Svátek má: Státní svátek

Zprávy

Velikost textu:

Zastřelen s rukama za zády, tak by někdo zvídavý mohl skončit

Zastřelen s rukama za zády, tak by někdo zvídavý mohl skončit

Nikoho to příliš moc nezajímá, že oznámil ministr zahraničí Spojených států amerických Mike Pompeo sankce na vrchní žalobkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaovou a dalšího vysokého činitele tribunálu.

Ilustrační foto
9. září 2020 - 09:01

Zároveň Pompeo obvinil ICC z „nelegitimních pokusů podrobit Američany své jurisdikci“.

Velký chytrák Pompeo kromě toho Mezinárodní trestní soud označil za nefunkční a zkorumpovanou instituci. USA neratifikovaly smlouvu o zřízení Mezinárodního trestního soudu z roku 1998. Důvod tohoto jednání má přímou souvislost s leteckými atentáty z 11. září 2001, které si budeme za pár dnů připomínat, připomíná publicista František Roček.

Nejen afghánská epopej

V listopadu 2017 iniciovala generální prokurátorka ICC Fatou Bensoudaová zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti po americké invazi do Afghánistánu z konce roku 2001.

Vyšetřování by se mohlo týkat členů islamistického radikálního hnutí Tálibán, afghánské a americké armády, i příslušníků amerických tajných služeb. Někdo by se mohl radovat, že dojde i na Amíky, ale já ICC příliš nevěřím.

Řádění albánsko – kosovské soldatesky nikdo nevyšetřoval, až na pár drobností, jenom se šmoulové z ICC zaměřovali na Srbsko, bylo to pohodlnější. Ani Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) zatím nejeví vůli vyšetřovat svinstva Islámského státu, protože by například „zbytečně“ přišla na přetřes podpora ISIS a jeho struktur zejména Tureckem, ale i děsivá pasivita mnoha evropských zemí.

Vzpomínka na rok 2001

Pošťuchování USA s ICC nás ve vzpomínkách vrací k teroristickému leteckému útoku islamistických šmejdů na dva mrakodrapy v New Yorku a na jedno křídlo washingtonského komplexu Pentagonu 11. září 2001.


Není od věci si připomenout zajímavý pohled právníka. V pořadu The World Tonight (Svět dnes večer) na britské rozhlasové stanici BBC Radio Four v pátek 21.9. proběhl rozhovor s Ronaldem Coobiem, americkým právníkem, který obhajoval šejka Omara Ambula Rahmana, který byl odsouzen za atentát ve Světovém obchodním středisku v roce 1993.

Mj. řekl: „… pokud se to (útok z 11. září) bude posuzovat v rámci trestní spravedlnosti, je nutno shromáždit důkazy a být připraven předložit tyto důkazy u soudu podle amerických soudních zásad anebo podle mezinárodního soudního práva. Na druhé straně, pokud se americký prezident rozhodne reagovat vojensky, samozřejmě, válka není právním aktem, alespoň podle amerického práva, i když existují právní požadavky na vyhlášení války. Válka je primárně politický akt. Je poněkud ironické, že můžeme vyslat vojska kamkoliv na světě a způsobit tisíce mrtvých na základě menšího množství důkazů, než jaké bychom potřebovali k vystěhování průměrného nájemníka, který neplatí činži…“

Coobie měl reagovat na otázku, že OSN se snaží vytvořit mezinárodní trestní tribunál k události z 11. září. Většina členských zemí OSN nápad zřídit tribunál podporovalo, ale USA odmítaly s takovým mezinárodním tribunálem spolupracovat.

Coobie k tomu uvedl: „…ve Spojených státech byl silný odpor proti vytvoření mezinárodního trestního tribunálu. Z důvodů velmi reálných, a myslím ospravedlnitelných obav, že by americké operace v zahraničí mohly lehce patřit do jurisdikce takového mezinárodního soudu, a takovýto mezinárodní tribunál by pak často odsuzoval Spojené státy. Takže Spojené státy toto nepodporují a představa, že by byla vláda Spojených států předala v této věci suverenitu mezinárodní organizaci, je absolutně vyloučena…“



Občanská válka nezná pravidla

Mezinárodního trestního soudu (ICC) si nevážím, protože působí výběrově, až příliš výběrově. Je to politikářská instituce. Ale vyšetřování v Afghánistánu chápu, protože to je dosti snadný cíl, a v ICC budou konečně frajery, že si troufli na lidi kolem Amíků.

Snadný cíl to je proto, že se o řadě mrtvolných problémů psalo ještě na přelomu roku 2001 a 2002.

I v českém tisku koncem listopadu 2001 se objevily informace, že masakry zajatců jsou černou skvrnou na úspěšném protitalibánském tažení v Afghánistánu. Jenže, občanská válka nezná pravidla. V Afghánistánu probíhala a probíhá občanská válka – několik skupin proti Tálibánu a dnes i proti Islámskému státu.

Psalo se, že už začátkem října 2001, po dobytí severoafghánského města Mazáre Šarífu, proskočily zprávy, že bojovníci vítězné Severní aliance zmasakrovali více než sto tálibánských vojáků, kteří se ukryli ve škole.

Podle zpráv z druhé poloviny listopadu zmasakrovali podřízení paštúnského velitele Gul Agy, bojujícího proti Tálibánu, 160 nepřátel. Udělali jsme vše, co jsme mohli, abychom je přesvědčili ke kapitulaci ještě než zaútočíme," citoval britský list Guardian velitelova slova. Odpovídali takovými nadávkami, že jsme neměli na výběr. Popravili jsme 160 Tálibánců, které jsme zajali. Stoupli si do dlouhé řady a pět či šest našich vojáků na ně použilo lehké kulomety."

Guardian uvedl, že v masakru se Gul Agovým lidem marně pokusilo zabránit sedm amerických vojáků. Mluvčí Gula Agy nakonec zprávy o masakru popřel.

Nebo americký ministr obrany Donald Rumsfeld nařídil vyšetřování nasazení zvláštních amerických jednotek 24. ledna 2002 ve středním Afghánistánu, při němž zahynulo 21 Afghánců. Dva z mrtvých byli nalezeni zastřeleni s rukama svázanými za zády. To mohlo svědčit o tom, že muži byli na místě popraveni.

Zpravodaj Independentu popsal, jak vojáci protitálibánské Severní aliance olupovali mrtvoly o zbraně, boty a dokonce i o zlaté zuby. Atd.

V době kdy byl demokratický svět „pobouřen“ útokem z 11.září, takové drobnosti, o kterých se psalo, nikoho v podstatě nezajímaly. Ať Talibánci chcípnou… Teď by si z toho mohl ICC udělat dobrou mediální trafiku.

Po 20 letech událost z 11. září již nikoho více méně nezajímá. Mohl by naopak být zájem, že někde někomu někdo někdy ukončil život s rukama svázanými za zády.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)