Svátek má: Drahoslav

Zprávy

Velikost textu:

Summit v Paříži je velká příležitost pro Putina k posílení jeho pozice

Summit v Paříži je velká příležitost pro Putina k posílení jeho pozice

Francouzský prezident strávil několik měsíců přípravou k položení „červeného koberce“, až se mu podařilo Vladimira Putina přemluvit k návštěvě Paříže k jednání v normandském formátu o Ukrajině. Macron tím sleduje své zájmy.

Vladimir Putin a Emmanuel Macron
28. listopadu 2019 - 07:20

Prezidenti Ruska a Ukrajiny se chtějí dohodnout na plánu pro budoucnost východní Ukrajiny. Spor se týká rusko-ukrajinských hranic a místních voleb na územích "okupovaných" proruskými separatisty.

Ještě před summitem Putin stanovil podmínky pro schůzku. Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij měl potvrdit Steinmeierovu formuli, která stanoví plán řešení konfliktu a je interpretována jinak v Moskvě a jinak v Kyjevě. V Paříži chce Putin prosadit své podmínky výkladu Steinmeierovy formule.

Protože zatím není jasné, jak by se mohlo bezpečně hlasovat ve sporných oblastech, v lidových republikách Doněck a Luhansk, které jsou vojensky a ekonomicky závislé na Rusku, by měla probíhat spravedlivá a svobodná volební kampaň. Proto je pro Kyjev důležitá otázka mít východní hranice pod svou kontrolou. V den voleb by podle Steinmeierovy formule mělo platit zvláštní postavení pro lidové republiky, ale pouze dočasně. Doněck a Luhansk by měly být integrovány na Ukrajinu jako autonomní regiony, pouze pokud volební pozorovatelská mise ODIHR potvrdí, že hlasování je obecně spravedlivé a svobodné.

„Pouze pro jednotky separatistů na Donbasu, oblečených jako místní milice s ukrajinskou vlajkou na hraničních stanovištích“, kontrola hranic rozhodně nebude ponechána Kyjevu. Volby by mohly legitimizovat současné vládce. Lidové republiky by byly pouze přejmenovány na autonomní oblasti Ukrajiny. Toho se přesně obávají kritici Steinmeierovy formule, že to Moskvě nechá zadní vrátka k tomu, aby udržovala území pod ruskou kontrolou s mezinárodním požehnáním,“ tvrdí  Vladimir Frolov, ruský odborník na zahraniční politiku.



Putin je přesvědčen, že jeho partneři  k vyjednávání na summitu, z Ukrajiny, Francie a Německa potřebují řešení více než on. Zelenskij učinil z míru volební slib. Cílem Macrona a kancléřky Angely Merkelové je „bez ohledu na výsledek dosáhnout dohody mezi Putinem a Zelenským“, analyzuje Sergej Markov, politolog a bývalý poslanec Dumy.

Putin ukázal v Sýrii, jak dokáže jednorázově a samostatně zasahovat do konfliktů.


Je pravdou, že Macron a Merkelová vždy trvali na dodržování sankcí. Macron se naposledy setkal s Putinem na prázdninové rezidenci před summitem G-7 v srpnu, kde vyzval k přehodnocení vztahů s Ruskem.

„Putin a Macron se potřebují,“ napsal Andrej Kortunov, ředitel Ruské rady pro mezinárodní záležitosti, před setkáním v srpnu, „Vladimir Putin dnes nemá v Evropě vhodnějšího partnera než francouzského prezidenta."


Také Macron při svém prohlášení, že NATO je „mrtvý mozek“, určitě myslel na Moskvu. To, zda je aliance „mrtvá nebo živá“, nelze v Rusku rozhodnout, žertoval mluvčí Putina Dmitrij Peskov. „Nejsme patologové." Macronova teze, že Putin nemá lepší alternativu než partnerství s Evropou, bude v Moskvě viděna jinak. Putin ve skutečnosti v Sýrii ukázal, jaké má možností, když jde sám do konfliktu.

Rusko se již nepovažuje za nejvýchodnější bod Evropy, píše Dmitrij Trenin z moskevského Carnegieho centra. Ale jako „velký a nezávislý geopolitický a strategický celek na globální úrovni“. Je nepravděpodobné, že Putin bude čelit EU, jak doufá Macron. V Kremlu je dost sil, které chtějí zabránit jakémukoli evropskému vlivu.

Současně ekonomické síly prosazují normalizaci vztahů. Proto Putin odjíždí do Paříže, vyměňuje si vězně s Ukrajinou, vrací zabavené válečné lodě a umožňuje částečné stažení proruských vojsk. Putin nemá námitky proti zlepšování vztahů s Evropou, pokud k tomu dojde za jeho podmínek.