů a epidemiologických pracovníků, především co se týče této nebezpečné infekce.
2. Dodnes nemají vědci, tím i politici a vojenská velení žádné spolehlivé informace o tom, co mohlo způsobit tři strašlivé morové pandemie, které si vyžádaly obrovské ztráty na lidských životech a na dlouhou dobu ochromily ekonomiky mnoha zemí. Proto se mnoho spekuluje, vytváří strach a tím i ovlivňuje politika na všech úrovních.

Jedna ze spekulací podpořená mnoha tzv. uznávanými vědci indikuje, že počátek těchto pandemií souvisí se Střední Asií. Proč? Protože právě v této oblasti se (prý) poprvé objevil mikrob moru. K tomuto závěru dospěli v loňském roce vědci – jak jinak by to mohlo být - z univerzity ve skotském Stirlingu a německé univerzity v Tübingenu a Institutu Maxe Plancka. Analyzovali zuby z pohřbů poblíž jezera Issyk-Kul. Jezero znám osobně z mnoha pobytů a dokumentů, týkajících se i jiných výzkumů. Vědci zjistili, že k prvnímu výskytu moru došlo na území dnešního Kyrgyzstánu ve 30. letech 13. století.

Protože se jedná nejenom o národní a regionální problém, nabízí se jako řešení spolupráce a budování mostů pro kooperaci v oblasti biologické ochrany s ostatními státy, především regionu a sousedů. Těmi jsou především Rusko a Čína. Dovedu si představit, že spolupráce s nimi by umožnila předávat si postupy, provádět společný výzkum, školit personál, organizovat společnou práci na sledování možných ohnisek nákazy a vytvářet společné protokoly a postupy pro reakci na epidemie způsobené různými viry. Problém ale představuje geopolitika zájmy USA a Velké Británie.

Jednu složku zmíněného úsilí v prevenci představuje samostatná proti-morová služba a národní vědecké centrum vysoce nebezpečných nákaz. Proti-morovou službu a vědecké centrum má doplnit nová laboratoř podle nejnovějších mezinárodních standardů. Má být vybudována na jihu země, hned za hranicemi se sousedy. Chci věřit, že se bude jednat o transparentní a suverénní projekt Kazachstánu, bez kontroly spojenců a řízení ze zámoří.

Vakcína s názvem QazVac byla vyvinuta kazašským vědeckým ústavem a úspěšně prošla klinickými zkouškami. To, že se nedostala do Evropy a prakticky nikdo o ní v Evropě neví, neznamená mnoho, ale potvrzuje aroganci Západu. Dokazují to skutečnosti, že QazVac umožnil Kazachstánu získat větší nezávislost na dovozu vakcín, přispěl k rozvoji inovační základny a následky z očkování jsou minimální ve srovnání s mnoha tzv. vyspělými zeměmi.