Svátek má: Simona

Zprávy

Velikost textu:

V Kyjevě fantazírují, jak Krym vypadne ze „slabých rukou“ Ruska!

V Kyjevě fantazírují, jak Krym vypadne ze „slabých rukou“ Ruska!

Kyjevští politici neustále fantazírují a vykrmují zbídačené obyvatelstvo představami o dobytí Donbasu a samozřejmě i Krymu.

Kerčský (Krymský) most
13. listopadu 2019 - 10:15

Moskva oslabí a Krym „vyklouzne z jejích rukou“, uvedl Dmitrij Kuleba, místopředseda vlády ukrajinské vlády. Ukrajina by na to měla být připravena, i když to bude trvat dlouho, dodal.

Ukrajina musí nadále bojovat za Krym, uvedl místopředseda vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Dmitrij Kuleba v rozhovoru s RBC-Ukrajina.

„Jsem hluboce přesvědčen, že válka (?) s Ruskem potrvá, dokud se Krym nevrátí na Ukrajinu. Válka začala Krymem - válka Krymem skončí. A v této válce budeme bojovat za Krym,“ řekl Kuleba.

Místopředseda vlády vyjádřil přesvědčení (jak jinak), že válka nakonec skončí vítězstvím Ukrajiny, stačí počkat „na maximální oslabení Ruska, kdy Krym jednoduše vyklouzne z oslabených rukou“.

„Musíme být neustále, každou minutu, připraveni na tuto chvíli," řekl Kuleba.

Podle místopředsedy vlády chápe válku především jako politická a ekonomická jednání a v dlouhodobém výhledu to znamená normalizaci vztahů s Ruskem. Kuleba však poznamenal, že Rusko bude muset nejprve zaplatit za „agresi“, „bez ohledu na to, kolik času to potrvá“.

Zároveň místopředseda vlády připustil, že to může trvat hodně času, je možné, že se bude muset čekat nejen roky, ale i desetiletí. Jako příklad uvedl situaci s Alsaskem, na jehož návrat Francie čekala od roku 1871 do roku 1918.

„Když ale přišel čas, udělala průlom a vzala si Alsasko zpět od Německa. A my musíme být připraveni na stejný obrat událostí,“ prohlásil místopředseda vlády.


Vyjádřil také důvěru v to, že světové společenství nikdy nebude souhlasit s uznáním připojení Krymu k Rusku. Spolupráce mezi Západem a Moskvou bude podle Kuleby probíhat podle tzv. Baltského modelu, který byl použit po vstupu Litvy, Lotyšska a Estonska do SSSR v roce 1940.

„Po anexi pobaltských států Sovětským svazem to byla právní pozice Západu taková: neuznáváme anexi, zmrazujeme aktiva spojená s anexi, formálně uznáváme ty vlády, které byly v exilu, jako legitimní, ale to nám nebrání ve spolupráci s Moskvou na všech ostatních trasách. To je model, do kterého všechno vstoupilo,“ vysvětlil Kuleba.

Krym se stal součástí Ruska v roce 2014 v důsledku referenda, ve kterém většina účastníků podpořila připojejí poloostrova. Ukrajina to považuje za okupované území a prohlašuje svůj záměr vrátit poloostrov do své sestavy.

V říjnu 2019 oznámila mluvčí ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny Kateryna Zelenková připravenost Kyjeva na jednání v jakékoli podobě o obnovení ukrajinské suverenity nad Krymem.

Prezident Ukrajiny Vladimir Zelenskij 30. října označil anexi Krymu Ruskem za jednu z největších výzev pro Ukrajinu v 21. století. Zelenskij zároveň zdůraznil potřebu „bezpečné reintegrace“ Krymu a Donbasu Ukrajině. Zmínil se o světové zkušenosti, když „akutní“ fáze konfliktu mezi zeměmi přestala, ale území se nevrátila do sestavy státu. „Zajišťuje Ukrajina takovou možnost? Myslím, že ne,“ řekl prezident. Přitom Zelenskij poznamenal, že by bylo chybou si myslet, že Kyjev „vrátí Krym“ vojenskými prostředky a „už zítra“ budou všichni lidé v Donbasu mluvit ukrajinsky.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v říjnu řekl, že Kreml považuje za nemožné diskutovat o návratu Krymu Ukrajině. „Tento problém byl včas uzavřen a důvody jsou dobře známy," uvedl Peskov.

(kou, prvnizpravy.cz, rbc.ua, foto: arch.)