Svátek má: Hedvika

Zprávy

Velikost textu:

Útok dronů na Saúdskou Arábii je darem z nebe

Útok dronů na Saúdskou Arábii je darem z nebe

Oblast Perského zálivu je v permanentním válečném stavu (a v tajně uzavíraných dočasných souručenstvích) mezi sousedy.

Ilustrační foto
17. září 2019 - 07:20

Na této planetě jde o epicentrum krutosti, kdy i Čína je relativně slušným státem, v porovnání s Perským zálivem, zvláště pokud jde o Saúdskou Arábii a Írán.

Proto sobotní útok dronů proti ropným zařízením v zemi Saúdů nepředstavuje nic jiného než technický problém v oblasti nevyhlášeného a přesto reálného permanentního válečného stavu, uvádí publicista František Roček.

Útok dronů není válečným aktem, zločinným útokem apod., ale jde o běžné pokračování všedně krutého života v oblasti Perského zálivu.

Tajné služby bez kreditu

Zajímavá je jenom technická stránka zabíjení. Není důležité, co prezentují výzvědné služby, protože jejich prohlášení mohou i nemusí být pravdivá. Zda útok drony byl v režii Íránu či Jemenců není podstatné, protože nikdo z nás to hodnověrně nezjistí, a tajným službám nelze věřit.

Proto jedinou normou pravdivosti je pouze úspěšnost útoků, tedy úspěšnost následků.

Krutost jako základ objektivity

Zda útok provedli Jemenci (z povstalecké skupiny Húsíů) sami, nebo měli na tom větší podíl jejich kamarádi z Íránu, není podstatné. Saúdové by zase bez technické pomoci USA a dalších výzbrojních kamarádů z Velké Británie a Francie, nemohli dlouhodobě smrtelně dusit nepohodlnou část Jemenců.

Vzhledem k technicky kvalifikovanému útoku na saúdské neekologické ropné zařízení, se spekuluje, že takovou muziku může v oblasti mít Írán. Saúdská Arábie jistě bude prosit Trumpa, aby kvůli tomu alespoň trošičku za týden za dva týdny bombardoval Írán.  

Základní zpráva zní: Úder dronů v noci na sobotu (14.9.) vyřadil z provozu polovinu saúdské denní těžby, což odpovídá zhruba 5 % světové denní produkce ropy. Na první pohled to zní jako zpráva o destrukčním úspěchu vůči saudské neekologické těžbě neekologického paliva.

Ve skutečnosti význam útoku je z dlouhodobého hlediska nicotný. Je to nanejvýše symbol – dejte si pozor. Útok byl úspěšný v tom, že byl krátkodobou efektní reklamou boje Jemenců proti Saudům. A také je vysvětlován jako varování od Íránu.

Kromě toho krátkodobě snížil zisky krutých Saudů z neekologické energetické suroviny, zvýšil kvůli opravám Saudům režii na údržbu, ale také poskytl obchodníkům s ropou krátkodobě vyšší marži kvůli dočasnému zvýšení ceny ropy. Nejvíce mohou na zvýšení těžby vydělat těžaři v USA.



Taktický výhled

Ale i z taktického hlediska útok byl s nejvyšší pravděpodobností jenom ojedinělý úspěch. Neboť opakování je matkou moudrosti, ale i krutosti. Devastace je úspěšná jenom v případě, pokud se dá úspěšně opakovat.
Pokud by došlo k podobnému (a stejně úspěšnému) útoku teprve potom by šlo o významný útok. Znamenalo by to pro Saudskou Arábii, že by se její bezpečnostní a armádní aparát propadl do nejistoty a doslova by vybuchly náklady na zajištění bezpečnosti.

Čím více nejistoty provází stát, tím více špatných chaotických rozhodnutí generuje, a tím jsou rozhodnutí státu nákladnější.
 

Fenomén 11. září

Islámští teroristé poslali k zemi dva mrakodrapy v New Yorku a dalším letadlem šťouchli do Pentagonu. Útok byl nenadálý. Chyběla protiopatření. Podobně jako před pár dny v Saudské Arábii nad neekologickým shromáždištěm saudské ropy nebyla zajištěna nadprůměrná obrana, která by zajistila ochranu i proti útokům dronů.

V poklidném 10. září 2001 by byla protiteroristická opatření na letištích v USA přijatá po 11. září naprosto nepřijatelná. Křičela by orwellovským syndromem. Byla by označována za hysterii bezpečnostního aparátu. Nebyl hmatatelný důvod k mimořádným bezpečnostním opatřením. Tvrdá opatření na letištích v USA den před teroristickým útokem by byla pokládána 10. září 2001 přímo za absurdní, neamerická, antidemokratická, za naprosto hysterická a xenofobní.

Aby saúdští krutovládci perfektně ochránili svůj vzdušný prostor i proti dronům by vedlo k extrémním nákladům. Zatím nebyl důvod k těmto patřením.

Ochranu vůči dronům v USA plnohodnotně nezajistí americká administrativa ani vlastním pojídačům hamburgerů.

Podobně jako 11. září 2001 došlo k útoku nenadále nepředpokládaným prostředkem, také útok dronů nebyl předpokládán, natož jeho účinnost.

Jenomže fenomén 11. září zároveň znamená jedno rázovost útoku. Bezpečnostní administrativa státu proti opakování útoku udělá vše možné, aby opakování úderu zabránila.

Dar z islámského nebe

Šikovný úder dronů proti islamisticky kruté Saúdské Arábii považuji za velmi inspirativní. Že k takovému úderu mohlo dojít je dlouhodobě samozřejmé. Ale úder byl až překvapivě účinný. Tím potvrdil, že drony mohou mít podobnou účinnost jako nálety konvenčních letadel nebo balistických raket či křídlatých střel.
Jisté je, že útok byl velkou vzpruhou pro průmysl zabývající se výrobou dronů a ochranou proti dronům.
Ačkoliv se traduje, že efektivní protidronové prostředky vyvíjejí a vyrábějí zatím jenom USA a Izrael, není to pravda. K vývoji protidronových prostředků dochází prakticky ve všech velkých průmyslových státech. Je to preventivní nutnost. Technologicky jsou ale nejdále skutečně Izrael a USA.

Jediný stát, který je asi dostatečně proti dronům zajištěn, je Izrael. Vývoj obrany proti dronům tam je efektivní, jde o armádu v protivzdušné obraně nejmodernější v celém Středomoří, ale výhodou Izraele také je, že jeho území je velmi malé a tudíž lépe střežitelné, než třeba Francie.

Drony skórující nad Saudskou Arábií jsou inspirací pro 3. světovou válku. Pochybuji, že by před podobným úderem dnes odolaly podobná ropná technologická hnízda i ve vyspělých státech. Něco jiného je cvičná narušení střeženého prostoru dronem a tvrdý zákeřný útok s cílem ničit.

Dronů jako much

Američané prohlašují, že drony poslali do vzduchu zlí Íránci, ne jemenští šikulové. Z hlediska fenoménu útoků dronů to je nepodstatné. Drony vypustil někdo kdo je uměl vyrobit a vyzbrojit, věděl v jakém režimu a kudy je poslat nad cíl, a byl úspěšný.

Dnes všichni političtí, vojenští a technologičtí stratégové mají na stole vytištěné fotografie mohutných požárů v Saúdské Arábii. A vědí, že vesmír smrti se dronům již otevřel dokořán. Ne jen střílet rakety na blbé džihádisty, jejich autíčka a domečky…

Dronů bude velmi brzy jako much. Již dnes jich jsou asi desítky tisíc.

Vzpomínám si, že Miloš Kaláb (1. 3. 2010 v Britských listech) již tehdy připomenul, že „…autor článku v McClatchy-Tribune News, David Zucchino, uvedl, že je nad Irákem a Afghánistánem v provozu více než 7 tisíc trubců (což je český překlad anglického označení "drone") a to je více, než kolik tam létá letadel řízených lidskými piloty, sedícími uvnitř těch letadel…“

Věříte tomu, že jenom zlí Rusové mají ve výzbroji 2 000 dronů? Nevěříte?

Náčelník správy pro výstavbu a rozvoj systému použití bezpilotních letounů Generálního štábu generálmajor Alexandr Novikov vám to vysvětlí. Od začátku vojenské operace v Sýrii v roce 2015 vykonaly ruské drony do dnešního rána na 30 tisíc letů. Technologicky jsou ale izraelské a severoamerické drony nejméně o jednu generaci výše než ruské.

(rp,prvnizpravy.cz,fr,foto:arch.)