.... před hnutím ANO s „pouhými“ 28,5% preferencí. Třetí v řadě, koalice PirSTAN, má 11,5% preferencí. Tedy, alespoň tolik podle Kantar CZ, což ostatní agentury pro výzkum veřejného mínění svými výsledky spíše nepotvrzují.

A jak jsou na tom jednotlivé politické strany, i to se dozvíme pro změnu z druhého průzkumu Kantar CZ.

• Hnutí ANO by vedlo peloton jednotlivých politických stran s 27,5% preferencí, těsně následováno ODS s 26% preferencí.

• Pak následují dvě strany, které v zásadě nemusejí mít, alespoň podle tohoto průzkumu (ani podle průzkumů jiných agentur) existenční problémy.

• SPD by skončilo podle Kantar CZ nyní ve volbách s 11% a STAN, pokud by kandidoval samostatně, by získal 10%.

Tři další parlamentní strany, pokud by kandidovaly samostatně – Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 - by měly existenční problémy překročit 5% hranici hlasů voličů, nezbytnou pro vstup do sněmovny. To pro tyto tři strany není asi žádná dobrá zpráva. Konec konců, jejich nepříliš vábnou situaci vesměs potvrzují také průzkumy jiných agentur.

A tak zejména TOP 09 hrozí, že se stane pouhým přívěskem ODS, zřejmě také z tohoto důvodu, že proti střelkyni nápadů od boku, Pekarové Adamové, si mohou voliči vybrat jiného, zralejšího konzervativního politika, premiéra Fialu.

Také KDU-ČSL se dívá podle tohoto průzkumu (nejen podle tohoto) na hranici pěti procent zespoda, s 4,5% preferencí. Piráti by se samostatnou kandidátkou mohli získat 5%, což by jim žádnou jistotu v předvolebním klání nedávalo. Tedy, jinak řečeno, tyto tři politické strany jsou víceméně odsouzeny k účasti v předvolebních koalicích a k tichému šoupání nohama ve vládní koalici. Tím, že budou tiše neaktivní a bez strategické iniciativy, budou dále ztrácet ve prospěch svých přeci jen aktivnějších kolegů z vlády – premiéra Fialy a vicepremiéra Rakušana.

Zvláštní komentář si zaslouží v průzkumu obě dvě levicové strany, ČSSD a KSČM. Za KSČM roli strany protestu a ochrany zájmů slabých ve společnosti převzaly především SPD a zčásti také hnutí ANO. Činí tak dlouhodobě, pragmaticky a neideologicky. Chytají témata tak, jak přijdou a dál vysávají hlasy levicových stran. Na prvém místě komunisty.

ČSSD dělá chyby jako na běžícím páse. Vedení strany z nedostatku jakékoliv invence a schopnosti přijít s vlastními myšlenkami do společenského diskursu a alespoň v něčem se zmocnit strategické iniciativy, nedělá prakticky nic.

Oslava 1. Máje, když pominu zoufalou akci na Náměstí Míru v Praze na Vinohradech, nic.

Vlajkovou lodí sociální demokracie byly vždy lidská práva. Jednou ze svobod, kterou by ČSSD měla nekompromisně hájit je svoboda slova, zaručená Ústavou. To je téma, které by mohlo zajímat celou řadu liberálnějších voličů, které ČSSD v minulosti (za mého vedení) bez velkých řečí a tirád o potřebě liberalizovat program a politiku ČSSD, prostě měla. Vláda se uchýlila k nechutné cenzuře, která umožňuje stupňovat válkychtivou propagandistickou kampaň a ČSSD nic.

Zastat se populárního barda Jaromíra Nohavici při jeho pronásledování rusofoby ať už v médiích anebo dokonce v nesvobodném akademickém prostředí, to vedení ČSSD ani nenapadlo. Zato známý popleta, místopředseda Petříček, loutka Pocheho, strašil ještě před pár týdny – spolu s Pekarovou Adamovou – nesmiřitelným postupem ruských vojsk za hranice Ukrajiny. A tedy i na naše území. Chápu – jak to říkal Gogol ve své slavné hře Hráči – že žít se musí. Petříček je zaměstnancem nějakého institutu. Samozřejmě, že tento šolich, pokud nemá jiné řádné zaměstnání, vyžaduje, že bude hájit určitý typ politiky.

Vrcholné číslo ale připravil předseda strany Šmerda, spolu se svým pobočníkem Petříčkem pražské městské organizaci, kde lídrem kandidátky pro volby do pražského zastupitelstva, bude bývalá ombudsmanka A. Šabatová. Ještě přitom neoschl její podpis pod petici jednoho tisíce popletů, kteří žádali okamžité odpojení republiky od dodávek ruského plynu.

Doporučuji paní Šabatové, aby to nejprve zkusila doma. Pokud vaří na plynu, tak aby to zkusila v elektrické remosce, a pokud topí plynem, aby se zahřála ve vaťáku či svižným pohybem. Teď je štěstí, až do voleb, že nebude potřeba topit. Ale na podzim opět přijdou chladné dny…

Zkrátka, měla by v tomto jít příkladem. Pokud bude prosazovat podobné ptákoviny i ve volebním programu pražské ČSSD, který naštěstí plodí několik málo komunálních odborníků, kteří v ČSSD v Praze ještě zbyli (Tomčík a Čáp), nemusí se ČSSD v koalici se Zelenými dostat ani k těm číslům, které jí některé průzkumy predikují. Jeden něco přes 1% a druhý asi 2,8%. A Zelení mají v těchto průzkumech většinou něco přes 0,5%. Jak to říkal levicový filosof, asi poslední aktivní marxista (jenž učil dvacet let po své nucené emigraci v roce 1969 na amerických univerzitách), Ivan Sviták, součet dvou nul je vždycky jenom nula.

A spoléhat na to, že stranu vytáhne nahoru přisátí se k prezidentské kandidatuře J. Středuly, je chiméra. Dříve nebo později Středula přijde na to, že vazba na mimoparlamentní stranu je pro něj brzdou. Nota bene stranu prodluženou jak turecká fangle, čekající na popravčí výrok soudkyně Stamidisové ve sporu s dědici advokáta Altnera.

Také neodborné snahy Šmardy a spol. o podivný prodej Lanova paláce za cenu, která se zdá být lácí, zřejmě předem připravenému kupci, vzbuzuje velké rozpaky a vlastně je jediným výraznějším činem současného vedení ČSSD ve veřejném prostoru. Činem, kterým ukazuje, že tito chlapci a jedno děvče jsou vlastně jen neodborně se chovající realitní kanceláří.